švihanda lázeňská :-)

Tak, už je to tady, po dlouhém období mého vnitřního rozpolcení (chtěla - nechtěla), je to ofiko, dostala jsem naordinován lázeňský pobyt.
A jelikož, jako lázeňák, jsem naprosto nepolíbená, žádám vás tady o rady.

Co s sebou, na co se připravit fyzicky i duševně, mám se tam urvat ze řetězu, bude lepší být zdrženlivá? Tolik otázek bez jasných odpovědí... ach... ach...

Moje matinka pracovala jako lázeňská sestra, jako malá jsem s ní občas musela do práce, když nebylo třeba o víkendu hlídání, takže z toho zákulisí mi něco v paměti utkvělo, no, nejsou to zrovna šťasné vzpomínky. Smrdělo to tam sírou a bahnem, pacietnti tam byly převážně neúměrně rozšafní a nepřirozeně veselí, prostě taková nablblá až nepříjemná atmosféra.

Později, to už jsem byla dospělá, jsem zase poznala jinou stránku láznění, pracovala jsem nějakou dobu pod šéfem, který se speciálně věnoval mrdání lázeňaček.
Vyprávěl mi že s kámošem šli řezivo okounout už při příjezdu autobusů s novým turnusem a pak na tanečky do vinárny a tam si ulovili vždycky spolehlivě čerstvý mrdání.

Nevím jestli je to součást obecné lázeňské kultůry, jako posluchačce veselých bizárních historek se mi to líbilo, ale že bych chtěla být aktérkou některé z nich, to zase úplně ne.

Rammsteini mi tam asi zakoncertovat nepřijedou, no a tak jsem tady s otázkou na zkušené lázeňské šviháky, co si tam počnu?