Z deníku surfera na Covidu

24.11.2021 09:31 Bonobo_Chimp

Tak se nám to zase táhne jak týden před výplatou, všude kolem Zombíci Kovídci a světlo na konci tunelu se sotva mihotá v dáli v páře, co se nám už line od huby. Rakousko zavřený, Německo zavřený, Švajc je taky na přímý do lockdownu a tak si řikám, jaká ta podzimní sezona letos bude.. Lyže už o sebe nervózně práskaj v kumbálu, přeskáče praskaj přeskama a já už se těším jak malý kluk. Mám neskutečně šukavou a tulící a mazlící a já nevím co.. No prostě moje chtíče a pudy dostaly v poslední době zelenou a tak si to snažím vychutnávat plnými doušky, dokud to jde a dokud mi stojí. Musím teda říct, že se pravidelně chodíme s milou vyblbnout do klubíků a pod a docela mi to leze do hlavy, protože mi to drží hladinu oxiytocinu na takové úrovni, že když pozoruju okolí, je mi ho líto. Zamračení, nervózní, přinasraní všude kolem a mě to je putna.. Prostě tak nějak to nevímám, protože ono ke spokojenosti stačí asi opravdu málo. Tuhle jsme byli minulou středu v P a povím Vám, byla to jízdááááá. Prostě jsme tu sametovou sametově oslavili ve stylu velkého Chrchly. Ani jsem netušil, že se budu ještě za týden usmívat jak trouba, protože jsem si to s milou tak užili, že se mi chce furt a furt a už vymýšlíme co a jak.. No pár lidí tady na P žehralo, že je to tam KO a pod, ale je to o lidech.. Když tam nikoho nepotkáte tak to bude KO vždycky.. Zkoušel jsem před 14 dny nějaký klubíky na Tenerife a musím říct, že ve srovnání s tím jak to frčí tady.. No ani vzpomínat na to nechci, protože to bylo utrpení.. Není to o prostředí, ale o lidech a když nejsou lidi, není ani zábava..
Omezení neomezení, musíme žít.. Protože v momentě kdy přestaneme žít, podlehli jsme a jsme odkázání se na ostatní šklebit, mračit, být přinasraný ani nevědět proč. Hlavně si připustte, že Vás sere to co máte sami v hlavě a ne ti kolem.. Tak krásný a sluníčkový den a třeba se někde potkáme :)