Podle vědců z Katolické univerzity v Lovani byla šance, že se člověk narodí jako nemanželské dítě v aristokratické rodině jedna ku dvěma stům – asi půl procenta. Zatímco v obyčejné dělnické rodině velkého města to bylo jedna k sedmnácti – asi šest procent.Autoři vyšetřili chromozómy pět set dvojic mužů z Belgie a Nizozemska, kteří měli společné mužské předky po pět staletí dopředu. Muž předává potomkům buď pohlavní chromozóm X, pak vznikne dívka, nebo chromozóm Y, pak vznikne chlapec. Matka dává vždy jednu ze dvou variant X. Chromozóm Y lze tedy jasně sledovat několik generací na zpět. Pokud je totiž potomek legitimní a byl i jeho otec, děd, praděd, prapraděd atd., má stejný chromozóm Y jako měli všichni jeho mužští předci.Takže když autoři našli dva muže vzdáleně příbuzné přes stejného mužského předka, musejí mít tito dva muži stejný chromozóm Y. Pakliže nemají, je jasné, že některý z předků či přímo oni sami jsou nelegitimním potomkem.„Náš výzkum dokazuje, že šance mít ve svém rodokmenu nemanželského mužského předka se liší podle toho, v jakém společenském postavení rodina žila,“ tvrdí genetik doktor Maarten Larmuseau z Katolické univerzity v Lovani.Nejvyšší promiskuita byla potvrzena u chudých dělníků velkých měst s vysokou hustotou zalidnění. Výrazně nižší byla na venkově, kde se lidé více hlídali a promiskuita byla potlačována. A nejnižší pak byla přímo u šlechty.