Vědět nebo ne

3.1.2022 13:28 Vampirecorn

@Haixoo se ptala, zda je lepší vědět.

Jako mladá jsem tvrdila, že bych nevěrná být nemohla a zároveň, že bych nevěru nikdy neodpustila. Jenže člověk míní, život mění...

A taky není nevěra jako nevěra...

Z mého pohledu nevěra jako uklouznutí, jednou a dost, ožral jsem se a jsem debil a víckrát se to nestane, se dá za určitých podmínek odpustit. Samozřejmě to ublíží, je tam ztráta důvěry, ale pokud je vztah jinak v pořádku, dá se na tom určitě pracovat. A uznávám, že u této nevěry je snad lepší nevědět. Její přiznání nic dobrého nepřinese, leda že se uleví nevěrníkovi, a to taky není jisté.

Jsou lidé, kteří neodpustí nikdy nic a jsou lidé, kteří odpouštějí stále dokola.

Ale pak je druhá nevěra, pro mě ta horší, ta co trvá, to vlastně není nevěra, to je paralelní vztah a často není jen o sexu, ale i o citech. Myslím, že je to pro toho druhého neskutečná zrada, absolutní ponížení, když zjistí, že partner má třeba dva roky (deset let) milenku/milence. A tam jsem rozhodně pro vědět. Já celkově radši vím. Dobře, ublíží mi to, pobrečím si, ale já prostě fakt nemůžu vystát, když ze mě někdo dělá piču. Stejně tak nesnáším když mi někdo lže do očí, zatímco já už dávno vím pravdu. Když má člověk odvahu podvádět, měl by mít odvahu to přiznat, když to na něj praskne.

No a pak tu máme úžasnou kategorii: vím to, ale dělám, že to nevím, jen aby se mnou zůstal/a. Takhle blbý jsme většinou my ženský, ale jistě se najde i nějaký podváděný trouba. Řekla bych, že tohle se nejvíc děje u párů s dětmi. Chci, aby měli tátu/mámu, tak s ním/ní zůstanu, přetrpím to. Nechám ho/ji, ať si užívá jinde, jen aby mi neodešel/la úplně. To mi přijde hrozně smutný. 😟

No, já prostě radši krutou pravdu do xichtu, než někomu dělat krávu. Proto asi budu forever alone.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Téma ke kterému se každý mà potřebu vyjádřit, od úplně zavrhujících názorů, kdy se nepřipouští žádné ale, až po naprosty protipól kdý se cokoliv omluví i tim nejstupidnějším argumentem.*5* .
Proč? Protože se to týká každého z nás bez vyjimky, každý to nějak zažil.. Každý se přidá s názorem, ale vlastně i v komentáři se zabývá tím, co to způsobí tomu protějšku, nebo co to udělá s tou dobrovolně uzavřenou "institucí" zvanou vztah, manželství v níž je už generacemi nastaveno, že nevěra rozhodně není tím s čim automaticky, nebo dokonce vědomě počítáme.
Takže ta benevolence, jakože "mě by to nevadilo" vzniká až časem, jednak vlastním pokrytectvím bez skrupulozním zrazením toho nejzákladnějšího pravidla vztahu, že nedělám co nechci aby ona delala mě a dávám volnost v tom, v čem ona dává volnost mě. A jeli to vzájemné , i to NE, i to ANO je jediným faktorem morálky respekt a úcta. A z toho vyplývající tlerance. Věrnost a nevěru nepodmiňují a nezaručují ty lidstvem vymyšlené instituce jako je vztah, či manželství, jak víme. To funguje jen na základě vzájemné dobrovolné volby. Vzájemné a dobrovolné bych podtrhnul!

Jinými slovy: jestli jsem sráč, kterej musí navzdory partnerčině ctění věrnosti v normálně fungujicím vztahu, honit ego jinde a tu její loaiatu nerespektem a poniženim rozkopat, tak neni co dodat. Jestli jsme ale nastaveni oba tak, že ten vztah nestoji na nějaké fyzické nedotknutelnosti, máme tu hodnotu třeba jinde, protože jak víme : kunda neni mýdlo neubyte, a ocas se neopotřebuje, tak pak tahle otázka stará jako partnerské soužití a vztahy samy, se nás vůbec netýká.
Ale upřimně, 90% procent vztahů funguje spíš podle té první varianty, jak víme. Tu druhou do toho s notnu dávkou křiváctví vtahujeme zpravidla až když jsme ta svině, ve snaze jakési sebeobhajoby.

