Leo_Sacher

Hledám tu spřízněnou duši, zvědavou a kreativní sadistku se zálibou v koženém oblečení pro dlouhodobou spolupráci. Prohodit tu a tam pár slov, napsat si, zavolat. Svěřit se navzájem se sny a obavami, fantaziemi, říct si věci, které si jinak říct není s kým. Jsem ukecaný, ale umím se (trochu) udržet zpátky. Nezapírám, že bych se chtěl i vídat. A akčnit. Ne často, jednou nebo párkrát do měsíce, podle chuti a potřeby. Počítám s tím, že mě to bude něco stát. Ale všechno tomu obětovat nehodlám.

Další detaily na mém blogu a v mých povídkách.

Má první S/M zkušenost proběhla tak někdy ve čtyřiadevadesátém, takže se zvolna smiřuji s tím, že jsem vlastně pamětník. S tímhle pocitem vlastního zastarání mi pomáhá nejvíc to, že si toho většinou moc nepamatuju, takže jakej pamětník, a pak taky to, že je mi to jedno.

Moje sexualita je stále ještě ve vývinu. Některá témata se mi v životě vrací po eliptických drahách, jiná se objeví, chvíli se mnou pobudou a pak zmizí v nenávratnu. Na druhou stranu už jsem se přeci jen trochu zakonzervoval, takže se příliš nehrnu do experimentů a překvapení. V neposlední řadě i proto, že času na erotiku, sex a násilí v biorytmu nemám nazbyt, tak se nechci zbytečně pálit. Ale co jsou mi platné zásady, když stejně ve chvíli, kdy libido zavelí, je odhodím jak parkovací lístek na výjezdu z obchoďáku a vrhám se do nového dobrodružství. Pak si vždycky říkám, co jsem to byl zase za kreténa, ale nakonec jsem rád, že to kretén zkusil. I z nepovedených schůzek vznikají pevná přátelství. (Jo, ze všech ne. Já vim.)

Rád si vyměním pár zajímavých vět, rád se něco dozvím, rád sám něco prozradím. Nedrbu, nepomlouvám, nevykecávám důvěrné informace. Jsem diskrétní a totéž očekávám od ostatních. Snažím se vyjít v každé situaci s každým po dobrém. Tohle mějte na paměti, kdyby se vám zdálo, že jsem někde zvolil agresivnější tón. Nezvolil. Špatně si rozumíme. To se bez neverbálních složek komunikace občas stane.