Ve jménu zákona, vem si mě ...

Říká se, že člověk si má jít za svými sny, že někdy je lepší snít a naopak někdy realita předčí sny....ať je to jakkoliv tak tu rozkoš cítím ještě dnes.

Občas mám bláznivé nápady a tak jsem jednoho dne kontaktovala moc fajn kamarádku s nápadem, který se neodmítá. Nechám ji ošukat dvěma poldama s já se budu jen dívat, nebo ona se bude dívat a já se jim oddám...nebo si je prohodíme, tak jako oni si prohodí nás... Desítky nápadů a otazníků, ale chtíč jen jeden, nezvratný, cílený a mrdavý.

Ona věřila mě, já věřila mu, že dovede toho nej kámoše, co bude minimálně tak dobrý jako on. On důvěřoval mě, že kamarádka bude stejně mrdavá jako já. Rozpaky byly, ale prvním poznáním všech v tváří tvář a panákem Jacka se vše vytratilo.

Bože ty vypracovaná mladá těla z posilky, ty chvaty strážců zákona, vášnivé polibky s neskutečný rajc promrdaných hodin a mokrých gejzírů se vepsaly durch. Miluju propletená těla, vašeň a touhu se rozdat pro ni, pro něho, pro ně. Výkřiky slasti, šukézni polohy, plácnutí a hladovost lačných těl braly a daly ve velkých dávkách.

V mezipauzach zjištění, že si máme i co říct, fajn nálada, uvolnění a skvělý odvaz...Odpočinková sprcha mokrých těl, kde vše začalo nanovo.

Připoutané pouty ukotvené naběhlýma čurákama jsme s jazykem v puse neměly sebemenší šanci...proč taky...úkol zněl jasně ...ve jménu zákona, vem si mě a Ty zase mě, užijme si navzájem, naplno teď a tady...orgie, na které nikdo nezapomene.

Sladká mokrá kunda a žhaví čuráci, kteří to dost dobře uměli. Můžu obojí a chci snít a hlavně žít ...