Je úplně obyčejné ráno a z kuchyně na mě volá kafe. "Pojď si mě udělat, jsem tu jen pro tebe!" Převalím se ještě na bok a přitom odhrnu deku, vykoukne tvrdý klacek, zvedá mi noční košilku a volá: "Pojď si mě udělat, jsem tu jen pro tebe." ... To je tedy dilema. Znovu…