Soutěžní Májová- Májový adrenalin

Byl skoro večer, májový čas, v dálce k milování nesl se hrdliččin hlas... Klid májových podvečerů je balzámem pro duši. Lístky tančí ve skotačivém vánku a horizont pískem sypaných cestiček dokresluje celkovou atmosféru mírumilovného lesíku v okolí Doks, kraje Hynka Máchy. Příčky vertikál svěžích stromů jakoby ztrácely pojem o svém účelu a halily se tajemstvím vteřin, hodin i dnů nadcházejících. Někde začínají a záhy mizí v hlubinách, bez dalšího viditelného důkazu o své existenci. Pomalý poklus těmito místy sebou přináší uvolnění i příval nové energie. A také možnost aspoň trochu odsunout tu utkvělou touhu po dokonalém splynutí dvou těl, sevření mužskou dlaní a touhu po explozi dlouho zadržovaného přívalu smyslnosti. Televizní pořady ani porno už nebavily a proto jsem oblékla sportovní tričko a tepláky ocejchované světoznámou módní značkou, halící mé dvacetileté barokní tělo.

Do lesoparku moc lidí v květnu ještě nechodilo, stromy obsypané květy byly o kousek dál na druhé straně. To nahrávalo lidem, jako jsem já. Snílkům, možná trochu i romantikům, toužící po harmonii, klidu ale hlavně svobodě. Ve všem. Svobodě duše i těla. Cesta k bráně lesa, tak jsem ráda označovala dvě zkřížené borovice, které jakoby hlídaly vše co je za nimi před cizí návštěvou. Jen bokem zaparkované něčí osamocené auto u lesní cesty tu idylu trochu narušovalo. Snad nejsem cizí. Byl tu tak, krásný klid, ptáčci si cvrlikali své známé melodie opakující se v pravidelné smyčce a příznačná vůně působila jako čisté afrodiziakum. Nohy mne vedly po téměř nepatrné lesní cestě. Cestě, která se chvílemi ztrácela pod nánosem loňského listí. Každý krok lehounce zašustil a nesmazatelně se vtiskl do přítomné scenérie.

Po několika minutách lehkého běhu mne z intimního rozjímání vyrušil prapodivný zvuk, který do těchto končin příliš nezapadal. Zprvu jsem mu nevěnovala pozornost. Člověk v přírodě občas zaslechne různorodý spletenec pazvuků, avšak toto bylo velmi zvláštní. Nepodobalo se to žádnému zvířeti a přeci to patřilo živému tvoru. Vnitřní hlas mi napovídal, abych si toho nevšímala a pokračovala v relaxaci, ale lidská zvědavost byla silnější než já. Opatrně jsem sešla z cesty a s přikrčeným pohybem zdolávala jeden strom za druhým. Vzdychavé výjevy byly na dosah ruky, ovšem stále nebylo nic vidět. To snad blouzním. Zvláštní pocit mne tančil v podbřišku. Plna očekávání jsem poodhrnula větev, která mne bránila ve výhledu a opatrnými kroky pokračovala vpřed. To zatracené listí mne mohlo prozradit. Stále nic nevidím.

