Skutečná svoboda

19.11.2022 03:56 Tiferet

Člověk má pocit, že je skutečně svobodný.
Může se otevřeně vyjadřovat ke všemu a všem, má spoustu možností, jak ovlivnit svůj život, své konání, může si vybírat z toho nepřeberného množství lákavých věcí, ať už to jsou dovolené, výrobky, filmy, cokoliv...
Ale je tomu skutečně tak?
Opravdu v našem životě neděláme nic, co by nás vnitřně štvalo?
Pokud ne, je to úžasné, můžeme být skutečně a opravdově šťastní a svobodní.
Ale kolik lidí nemá práci dle svých představ a ve které se neustále snaží umlčet ten vnitřní hlas, že ho to nebaví?
Kolik lidí žije ve vztazích, které je nenaplňují a musí neustále hledat kompromisy, které jsou sice potřeba, ale i za cenu, že nás dlouhodobě vyčerpávají? Kdy jdeme vlastně proti sobě?
Kolik lidí žije ve strachu o přežití, že někoho ztratí.
Nebo lidé, kteří podlehli vlastnímu přesvědčení, že samota je lepší, jistější, než život s někým?
Dopředu si vytvořili scénář, že by to bylo příliš složité, někomu se přizpůsobovat.
Ale je tomu skutečně tak?
Nebo v posteli. Prožíváme opravdu vše, po čem naše zvrhlá já touží?
Opravdu všechny ty věci, činnosti musíme dělat, i když nás nečiní šťastné?

Fascinují mě lidé, kteří ze dne na den řekli dost a přestali dělat vše, co je vnitřně štvalo.
Hlavně ti, kteří prostě sekli se zaměstnáním a vůbec netušili co je bude živit.
Ano chápu, že tady přichází pochybnosti vás všech a mám je i já, kdo zaplatí složenky?
Není to povaleč, kterýmu se nechce makat?
To se snadno řekne, ale my máme hypotéku, děti atd. Ale oni z tý skály skočili a věřili, že ten pocit být šťastný je nejdůležitější.
Což ovšem neznamená, že nebudu dělat nic.
Budu dělat to, co mě naplňuje.

Nedávno se tady objevil blog jednoho člověka, celkem nenápadně proběhnul, ale mě prostě dostal ten jeho životní příběh.
Kdy dal výpověď, spal v kanceláři u kamaráda na zemi, neměl ani korunu a přesto dokázal zorganizovat jednu z nejslavnějších výstav u nás i v zahraničí, živých nahých soch v BDSM stylu.
A takových lidí jsem zaregistrovala mnohem víc. Prostě věřili, že nakonec uspějí v tom, co milují, ne v tom, co jim vydělá peníze. A ono to klaplo.

Dělat opravdu jen to, co mám rád, nás činí skutečně svobodnými. Všechno ostatní je jen iluze.
Teď už jen na to mít koule... 😅
A všem, kteří to tak mají gratuluju.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

......ano klobouk dolů před těmi co dokáží pálit mosty......my ostatní žijeme v chomoutu-aniž bychom o tom většinou věděli
@Tiferet, v práci práveže celkom dobre. Idiot šéf (stáva sa, občas), ísť s ním každý deň do konfrontácie keď je to práca, ktorá napĺňa. Nie, on tu nebude večnosť. Vzťahy? Trochu komplikovanejšie ale dá sa aj tam ...
@gaiusotrta je super jak to každý vnímá jinak, jo i takhle se to dá pojmout.*22**4*
Blog je o Lesteru Burnhamovi.
@nepatrna o tom byl i tenhle blog, neutápět se v nespokojenosti a změnit to. Já se naštěstí neutápím, nicméně přitahovat věci myšlenkou, bych snad zvládla, ale změnit svou energii v prostředí, nebo situaci, která mi není příjemná, tak to je celkem těžké, i když věřím, že ne nereálné...
@FemmeFatale_1 tak tulák po hvězdách to je extrém, který se mi líbí, ale v našich podmínkách celkem nadlidský výkon. Myslela jsem to spíš tak, že někteří lidé mají dojem, že jsou omezení různými nařízeními vlády atd. A že díky tomu nemůžou být šťastní ani svobodní. Ano v něčem jsme byli vychováváni a tam už došlo ze strany rodičů, školy, přátel k našemu utváření pojmu svoboda. Ale i tak nějak tušíme, co nám dělá radost, v čem jsme šťastní a v tom vidím tu souvislost. Nenechat se zotročit něčím, co nechci, ale zkousnu to, protože to tak dělají všichni.
Já vůbec proti egu nebrojím. Ego k nám neodmyslitelně patří, ale občas nás vede k povrchním pocitům štěstí, které zase pominou. Srdce nás vede k těm trvalým...
Přesně, stačí chtít a neutápět se v nespokojenosti.