Kořeny

Poslední dobou neustále narážím na nějaké výzvy;

Měla bych v sobě probudit svou ženskou podstatu.
Měla bych více prožívat své ženství.
Měla bych v sobě objevit Bohyni.
Měla bych se více věnovat sama sobě.
Měla bych zpomalit a vrátit se ke kořenům ženství.
Měla bych častější masturbací poznávat své tělo.
Měla bych….

Představa, že nejsem dost ženská, nebo že nejsem ženou správně, mě zneklidnila.
Zachvácená panikou jsem v mžiku brala do ruky mobilní telefon, abych se kamarádce svěřila se svou, právě nabytou, obavou.
Jako na potvoru hovor nebrala.

„Teď, proč zrovna teď nebere telefon, když se mi hroutí svět!?“ položila jsem nahlas otázku sama sobě.

Vstala jsem tedy od stolu a odešla se postavit před skříň, která má na dveřích zrcadla.
Řeknu vám, to byl pohled!
Oblečená v domácí košili, která je o několik čísel větší, než je moje velikost, a účes nedbalé čarodějnice.

No nic. Otočila jsem se k zrcadlům z profilu a pořádně se vyprsila.
„Jo jo jo, lehká plastika nosu, o trochu větší prsa a jsem spokojená.“ pomyslela jsem si.

Otočila jsem se opět tváří k zrcadlu. Snad abych ošálila sebe samu, rozepla jsem si na košili další dva knoflíčky.
Zamotala jsem si vlasy do drdolu a prohlížela se, jako kdybych se nikdy neviděla.
„Tsss, klidně bych se sbalila,“ ukončila jsem prohlídku.

Vrátila jsem se k počítači a klikla na odkaz, který zaručoval návrat ke kořenům ženství.
Objevila jsem tak celou řadu online kurzů, seminářů i víkendových workshopů slibujících úchvatnou proměnu z uštvané myši na svobodomyslnou, sebevědomou ženu, která vše co dělá, dělá s grácií a všední dny proplouvá s úsměvem na rtu a s vizáží svobodné divoženky s kytkami ve vlasech.
Ale hlavně jsem se dozvěděla, že vše co dělám, dělám špatně. Dělala to špatně i moje matka, dělala to špatně i moje babička. Proto se musím vrátit ke kořenům. Správně je totiž jen to, co se dělalo kdysi v dávných dobách kmenových společnostech.

S kacířskou myšlenkou, že je to pěkná pitomost, jsem klikla na jiný odkaz.
Ten zaručoval, že se během pár chvil, po zaplacení příslušné částky, ze mě stane Bohyně.
Napadlo mě, že bych se měla jít znovu podívat do zrcadla a ujistit se, co všechno za těch pár stovek musím změnit. Ale byla jsem líná a tak padla volba na fotogalerii, která dokazovala proměnu obyčejných žen, jako jsem já a mnoho jiných, na Bohyně.
Dívala jsem se na několik žen, které byly podivně oblečené ve strakatých sukních a ještě podivnějším topu, přičemž jejich úsměv by se dal přirovnat k nepříjemné křeči ve tváři.

Zoufalá s myšlenkou, že se nedozvím, jak být tou ženou, kterou už většina žen údajně není, jsem klikla na další odkaz.
Snad vteřinu po té mi zavolala kamarádka, že je u mě za minutu. Ulevilo se mi. Přeci jen jsou sdílené obavy poloviční obavy. No nemám pravdu? :)

A tak jsem kamarádku, ihned po té co dosedla na židli, mohla poučit o tom, jak se může stát ženštější ženskou než je, nebo jak se může vrátit k samotným kořenům ženství. To vše pomocí online kurzů, které může sledovat klidně z postele a to za pouhých pár stokorun.
Přečetla jsem jí i o krásném workshop víkendu, který přivádí ženy k samé podstatě ženství, které už v sobě ženy dávno potlačily.

„Aha, takže se tam dozvíš jak jsi nemožná a nakonec se povinně objímáš s ženskýma, které nepoužívají parfém ani deodorant. Děkuji, nechci,“ ukončila naší rozmluvu kamarádka a dodala „zůstaneme takové, jaké jsme.“

A tak jsem všechny výzvy k návratu ke kořenům poslala k šípku.