Anketa - blokovat, neblokovat?

Já vím, na první pohled je odpověď jasná. Blokuje jen zbabělec, co neunese jiné názory. Taky jsem dříve měla tento pohled, než se mi stalo pár věcí, které zní ... no, neuvěřitelně.

Kdysi dávno jsem se dostala do situace, kdy každý můj blog (na jakkoliv neutrální téma, které absolutně nevybízelo ke konfrontaci) přilákal partu lidí, kteří si libovali v prvoplánovém zesměšňování, vzájemně si nahrávali, podporovali se ... někdo přispěl s troškou do mlýna s něčím soukromým z mého života, trošku si to přibarvil, trošku překroutil, a ostatní měli o zábavu na můj účet postaráno.

Nešlo primárně o to, že bych nesnesla pár hejtů a posměšků. Šlo hlavně o to, že se pak z každé diskuze pod mým blogem stalo hnojiště šikany, které se ani nesnažilo tvářit, že reaguje na blog. A i když někdy byl třeba člověk, který by na blog třeba i chtěl reagovat, tak do té žumpy prostě nechtěl vstoupit. A samozřejmě vynášení soukromých informací (ať už zkreslených nebo nezkreslených) také není moc fajn.

Tehdy jsem pochopila, že buď s blogy skončím, nebo využiju možnosti blokace. Ta parta si samozřejmě měla tendenci udělat si jiné hnojiště jinde, ale nebylo to pod mým blogem, tak jsem to neřešila.

Toto už je minulost, která mě poučila o mnoha věcech, ale už dávno to není aktuální. Největší svině (a tím myslím skutečné lidské svině, které se neštítily ničeho - lží, pomluv, odkrývání soukromí) jsem naházela do ignoru. Obyčejné hejtry ne, pokud si chtěli smlsnout individuálně, tak prosím.

A teď k té otázce. Jeden člověk, kterého jsem kdysi považovala za kamaráda (ne nějak blízkého, ale prostě člověka, se kterým si vyměním pár pohodových zpráv, na srazu se pozdravíme, třeba i obejmeme, dáme si spolu pivo, prohodíme pár slov, a je to prostě fajn), tak se tehdy připojil ke všeobecné šikaně. Nepřekročil tu hranici, abych považovala za nutné ho hodit do ignoru. Ale mrzelo mě to, říkala jsem si "proč mi to proboha dělá?" Ptala jsem se ho na srazu osobně, zarazil mě, že se o tom prostě nechce bavit, že ho nic nezajímá.

Ok, tak jsem ho prostě odepsala, nechala jsem ho hejtit po svém. Neopomněl mi okomentovat skoro žádný blog, ačkoliv typicky to byly komentáře typu "nechápu, proč to rozebíráš" nebo "vůbec jsem tvůj blog nepochopil" nebo "nevím, proč to píšeš" nebo "myslím, že je to úplně zbytečný blog".

Když zmizela tehdejší "blogerská parta", změnily se i jeho komentáře. Najednou začal komentovat neutrálně, nebo prostě k tématu. Jako by se mezi námi nic nestalo.

Jenže, mně je osobnostně z tohoto člověka špatně. Vidět jeho nick pod svým blogem je jako závan z hovna. Nic, z čeho bych se hroutila. Ale i tak bych si tento závan z hovna raději odpustila.

A nyní se zeptám na hlas lidu.

• a) zablokovat, nemám přece povinnost pouštět toxické lidi do svého prostoru
• b) neblokovat, závan z hovna tě nepoloží, a proč mu brát možnost komentářů, jestli má najednou potřebu se vlísávat
• c) každá blokace je zbabělá (respektuju sice tento názor, ale už mě po zkušenostech z minula neovlivní)
• d) můžeš si za to sama, zamysli se nad sebou (ok, třeba můžu, zamyšleno - ale na anketní otázce to stejně nic nemění)