Odhalení neznámého na sebe nenechalo dlouho čekat. Mužné ruce pod sebou svíraly mladou ženu, která se pod jeho tělem ztrácela. Hrklo ve mne a v krku jsem ucítila vyrážející knedlík, plný vzrušení a svrbivého pocitu rozlévající se po celém mém těle. Nemohla jsem od nich odvrátit oči. Žena, asi o něco starší než já smyslně vzdychala a v domnění, že jsou sami, nikým nepozorováni se oddávala každému přiražení výrazně staršího muže. Její dlouhé vlasy barvy večerního soumraku ji tančily rytmicky po odhalených ramenech. V pravidelných tempech v ní přírazy vzbuzovaly stále větší rozkoš. Nemohlo mi přitom uniknout, jak ji muž oblečený v pracovních montérkách laskal bradavky menších pevných prsou. Byla jsem plna adrenalinu a mé vzrušení se stupňovalo, nejen z detailního pohledu na sex zcela cizích lidí, ale zároveň i z pocitu, že dělám něco, co bych neměla. S pootevřenými rty jsem se dívala dál. Ruka mi nevědomky sklouzla do mého zarostlého klína a hledala štěrbinu plnící se ronící šťávou. Pán mezitím svou sexuální oběť otočil a počkal, až se opře o nejbližší strom. Našpulený oblý zadek mladé samičky toužebně provokoval k co nejhlubšímu zásunu, což se záhy za doprovodu hlasitějšího vyjeknutí i stalo. Nárazy teď byly čím dál tím víc agresivnější, skoro jako by ji chtěl roztrhnout a já pocítila, jak i mne celou prostupuje horko vzrušení. Žena svým zadečkem oddaně vyrážela muži naproti a se slastně mhouřejícími oči se snažila užít každou vteřinu. Napadaly mne ty nedivočejší a nejperveznější představy jak se k nim sebevědomě přidávám a nebo ještě lépe stojím opřená o strom místo ní. Tak nějak asi píchal božský Karel Hynek Mácha svoji milovanou Lori, aby si pak ty krásné okamžiky zvěčnil do svého deníku. Chuť na pořádný živočišný sex se stávala neovladatelnou. Určitě bych nabídku k připojení neodmítla. Představa, že se oddávám neznámému muži ve věku mého otce, který nemilosrdně prozkoumává hloubku mého klínu, navíc v přítomnosti neznámé mladé ženy, byla více než vzrušující. Ruka mi již nedočkavě zajížděla za kalhotky a prsty se bořily do mokré rozevřené tůně. Nemohla jsem se té touze ubránit. Krouživými pohyby jsem se snažila ukrást kousky cizí rozkoše i pro sebe. Už jsem vnímala s přivřenými víčky, že vrchol se neodolatelně blíží, když tu jsem neopatrně došlápla na starý kořen obalený mechem, ztratila pracně balancovanou rovnováhu a praštila sebou do křoví. Milenci byli vyrušeni a s údivem se otočili mým směrem. Nemohla jsem si nevšimnout, že můj pád způsobil přerušení jejich činnosti. Dívka se stále opírala dlaněmi o kmen stromu s kalhotkami ve výši kolen, muž si podvědomě zakryl ještě stále tyčící mužství, nedobrovolně osvobozené ze sevření pulsující extáze. Znáte ten pocit, kdy vteřina je věčnost. Ta vteřina možné trapnosti však přešla v teplý neodolatelný duchapřítomný úsměv, který jsem nesměle v rozpacích opětovala. Trvalo to věčnost, než napjaté ticho přerušil vlídný, trochu výsměšný hlas: "Nechcete se přidat, slečno?" Byla jsem jak omámená, beze slova jsem se dokázala postavit na všechny čtyři a můj pohled s otazníkem těkal z polozakrývaného pánova rozkroku na postavu poloobnažené dívky až se střetl s jejím pohledem. Překvapilo mne, že v něm nebyla ani špetka ženské rivality a dokonce ani studu, jen zvláštní vilnost. Její do lesa absolutně nevhodný kostýmek a boty na vyšším podpadku naznačovaly, že se jedná snad o bankovní úřednici, asistenku střední firmy, nebo obchodní cestující. Bylo mi v tom okamžiku jasné, že ona se rozhodla. Podělit se pro své i jeho absolutní potěšení o svého samce. Vnímala jsem tu jiskru, chuť, touhu. Teď hned, za pár okamžiků, stačí jen nastavit ruku, přisunout se blíž a pocítit rozehřátou a vonící kůži dvou těl. Neváhala jsem. Přetáhla si tričko přes hlavu a osvobodila do přírody své plné, vzrušením nalité sedmičky. Mé rty skoro ve stejný okamžik začaly laskat mužův tvrdý penis, na kterém ulpěla chuť jejího pižma. Za chvíli jsme se všichni tři zmítali v podivném milostném tanci. Větvičky a kamínky pod sebou jsme určitě nevnímali. Těšila jsem se na ten okamžik až...přišel! Ucítila jsem, jak do mne dole proniká a přitom hledala pod oponou našich dlouhých vlasů s neznámou mladou ženou její hbitý jazyk uprostřed rtů s chutí drahé rtěnky. Několikrát si nás takhle vystřídal a, mám-li použít Máchových slov, pical nás s rozkoší odzadu, než jsme šly obě poslušně do kolen a nastavily oddaně svá prsa i své vyšpulené rty. Dech, pulz i očekávání všech se zrychloval. Teď!!!....Mohutný přerušovaný gejzír pulzoval v pravidelných dávkách a skrápěl mi nejen dvorce, krk, obličej, ale i vlasy. Ne, to se nedalo vydržet...Hynku, Viléme...!!! Adrenalinovou premiéru v přírodě jsem měla za sebou.

Něco podobného jsem tenkrát zažila poprvé a mohu říci, že to pro mne zanechalo svůj specifický, erotický náboj pro celý další erotický život. Dodnes vnímám teplo a chuť jeho hustého spermatu, dodnes mne hřeje její ženský výstřik na mých ústech i hbitý nestoudný jazyk v mém klíně. Až bylo po všem a orgasmická křeč odezněla, teprve došlo možná i na stud na obou stranách z nečekaného setkání i zážitku. Rozloučili jsme se kvapně a šli svou v ten májový podvečer vlastní cestou. Již nikdy jsem ani je společně, ani jednotlivě nikde nepotkala. Možná jsou dodnes i někde tady na Amatérech jako pár, možná jako jednotlivci, zkušení, pořád stejně vášniví a perverzní, skryti v anonymitě svých nicků. Ale děkuji jim. Bez nich by můj budoucí sexuální život asi zůstal ochuzen někde v nižších levelech slasti.