Tedy majitelé těchto alel, variant genů, skutečně zahajují pohlavní život o dost dříve než lidé, kteří mají jiné alely.
Ačkoli i podle samotných autorů studie je vliv prostředí (nurture) na zahájení pohlavního života mnohem silnější než vliv vrozených genů (nature). Geny ovlivňují sexuální chování v tomto smyslu z pěti až sedmnácti procent.
„Zmíněné geny však neovlivňují jen to, kdy lidé začnou žít pohlavně, ale také to, v jakém věku se rozhodnou zplodit prvního potomka,“ tvrdí autoři z Oxfordu, kteří pracovali na výzkumu s experty z celého světa.
„Věděli jsme, že načasování toho, čemu říkáme nástup reprodukce, věk první soulože a početí dítěte, je silně ovlivněno sociálními faktory a vlivy prostředí, podle nichž jej lze také předpovědět, vliv má především výše vzdělání a dostupnost antikoncepce. Tahle studie ale rozšiřuje to, co víme o sociálních a genetických vlivech, nejen tím, že víme, jakou měrou tohle ovlivňují geny, ale že už známe přímo genetické varianty a můžeme zkoumat jejich biologické funkce,“ uvedla profesorka Melinda Millsová z Oxfordské univerzity.