Ale protože se to zahybání děje i v tzv. normálně fungujících vztazích, protože jsme jen samci a samice a příroda to tak zařídila, nikoho to už nepřekvapí.
Otázky "morálky a česrnosti do toho vnášejí až ty už oinstituce a z části osvědčená vývojem a z části uměle nastavená pravidle partnerského chování.
Tak mi přijde mít to tak, ať se sám ze sebe nemusim poblít a pokud to neni nutné, nebýt ve vztahu, s ženou, pro kterou je to "tradičně" konvenčně nastavené vnímání pravidel vztahu muže a ženy samozřejmostí.
Vynechávám okolnosti, které přináší např. 15-20 let soužití, kdy už se pravidla často upravují, nebo naprosto nefunkční vztah..
Ja dore 31...ak by som raz takuto partnerku si vybral asi by som ratal aj s tym co to vsetko obnasa...ja mam inac zalozene priority a hodnoty.. a nie neopustil by som ju zato ze sa nemoze somnou milovat..neviiem z akeho dovodu si myslis ze nie som zdravy ..som zdravy . Predstav si...mne je jedno tvoj nazor lebo je minimalne pre mna zvlastny..ale ok...a co sa tykalo vas je to vzdy otazka dphody vo vasom vztahu...a vec nazoru.. vid ze sa ta to ocividne dotklo na zKlade tvojej reakcie..a ze ze vidis ze som musel k tomu nieco povedat?ano...aj som to napisal...a co...je to moj nazor ktory nemusi korespondovat s tvojim....vsetko dobre,vela sil a zdravia prajem..
Teraz222:ja som tu nadskrtla tému sex s chorým človekom.Vela tu píšeš,ale takto sa ta spýtam? keby tvoja manzelka mala depresie,brala14 tablet denné,nebola sa schopná ráno ani postaviť a nieto ešte myslieť na sex a vieš,že ten proces he nenávratný,depresia je choroba a kto ju nezažil,nevie ti pochopiť,ako žiť s takým človekom,aká to je obeta...atď.....pýtam sa ta: opustil by si ju kvoli tomu,že nechce s tebou trtkat lebo ma zdravotné problémy a nemôže zato a ty ju miluješ? určite, že nie...a sám by si si to nerobil 20r....tak teraz buď múdry a porad..ja som to zažila,viem,o čom hovorím...takže tie tvoje dristicky si nechaj pre iných...ale toto je život....tu je dilema a tu je ta laska...aj keď v obratenom garde......toto nie je nevera..to je len nevyhnutnost...ale ty ju musíš vyriešiť.......a to platí aj keď he muz chorý.........všetci ste tu asi zdraví.....fantázia...prajem vám,aby vám to vydržalo aj do nasledujúcich rokov aby ste toto nemuseli riešiť...
Napsala jsem komentar a po jeho precteni jsem zjistila, ze by to moje fnukani za minulosti stejne nikdo necetl, tak jsem to zase smazla.
Kdyz to zkratim, radsi at ma partner v pripade nudy doma jednorazovy sex nekde bokem, ale mit v hlave jasno, kam patri a podle toho se chovat.
Ten shitstorm, co jsem prozila s byvalym, mi za ty pismenka nestoji.
A co prostě žít ofiko nebo neofiko ve třech??? To kurva nikdo nepobere??? To jste citový loseři??? Nebo jak známá co mají jedináčka, protože by nedokázala rozdělit tu lásku v sobě??? Nebo prostě jen to dogma jednoho partnera/ky??? Ti co umějí lásku dávat nechť se obklopí lidmi, které milují. Ti co nejsou schopni lásku dát ať zhynou samy v zapomnění. Ti co se ustrašeně bojí o to co mají ať se klepou strachy. Ti co vědí jak se starat a dávat nechť mají co si zaslouží.
Vsetko ok az na to co spominas ze clovek vo vztahu ma len 2 moznosti..bud potlacat alebo to riesit niekde inde...ja si myslim ze existuje dalsia moznost ak budu mat partneri voci sebe dôveru nebudu mat problem sa porozpravat o hocicom..a teda preto ci uz jeden alebo druhy by mal nejaku nejasnost preco sa o tom spolu nekomfliktne a kazdy moze mat aj iny nazor nemusia mat rovmKe spolu neporozpravaju?...ako priklad uvediem vo vztahu dlhorocnom by jeden s partnerov je uplne jedno ktory mal napad alebo myslienku vyskusat napr milovanie vo trojici..len tak na spestrenie milostneho zivota..tak podla toho ako to pises ty mu ostava bud myslienku potlacit alebo niekde inde vyskusat..v zdravom partnerskom a krasnom vztahu so vsetkymi krasnostami o akych pises a prepojenim dvoch tiel v jedno...nemoze byt problem nic prekonat nic nezvladnut nexistuje nieco o com by sa nedalo porozpravat napr.z dovodu obavy ako to ten druhy zoberie alebo co si bude o mne mysliet..vo vztahu ..dalej pises ze nieje nevera ako nevera samozrejme je to vec a uhol pohladu a niekedy su na oko menej viditelne druhy nevier ovela horsie ako ta priama-podvod partnera-ky...dalej na zaciatku pises ze ako mlada si vravela ze neverna by si nebola a nedokazala odpustit..neviem sice kolko mas rokov a ake skusenosti s tymto..ja vsak mam osobnu ...to by bolo na dalsiu poviedku..takze dotailov nie..v skratke aj som si myslel ze nedokazem