Copak to tady máme??

22.11.2021 09:17 -kapka-

Zaujal mě dnes článek o "vlivu tloušťky, nebo štíhlosti, na kvalitu a chuť k sexu".
Nebudu sem kopírovat téma toho článku, protože ho podle mě napsali jen, aby si splnili plán a mohli si odfajfknout 'splněno'.
Ale zaměřím se na hubnutí.
Protože podle mě asi není žena, která by občas neřešila svoji postavu. A myslím si, že my silnější, i když říkáme, že nám to nevadí, tak nám to stejně občas trochu vadí. Ale to snad každému dojde, tak proč to omílat pořád dokola a rejpat se v tom a psát na to články do novin?
Nakonec i naše postavy se někomu líbí a přijde mi to vzájemné poukazování stejně na palici, jako kdybychom se posmívali někomu za to, že nosí brýle, nebo má pleš, nebo má křivé zuby, či zrzavé vlasy, nebo že chodí o holi.
Je to podle mě každého osobní věc, stejně, jako třeba to, jestli kouří atd. - a kdo s námi nechce jít do postele, nebo mu přímo nezabíráme místo v letadle, tak je mu do toho prdlačku...
Vidím to všude kolem sebe.
A občas mi přijde trochu srandovní, když takové sotva 50 kilové vyžle, (co máme v práci), pořád vzdychá, jak má strašně velký břicho, nebo velkou prdel a vypadá fákt děsně....
A když jsem viděla ten její hysterickej výstup, když si našla ďolíček celulitidy na stehně, tak jsem šla málem do kolen.
Vždycky si říkám, že když vidí sebe, jako tlustou, jak potom vidí asi nás ostatní? Protože všechny kolem ní jsme tak o dvacet kilo větší. Chudák z toho musí mít ale strašný! traumata....
Jednou mě viděla v šatně, koukala na ty moje macatý stehna a pak povídá - "Vy máte ale ty nohy strašný. Co s tím budete dělat??"
Odpověděla jsem jí v klidu - "To je dobrý, už jsem si objednala dřevěný. Akorát se budu bát chodit do lesa, aby mi je datlové nenaklovali. :)" - tak sklapla a odešla.
No, co jí na to mám taky říct?
Skoro všichni řešíme postavu. Přinejmenším ve chvíli, kdy si jdeme něco koupit a nevejdeme se do toho, nebo když máme v plavkách přejít od deky k vodě, kde můžeme pod vodou zas v klidu vydechnout.
A proč o tom dneska píšu?
Protože mě už mockrát zaujala reakce lidí kolem nás.
Před nějakými dvaceti lety jsem přišla jednou do krámu a chtěla si koupit kalhoty. Měla jsem tenkrát ani ne 70 kilo a prodavačka si mě přejela pohledem a utrousila - "No, my tady máme ale věci jen na normální lidi."
Tenkrát jsem jenom zalapala po dechu - ale moje dcera ji duchaplně odsekla: - "A to je mamka pro vás jako slonice, nebo co?"
Tenkrát jsme se obě zdravě naštvaly a řekly si, že jednou se vrátíme a pak to tý bábě natřeme.
Obě jsme se pak s pomocí té druhé podporovaly a obě zhubly, ona 31 kilo a já 26.
A řeknu vám, že to nebylo vůbec jednoduché. Dřely jsme na sobě, jak koně, hlídaly jsme jedna druhou, dodávaly si naději, i se hecovaly, když to jedna, nebo druhá chtěla vzdát... Když máte proč - a máte někoho, kdo vás podrží, jde to vždycky lépe.
Pak se mi dcera odstěhovala a kila šla oběma zase nahoru. A i když jsme se pak obě ještě mockrát snažily, zopakovat si ten 'úspěch' z minula, tak ten jo-jo efekt na nás měl dopad úplně opačný.

Naše pomsta zůstala tenkrát nenaplněná, ale jedno jsem si z toho přece jen odnesla.
To, jak se k vám chová vaše OKOLÍ.
Když jste silnější, tak lidi kolem vás rejou, posmívají se, někteří pohrdají, pomlouvají a hlavně pořád řeší - "Teda, ta vypadá. Podívej, jakou má prdel, stehna, (břicho). Já takhle vypadat, tak bych nevylezla na ulici, měla by už se sebou něco začít dělat."
A když na sobě konečně začnete makat, najednou si TI SAMÍ lidé začnou šuškat znovu - "Vidíš co žere? To bych nedala do huby. Stejně ji to nepomůže, akorát je trapná, chudinka..."
A potom třeba ne už za zády, ale pěkně do očí vás rozebírají znova - "Ty držíš dietu? Tvl.. že se na to nevykašleš, žiješ jen jednou, tak si dej něco pořádnýho, ne?"
My jsme se tenkrát podporovaly navzájem a ty kecy v okolí nás nerozhodily.
A když se nám dařilo, tak bylo zvláštní, jak ti samí, kdo rejpali a pomlouvali - tak jak ti samí, místo aby pochválili, tak ryli stejně zase - "Hele, vidělas, jak strašně hubne? To už je nejmíň deset kilo, není to divný? Vypadá, jako by měla spíš rakovinu, co myslíš? Tamto bylo stejně lepší, měla se na to vyprdnout, teď vypadá, jako vychrtlina a vůbec jí to nesluší."

