Je půl třetí ráno a my v posteli prožíváme oddechovou chill-out hodinku, projevujeme si něžnosti, hladíme se a povídáme si. Kinga najednou říká „Hmmm, potřebuji si zakouřit! Myslíš, že to půjde na tomhle nekuřáckém pokoji nebo v koupelně?“ --- Pokračování povídek Kinga 👑 – setkání ve Varšavě (1. část) https://www.amateri.com/cs/povidky/14404/kinga-setkani-ve-varsave-1-cast a Kinga 👑 – setkání…

Zvedám se z postele a jdu také do koupelny, kde se Kinga právě začíná sušit osuškou. Ještě olizuji poslední kapky vody z jejích prsou. Saju jí bradavky a rukama hladím její boky a přejíždím po prdelce, kterou oběma dlaněmi krásně hnětu. Rukou přejíždím kundičku a zvědavě nořím prstík mezi její lístky. Bože, ona je pořád mokrá! --- Pokračování povídky Kinga 👑 – setkání ve Varšavě (1. část)…

Divoká, neodolatelná bohyně, na druhé straně také ledová královna udržující si odstup a očekávající hluboký respekt ke své osobě. Žena Femme fatale. Kinga. Mé úplně první osobní setkání s Kingou proběhlo na oslavě narozenin přátel, kde jsme se sice poznali, ale večer jsme strávili každý s někým jiným. Nicméně, vzájemné okouzlení a následná konverzace na našich oblíbených amatérských stránkách…

„Čus-Pičus, Pardále“ volá mi kamarád Pavel. „Hoy Kokot, co se děje? Jak dlouho se v tom Dánsku s tou linkou ještě budeš mrdat?“. „Ty vole, ani sám nevím, příprava na piču z jejich strany, změny v projektu vynucené nedodávkou z Číny, prostě se to všechno sere...“ „Tak hádám, že mi nevoláš, abys ulevil svému srdíčku a pofňukal si.“ „Né, to né, ale měl bych na tebe kamarádkou prosbu. Kačí mi včera…

Upozornění: Jména osob a místo jsou změněny s ohledem na soukromí aktérů. Následující příběh je pouze subjektivním popisem událostí, které se staly nebo stát mohly. 😉 📸 Když má fotograf svůj den 👌 Je to vše tak čerstvé, že stále cítím její vůni na hřbetu své ruky. Je to tak čerstvé, že stále cítím příjemnou únavu z prožité extáze orgasmu. Endorfinová bouře ve mne právě doznívá. Před pár dny…

Doba a kulisy se mění, jen ten příběh je pořád věčný… --- Drahá Evito, píši Vám tento krátký list v naději, že Vás zastihne ještě na vašem panství. Byl jsem nesmírně šťastný z našeho nedávného setkání v café, kdy jsme v důvěrném hovoru setrvali a mohli spolu sdílet naše příběhy i tužby a pak se na chvilku zasnít o možném dalším setkání. Čas ve Vaší ctěné společnosti byl výjimečný a ještě…

Podivný příběh pro podobně postižené posluchače – prostě prdel. Pozlobivoučká potřebovala pořád prcat. Pochtívala, pokřikovala, psala příspěvky. Prosím, prosím, poorganizuj potlach profesionálních písmáků, povídá. Práce plno, povídek plno, Praha plná pošuků. Pátek! Přes přehradu Prostřední právě přijíždí první přátelé. Připravujeme pomalu párty. Píše Pel_Mel, „přijedeme později pokud počasí…