Výpověď

26.8.2022 13:17 Januar29

Děcka, loučím se s vámi. Mám vás moc ráda, ačkoliv jste každý uplácaný z jiného těsta.
Všechny...
Byla to jízda a já vám děkuji za zkušenosti a zážitky, na které člověk nezapomíná. Za vaší pomoc i rady. Za to, že jste mě brali takovou, jaká jsem.
Je čas jít dál. Posunout se někde jinde a zase jiným směrem.
Život jde dál.
Převálcovala mě bezmoc, která je čím dál víc součástí naší práce.
Držte se a mějte se rádi. Jste úžasný manažerský tým a ten si nikdy nenechte nikým vzít!
A teď seru na sentiment, vožerte si za mě pořádně držky 😅!
Páčko

Tak to jsem dnes poslala na manažerskou skupinu a s těžkou úlevou se po dlouhé době nadechla.
Fascinující, jak vám jeden jediný okamžik, ve vteřině obrátí život naruby.
Zavřela jsem za sebou dveře kanceláře a věděla, že už dál nedokážu bojovat z bezmocí.
Ani na vteřinu jsem nepomyslela na sebe, ale na lidi pode mnou, které teď nikdo neochrání před buzerací. Na ztrátu lidskosti a šílené pracovní podmínky. A to jsem byla před půl rokem doporučená na povýšení....
Chce se mi z toho blejt!

Přišla jsem domů. Má dcerka se na mě podívala a okamžitě pochopila, že jsem dala výpověď.
Objala mě, soucítila se mnou, ale byla v klidu.
Proč?
Protože mě zná. Protože ví, že se o nás vždycky dokážu postarat. Protože jsem se o nás vždycky postarala. Protože v tomto směru mám koule.
Protože mi důvěřuje.
A důvěřovat člověku, je strašně důležitá věc!
A hlavně, věřit sama v sebe....

Ráda říkám, jak je život úžasný a leckdy zvláštní.
Minulý týden mi psala hodně blízká kamarádka, že mě potřebuje. Můj životní nadhled a možnost neodsuzujícího dialogu.
Objednala jsem nám pobyt na zámku Zbiroh, který mi doporučil můj blízký kamarád. A ve středu jí posílám zprávu, den před naším odjezdem, že jsem dala výpověď a ať se připraví na velkou jízdu.
,,Co???? Co budeme dělat????,,
,,Nic, mimo jiné oslavíme konec mé pakárny!,,
Vytáčím číslo hotelu a dožaduji se svých práv:
,, Slečno, změnila se situace. Potřebujeme ještě větší péči. Co krom masáží a wellness nabízíte??,,
,,Co třeba pedikúru?,,
,,Tohle přesně potřebuji!,,
,,Šla by od dvanácti a check-in by šel také dřív.,,
Usměvavá chápající bytost, chodící po této planetě, v naší zemi, ještě existuje!
Je to maličkost, ale neskutečně nabije.
Krásné zjištění toho, že ač někde se lidé mění v osobní čísla, tak někde jsou stále lidé, kteří mohou svou práci dělat s láskou.
Business jako business, řeklo by se....
Každopádně, když se vám život nezdaří, zámek Zbiroh vám ho napraví ;))!

A je to tu znát na každém rohu. Recepční, pedikérka, servírky, masérky... čiší z nich těžká pohoda.
,,Jste tu spokojení?,,
,,Jo!,,
Paráda. Mám chuť, udělat si masérský kurz. Nebo nastoupit jako recepční. To můžu okamžitě. Sice bych se asi srala do profitability hotelu, ale asi by si časem i zvykli...

Neeee, kecám. Ještě večer, v den mé výpovědi, jsem si obnovila životopis, rozeslala ho na pracovní agentury, reagovala na pár inzerátů a začala se těšit na další pakárnu života manažera...

S mou nejbližší kamarádkou ležím v óbr vaně a polemizujeme o životě.
Jdeme na masáž. Po ní na drink a když uleháme na kutě, tlemíme se jako praštěný.
Vzájemně si děláme analýzu našeho chování vůči mužům a zjišťujeme, že jsme obě dobrý máča.
Ale spokojený.
Podle její prognózy, zůstaneme obě samy. Takže depka z výpovědi střídá depku z budoucnosti bez chlapa ;)).
Kamarádky jsou strašně fajn, fakt!!
Občas juknu na její trčící bradavku, ale raději si otírám slinu v koutku....

Ráno se rozmazlujeme při bohaté snídani a volá mi blízký kamarád.
,,Tak mě poslouchej. Přijeď si pro klíče od bytu a v šest tě tam vyzvednu. Jedeme na metal fest.,,
Aha. V kufru mám troje společenské šaty a lodičky.
Kamarádka se na mě dívá s nadšením:
,, Žer, jedeme nakupovat!,,

Po nákupáku se po hodině táhnu s třema taškama a v obuvi se rozhoduji mezi dvěma páry bot.
Kamarádka mi pokládá bradu na rameno a jako by mi četla myšlenky:
,,Mám pocit, že potřebuješ oboje!,,

,,Kam, že to vůbec Ivčo jedu?,,
,,Do Sušice.,,
Tvl. to je prdel...Takže zase na jih...

Přemýšlím nad tím, proč jsem úplně v klidu.
Najednou je ten život ,, normální,,.
Děje se mi přesně to, co se mi dít má.
Jsou kolem mě lidé, kteří kolem mě být mají.
Ačkoliv žiju sama, sama nejsem.
Jen mám krapet strach z toho času, co teď budu mít.
Dopředu se vám omlouvám, pokud se mi splaší hormony a zavalím vás mým psaním.
I za to, když naopak psát vůbec nebudu.

Nu což. Už sedím vedle mého lávboje a jedeme vstříc mé další terapii.
Cvaknu si dnes pár pivek a ten, kdo tento blog nepochopil, vězte, je to regulérní poptávka po práci.
Jsem otevřená všemu a hlavně se tu nepředbíhejte v benefitech. Už takhle jsem rozmazlená 😂....

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Monika, práve preto ťa mám tak úprimne rád... detaily si necháme pre seba 😘
@Invictus A právě, že jsi měl tu čest mne osobně poznat víš, že já se nikdy nepřestanu usmívat *4**58*!
Monči, dobre vieš, že tá otrepaná fráza, ktorú som ti povedal cez víkend, naozaj platí. 1000x potvrdené, dokonca aj vlastnými podobnými skúsenosťami


Pretože veci, ktoré ťa nezabijú, naozaj posilnia. Si silná a po tomto nepríjemnom intermezzu budeš ešte silnejšia. Vie to nielen tvoja šikovná a nadaná dcéra, ale aj my všetci, ktorí sme mali to šťastie ťa osobne spoznať.

Dôvera zaväzuje každého ... a osud zakročí presne vtedy a presne tam, kedy a kde to najmenej budeš čakať *4*
waaau, ty máš Moni fakt koule*18**18**18*good luck…. držím pěsti a užívej *55**55**55*
@Januar29 jinak díky za skrytý kompliment, pohledný nevím, ale jakžtakž zachovalý možná*34**34**34*
@Janur to nejde takhle veřejně, zavolej mi do Modré Lagůny*45**45**45*😪😪
@Januar29
Mohu si to dovolit dle přísloví, že umírající už může jíst všechno :-)
@Buchtak V tom případě jsi zřejmě pohledný. Tak kde máš vlastně problém 😂??