odpustit nikdy neveru...ale ked sa mi v zivote privodilo toto stastie-nestastie ..cuduj sa svete dokazal som to ale az casom..po 10r.vztahu (teda 6r vztah a 4.rmanzelstvo)a 2 krasnych detoch..tolko som bol s mojou milovanou. Podviedla ma . Samozrejme na zKlade roznych okoolnosti a udalosti zaco ju neospravedlnujem ale dnes viem pochopit...dokazal som odpustit a este to povysit na vyssy level a zelat jej aby bola stastna. Po dnes den nechapem ako som to dokazal . Chcelo to vsak ale vela prace na samom sebe..a roky studia a pochopenia a hladanie otazok a odpovedi a strasne hlbociny.. no ja po naslednom roVode som mal dost casu pochopit ela veci nad ktorymi sa vezny clovek v uponahlanej 4clenej domacnosti nema cas ani len pozStavit pri velkom uhanani aby ako tak rodina 4clena mala vsetko co potrebuje mat...a taktiez nesuhlasim s tvojim nazorom ale respektujem ho ze nahodne jednorazove ukluznutie v opilosti je ok...nenene...clovek ktory miluje celym svojim srdc zenu deti rodinu spolu zo zenou spi a stale hej pozera do oci budia sa spolu su 2 ale predaa jedno..toto nikdy nedokaze a to som chlap..ani v opilosti ani nadrogovanosti ani v ziadnom stave ..a ci sa priznat?keby sa nahodou stalo?...urcite ano..premna a premnohych mozno nepochopitelne ako sa hovori zatlkat zatlkat. Ale zit dalej s pocitom ktori sa ola svedomie a tam ma to ma hrizt a zozierat...a nadalej zit to krasne na oko rodinne.. ni nie nie...to iz nieje uprimne krasne a sak dalsi krat uz nebude.. to je prizemne a naivne. A zaciatol nastrbenia a kusok hada a zrady privodenoa do vztahu.. casom keby sa aj premlcalo preboli..pride pokusenie a zas sa stane..sak co prvy krat sa stalo skusime aj druhy...a presne ako pises ked mal clovek odvahu podvadet nech ma odvahu to priznat. To ale nesedi s tym co pisem v druhom odstavci..ze v opilosti...a tu uz to neplati?lebo sme to opeknili opilostou?a dalej spominas nieco v zmysle pochopil som to akoze vztah kvoli detom je blbost.. a ze to treba nechat tak nech si to uziva inde ...co tak sa o tom porozpravat komu co chyba kto by co chcel atd.vo vztahu aby ovestrany boli spokojne a nikomu nic nechybalo...a ano da sa to...ale vztah musi mat pevne zaklady a byt zalozeny na dovere vernosti laske a respektu..vtady sa vedia partnery manzelia pobavit o vsetkom a ano ma to zmysel pre deti vidia ze sa problemy riesia spolocne bez kriku a emocii a vidia vzory do ich zivotov ked budu velky ale partneri musia byt vyzrety jedinci a musia vediet zvazit co detom ano a co nie povedat a ako im to odprezentovat samozrejme zalezi na ich veku...totmuto sa hovori rodina vztah toto sa tykalo toho posledneho prikladu co si pisala z detmi. Podotykam ze toto je prvy krak v zivote co som nieco obdobne okomentoval alebo sa vyjadril...je to moj nazor a pohlad na vec lubos 35.rokov 4 r.rozvedeny s v 10r vztahu (pred rozvodom) z toho 4 roky v manzelskom zvwzku..laska zo strednej ..ked ne zacinali ja som mal 19 ona 18 a s druhym muzom dieta 9mesacne ktore som aj s nou prijal a splodil aj dceru. Som hrdy na vsetko tazke aj zle.. a aj na svoju exmanzelku aj z jej nedokonalostami a chybami ...lebo v mladosti mozno rozmyslala ako ty. A neboli internety ani pristup ku kniham s tputo tematikou a rodinou bola nemilovana a nechxena..Zato sa jej porobilo v zivote co sa porobilo a mne tiez...a to je odpoved nato ze kazdy urobime najlepsie ako vieme alebo ako sme videli a mali rodine vzory..musime sa vratit do detstava svojho..Tvoj text bol vorever alone.. a moj je forever by angels-Jeany...navzdy v mojom srdci ostanes.....navzdy...
Dobrá úvaha. Si vždycky vzpomenu na babskou sešlost, všechny o generaci až dvě starší. Já naivní žába nadhodila téma muži a věrnost, a tak upřímný smích jsem dlouho neslyšela :) Rozvedená byla jen jedna, většina vdovy, které na své muže vzpominaly v dobrém a s láskou. A jedna z nich dodnes razí heslo, že k dobrému manželství stačí, aby muž nepil, aby tě nebil a měl tě rád. A já si s hrůzou představuju, jak asi vypadalo standardní manželství, když toto byl ideál.
Takže ne že by vztahy byly dřív lepší než dnes, ale lidi toho dokázali spolu víc vydržet. Z části protože museli, z části, protože chtěli. Nějaká nevěra.. *23*
@sphinxatropos pokud sis dočetl příspěvek až do konce, též to v něm zmiňuji…ze každý se nějak vyvíjí, byt v partnerském vztahu. Ale je to pak přesně ono - s někým osudovym se vyvijis tak, ze fungujete krasne jako dvě ozubená kolečka do sebe zapadajici…proste te to leta a leta naplňuje, klidne 10–15 let…někoho i 30…a tak dále *1*

