Studie zahrnuje desítky tisíc osob ze zmíněných zemí, jejichž sexuální život byl sledován v letech 2009 až 2019.
Podle autorů se projevují ve výsledcích mnohé faktory životního prostředí, především zhoubný vliv znečištění na hormonální systém člověka, který je poškozován také mikroplasty přítomnými v potravě i pitné vodě. Další negativní vlivy lze přičíst také sociálním sítím a změnou v komunikaci lidí a jejich prožívání intimity.
Podle autorů lze vnímat i pozitivní prvky. Třeba to, že se zvyšuje kvalita sexuálního prožitku na úkor kvantity.
Z výsledků ale vyplývá, že zatímco v roce 2009 nemělo žádnou soulož (penis do vagíny či konečníku) čtyřiadvacet procent dospělých, v roce 2018 to bylo osmadvacet procent. U adolescentů došlo rovněž ke snížení. V roce 2009 nemělo žádný pohlavní styk devětasedmdesát procent dospívajících, v roce 2018 devětaosmdesát procent. Ale snížil se také počet osob, které pravidelně masturbují.
Studii vedla profesorka Debby Herbenicková spolu s Molly Rosenbergovou, Lilian Golzarriovou Arroyovou, Dennisem Fortenberrym a Tsung‑chieh Fuovou.