Už jsem to jednou napsaný měla, formou pojednání, pak jsem to smazala, protože jsem si uvědomila, že by si to mohl někdo vzít třeba osobně, ale stejně mi to téma nedá spát, takže to teď píšu znovu, ale tentokrát to nechci rozebírat ze všech stran a úhlů, ale spíš bych se vás chtěla zeptat.
Jak takový vztah vnímáte vy? Myslím tím jako milenka nebo jako ženatý muž. Pokud se vám něco takového přihodí (přihodilo) a je to vztah trvalejšího charakteru.
Máte třeba jako milenka nějaké ambice toho muže mít jenom pro sebe (jako že aby se rozvedl a vzal si za manželku vás)?
Jste ochotné spokojit se se statusem milenky?
Vyhovuje vám to a nic byste neměnily?
Muži, cítíte se být svou milenkou ohroženi ohledně vašeho manželství?
Důvěřujete své milence natolik, že vložíte své manželství do jejích rukou?
Uvědomujete si svá rizika a třeba vás to napětí i baví?
Dokážete ocenit nebo se smířit s tím, že vaše milenka akceptuje váš stav, nebo v koutku duše doufáte, že by vás přecejen chtěla jen pro sebe, ale nedává to najevo?
Je možné, že by si nějaký muž mohl vyložit její diskrétnost jako nedostatečný zájem o něj?
Uvažujete třeba sami o rozvodu? A pokud ano, co od toho očekáváte?
Pro uspokojení adminova oka: mrdat kundy :)
Komentáře uživatelů
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Doufám, že Ti to dostatečně odkrylo jednu z variant ;)))
I tak mám ale několikaletý "zasek", kdy jsem při starání se o tátu neměla vůbec čas na nějaké randění nebo vztah a nechala se ukecat jedním ženatým pánem, jehož žena měla zdravotní potíže a milenka byla povolená.
Za mne důležitá naprostá otevřenost, všechno na férovku, jakékoliv známky oblbování a skončili bychom. Rodina vždycky na prvním místě, pro děti je táta, co se jim věnuje, důležitý.
Stali se z nás výborní přátelé, vyšli jsme si vstříc po dobu, kdy jsem byla takhle časově omezená (pár hodin přes den, kdy mne mohla zastoupit pečovatelka a zároveň žádný čas, co by se "kradl" detem).
Nevybavím si za celou dobu jediný moment, kdy by mne popadly vedlejší úmysly, ale chápu, že tohle nastavení u obou asi není úplně obvyklé a je fakt, že to byla hodně specifická situace.
Moje povinnosti už nejsou a dohodu jsme dodrželi. Bylo to fajn, ale ženatého už ne.
Není to majetnické, ale pragmaticky, časové možnosti.
A já si ráda hraju
