Vodní téma

Musím se vás na něco důležitého zeptat. Močíte do vody? A jde vám to?
...
Teda nemyslím takové to, že se vám začne chtít ve sprše a nechcete už zase vylézat polomokří ven a vytopit půlku koupelny přesunem k záchodové míse, no to ne. A tak si ulevíte ve sprchovém koutě, no.
Myslím ve vodě, v které jakože plavete. A jo, nechci slyšet ani kolik z vás je líných si dojít na záchod u bazénu, protože jsem se zrovna vrátila z aquaparku a chci v tomto zůstat fakt naivní a moje duše nevinná a neznalá.
Stala se mi taková věc, šnorchluju si v moři, tady rybičky, támhle rybičky, korál sem korál tam, kareta, jú, nevnímám, jak ten čas letí, otočka, že třeba se vrátit zpět, než po odlivu budu kozama škrtat o korály a to ku*va bolí, když s vámi vlna hodí špatně, kdyby to někoho zajímalo. Přeplavu útes zpět k pláži a na prvním mělčím bodě se opřu jak baletka špičkou o kus pevné skály. A v tom momentu se obnoví spojení mozku a močového měchýře - mě se sakra chce!
K břehu ještě dobrých 100metrů, pak na pláži 50metrů k toaletám. To jsem tedy bez šance. No jó, nebylo volby. Vytahuju masku na čelo a ... To jsem netušila, že vyslat signál zpět z mozku do svěrače, jakože GO! bude taková dřina. Ono to prostě nešlo pustit. Začala jsem se normálně potit, orosené čelo, ne z toho zabijáckého hicu, ale ze soustředění. Zkusila jsem pár (a)sexuálních myšlenek prohnat hlavou a nic. V zoufalství pocitu, že se mi dřív vyvalí měchýř, než ho stihnu vyprázdnit jsem hrábla paží pod vodu a ukazováčkem a prostředníčkem jsem zmáčkla přes látku plavek stydké pysky a šeptala si pro sebe povzbudivé "to půjde, to půjde"...long story short - ta úleva, když cítíte teplo na prstech té ruky pod vodou, je k nezaplacení.