Byla nadržená tak, že jí šly oči šejdrem. Ani nemusela líčit, jak je její manželství již vyčpělé. Bylo to poznat z každého jejího kroku. Každého, byť i nevědomého, gesta. Informativní tak bylo asi až to, že se svým mužem už to má dlouho nula, nula, nic. Dle jejích slov „Proč dělat něco, kdy vás ten druhý není schopen uspokojit?“. Kromě neobvyklé míry otevřenosti byla nezvyklý i úroveň narážek.…

Byli jsme tehdy ještě mladí. Nevybouření. Patřičně nadržení. Takže na nás šlo nejenom jaro, ale i léto, podzim, zima ... A když pak máte volno a dost času, bývá to nejhorší. Dovolená je proto v jistém ohledu značně riziková záležitost. A na téhle tomu nebylo jinak. Zdárně jsme naší nezřízenosti zasvětili nejenom hotelový pokoj, pochopitelně včetně koupelny, ale i toalety ve vlaku, duny u pláže,…

V duchu se smál, až se za břicho popadal. Navenek se ale stále projevoval pouze lehkým úsměvem a nadřazenou povýšeností, se kterou přijímal její pozornost. Nebyla nijak zvlášť hezká. Zapadla by i ve srovnání s těmi, které si svoji přízeň u něj snažily vydobýt již dříve. I když ani to by vlastně tak těžké nebylo. Bylo jich nepočítaně. Síla jeho nadupané prkenice v kombinaci s pokročilým…

Už přivítání varovalo, že bychom mohli po šikmé ploše snadno sklouznout. Poprvé se vidět a ihned pusa na rty. Fyzická přítomnost, kdy do sebe ještě nevrážíte, ale jste tak blízko, že se doslova hmatatelně cítíte. Rozhovor, který plyne stejně přirozeně jako klidná voda stoletími prověřeným řečištěm. Není nám už dvacet. Nejsme ani žádní modelové. Ale to nehraje žádnou roli. Potřeba a zájem kvetou…

Upozornění pro čtenáře: Nejedná se o erotický příběh. Je to jen takový střípek v životě LC. Byl to buldok. Minimálně vzhledem. Přetékal všude. Odulé, několikavrstvé tváře, vodové oči tak schované v záhybech tuku, že skoro nebyly vidět, trojitá brada, a o zbytku těla od krku dolů se ani nemělo smysl bavit. Do křesla se jeho mohutné pozadí ani nevešlo, a i nebohá sedačka těžce sténala pod jeho…

Když se Markéta probrodila vodou až k zaneprázdněné trojici, bez váhání se přitulila k Jirkovým zádům a své rty přilepila na jeho rameno. Blíže ke krku. Na spojnici krku a ramene. Na krk. Na ucho, kde si pohrála s boltcem, přičemž už zapojila i zoubky. V tu dobu již prošla obrozením vycházejícím z toho, že navzdory jisté obavě nenašla Jirku hluboce ponořeného v Lenčině zadečku. A co ji…

David byl evidentně nadržený jak stepní kozel. Markétě by ho až bylo trochu líto, kdyby své pocity odvozovala pouze od až nezdravé barvy temně fialové hlavičky jeho obdaření, nekontrolovatelného chvění se celého jeho nástroje včetně připojeného depozitáře, kdy mu to celé samovolně pulzovalo a cukalo, a nadrženého, přerývaného dechu doprovozeného hladovým výrazem, který vrhal směrem k Lence. Ale…

Nejprve bylo vhodné se pozdravit, přivítat. Minimálně Lenka s Davidem touto myšlenkou oplývali dle toho, jak zhurta se drali vodou směrem k Markétě a Jirkovi, kteří moudře v předtuše věcí příštích již postoupili blíže na mělčinu, takže nyní stáli po pás ve vodě. Přišlo jim také slušné nezůstat celí schovaní pod vodní hladinou, když Lenka a David byli nazí v prostoru naprosto nekrytí. Sluší se…

„Tušíš vůbec, jak jsi krásná?“, zašeptl jí do ucha hlas zastřený chtíčem, vášní. „Jak skvostnou máš tvář, zářící oči, kouzelný úsměv, vykrojené boky, elegantní postavu, tak plná a kulatá ňadra s dokonalými terčíky na jejích vrcholech tlačící se do středu a neskutečně působivý zadeček?“. Zatímco Jirkova slova jí rezonovala v uších, Markéta se snažila úplně vsáknout do jeho postavy. Změnit se v…