Dnes jsem... snad díky tomu článku, chtěla říct, že zhubnout je strašně těžké - a udržet si to, je ještě mnohem horší.
Ale za mě to úplně nejtěžší, je snášet ty kecy lidí kolem nás.
A můžete si stokrát říkat, že je nebudete vnímat. Že vás to přece nemůže rozhodit. Ale ono může...
Je to stejné, jako když vás ten, pro koho chcete být krásná a nejkrásnější na celém světě, po milování unaveně obejme kolem pasu, přitulí se, vy si říkáte - hmmm... teď je mi tak krásně... a když mě takhle drží, třeba si všimne i, že mám těch sedm kilo dole, protože toho si přece musí!! všimnout a třeba...
- A on vás místo toho chytne prstama za ty vaše špeky a řekne - "Aááá, copak to tady máme??"
No, to vás rozhodí úplně stejně, jako všichni ti ostatní rejpalové - a v hlavě vám to vaše nadšení udělá - "tudududum... A ty si taky trhni. Končím s hubnutím, vždyť je to zbytečná námaha."

Takže chci těm, kdo musí v posteli mermomocí něco komentovat, říct jenom - nechte si to, jo? :))))
A potom vám, kdo pomlouváte a rejete do našich postav - "Trhněte si!!"
A vám, kdo řešíte svoje postavy - Vydržte to. A na ty kecy kolem vás nedejte. Je to váš život, vaše tělo a vaše rozhodnutí.
A aby někdo neříkal, že to nepatří na erotické stránky, tak teda ještě něco na závěr. :)
Já jsem to vzdala, protože jsem ztratila motivaci a mám svých sedm kilo zas zpátky nahoře.
Ale kdybych se měla za sebe vyjádřit k onomu článku - (O vlivu tloušťky, nebo štíhlosti na kvalitu a chuť k sexu) - tak můžu s čistým svědomím říct, že u mě na to kila vliv nemají.

Mě totiž ovlivňuje hlavně to, jak šikovný je můj partner.
Teda... pokud mě zrovna nedrží za ty mý špeky a neříká - "Aááá, copak to tady máme??"
V takovém případě pak místo erotiky - hrozí domácí násilí. :)))

.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Ano každá žena dříve nebo později řeší svou postavu. Já taktéž. A to v době, kdy mladí prchlo a já začala dobihat do cílové roviny kde na konci je urnovy háj. Byla jsem citlivá na pohlazení boků a těžce to od svého muže nesla. Až jsem si uvědomila, že je to ve vztahu kontraproduktivní a mé snahy o vylepšení mého vzhledu jsou nekonečná jízda na tobogánu. Když si to srovnám v hlavě a přestala jsem se enormně snažit bylo mi líp. Pohlazení mě opět těšilo a měla jsem radost když mě políbil na pupík. Jen jsem si srovnala, že do krámu jdu těch 500m pěšky ne autem atd. Najednou jsem měla pocit, že vše jde samo. A Gio? Po jisté době mě jednou objal, a jen suše prohodil. No nakonec jsi na to přišla. Štěstí mi nepřinese to jak vypadám, ale to, že chci být šťastný tak jak vypadám. Vypadáš mooooc dobře..... a no to by bylo na porno povídku
Monika
P. S. Ano jsem a budu šťastná a přeji všem, aby si to v hlavě dříve nebo i později srovnaly. Na čem opravdu záleží?
@fythes - To moc ráda čtu a jsem ráda, že už jsi v pořádku.
Pěkný večer i tobě. :) Děkuju. *68*
@-kapka- já už svoje kila neřeším. Před 3 roky jsem málem umřela na tzv. exotické dovolené a když mi 1. února na pokoji ráno doktorka řekla ... vítám vás mezi živými, tak jsem se rozbrečela. Za 10 dní jsem tam zhubla 12 kg a když jsem následně ležela už doma v nemocnici a doktor mi řekl, že moje tělo to zvládlo jen díky mým kilám, tak jsem je začala milovat. Vážím si dnes života jako nikdy před tím a svůj zadek, prsa, břicho a špeky miluji. Můžete nemít rády někoho, kdo vám vlastně zachránil život *15* A můj přítel na mě miluje právě všechny tyhle, pro některé ženy nepřijatelné, nedostatky. Krásný večer všem *16*
@-bandit600n- no, je fakt, ze každá žena občas potřebuje umlčet *1*
@OnaExistuje jasně, vylízat se dá z ledasčeho *127*

I když, bavila by tě pořád jen (konverzační) komedie? *295**1*
@-bandit600N- i komedie je žánr…a s sikovnym jazykem to není špatný *18**1*
@OnaExistuje to jsem ještě neslyšel. Mně spíš říkaly, že divadlo se zahrát dá, ale je to jen komedie *38*
V určitém věku ženy je třeba rozhodnout se pro ksicht nebo pro prdel *3*
Tak jsem zvolila první variantu a vyplňuji vrásky.
Na kecy nepřejících cokoliv, kašlu.
@jadore31 a pokračování toho vtipu je, ze dá, ale ne v katedrále *1*