Doktorka Paige Hardenová z University of Texas rozdělila ve své studii
všechny osoby podle toho, kdy začaly s párovými sexuálními aktivitami.
Jako ty předčasně aktivní považovala všechny, kteří vykonali první
soulož před patnáctými narozeninami, ty včas aktivní pak jedince, jež
měli sex v patnácti až devatenácti letech, a jako opožděně aktivní
všechny, kteří s první souloží čekali až po devatenáctých narozeninách.
Podle očekávání osoby patřící do skupiny „opožděně aktivních“ měly vyšší
vzdělání a vyšší příjmy později v dospělosti. Zároveň ale tito lidé
byli v menší míře ženatými či vdanými a měli během dospělého života méně
vážných a láskyplných vztahů.
Ti, kteří ale patřili k opožděně aktivním a zároveň žili v manželství,
uváděli vyšší uspokojení ve vztahu a méně často si stěžovali na problémy
v partnerství. Tato příčinná souvislost platila i ve chvíli, kdy byly
do analýzy zahrnuty další proměnné jako genetické vlivy a vlivy
prostředí (výše vzdělání, příjmy, religiozita, BMI, atraktivita apod.).
„Lidé, kteří s pohlavním stykem čekají na pozdější věk, mají zřejmě
vlastnosti zajišťující bezpečné připoutání k partnerovi a to má zase
pozitivní vliv na kvalitu jejich vztahů. Mohou být vybíravější při
hledání partnera pro lásku i sex, takže se zavazují až tehdy, když je
vztah v mnoha směrech uspokojující,“ míní Hardenová.