K sexuálně přenosným chorobám mám dotaz - mají se ženy v rámci jistoty zdraví protějšku vzdát pozadavku oralniho sexu? Je mnoho praktik, kde neexistuje žádná ochrana, a tak se 100% bezpečný sex zredukuje jen na zasun penisu do vaginy nebo analu či oral muži s kondomem. *13* kvůli tomu někdo podvádí? *1**1*
@Vampirecorn Já jablka a hrušky, ty zase demagogicky generalizuješ. Nejsme všichni stejní. Ale já jsem naopak chtěl vypíchnout, že jsou mezi námi i tací, kteří si svých protějšků váží, svoje nevěry dokážou zcela utajit před tím druhým a vztah nikterak nebourají. O těch hajzlech, kurvících se veřejně, netřeba plýtvat slovy.
Myslím, že neexistuje správná odpověď, protože špatně nastavená je už samotná situace, která k takové otázce vede.
Pokud má člověk žijící v partnerském vztahu nějaké potřeby, touhy a přání (lhostejno zda citové nebo sexuální), které z jakéhokoli důvodu nemůže realizovat se svým partnerem, pak logicky existují jen dvě možnosti: buď je potlačovat, nebo je realizovat s někým jiným. Žádná další možnost neexistuje. A jak už to tak bývá, obě mají své výhody a své nevýhody.
Je třeba si přiznat, že v době, kdy existuje dostatečně spolehlivá antikoncepce a ochrana před sexuálně přenosnými chorobami, nepředstavuje čistě sexuální věrnost vůbec žádný objektivní přínos. Je to zbytečný požadavek (na partnera i na sebe), který nikomu nic nepřináší, ale nezbytně povede ke zklamání a hořkosti.
A citová věrnost? Na první pohled to zní hezky. Ale citům neporučíš a nemůžeš je ovládnout. Co je horší: když Tvůj partner realizuje své citové potřeby s někým jiným, nebo když se trápí, protože je nemůže realizovat vůbec?
Pokud člověk nemá nesmyslné požadavky a nesplnitelná očekávání, nebude zklamaný. Nikdo nikomu nepatří. A nikdo nemá právo klást na druhého nesplnitelné požadavky.
"Milujte jeden druhého, ale nevytvářejte z lásky pouto: ať je raději mořem vlnícím se mezi břehy vašich duší. Naplňte vzájemně své poháry, ale nepijte jen z jednoho z nich. Dávejte si navzájem chléb, ale nejezte ze stejného bochníku." (Chalíl Džibrán: Prorok)
@OnaExistuje "kdyz potkáme někoho s kým se cítíme jedno tělo a jedna duse, tak proste není potřeba hledat něco někde jinde" - To je pravda, ale je třeba zohlednit, že lidé se mění. Když někoho potkám, po dvou letech vztahu to bude úplně jiný člověk. A i já budu úplně jiný člověk. A naše osobnosti a potřeby se můžou vyvíjet různými směry, takže to, co bylo v prvních fázích vztahu nemyslitelné, se může postupně stát nutností.