Cesta domů (zážitek mé kamarádky...)

Večer tak jako každý,
vracíš se sama z práce domů,
však tenhle v mysli utkví Ti navždy,
neb cosi ukrýval stín stromů.

Již mnohokrát jsi tím parkem chodila
a potkávala různé postavy,
dnes se však jen luna do něj vplížila,
jsi tam sama, Ty a Tvé představy.

Po úzké pěšině kráčíš,
snad strachem se Tvá chůze zrychluje,
tu ne jedny, ale dvoje kroky slyšíš
a stále hlasitěji, jak kdosi se přibližuje.

Kdykoliv jindy řekla by sis: Utíkej, běž!
Dnes však víš, že byla by to lež.
Nikdo nemá ani tušení,
co způsobilo tu vlnu vzrušení.

Když silná paže neznámého muže,
chytila Tě za vlasy s tím, že teď všechno může.
V první chvíli, kdy Tvá mysl ještě vnímá,
se, Tvé tělo útoku neodbytných paží vzpíná.

Kůže na krku jeho horký dech cítí,
je to strach či vzrušení co do slabin se řítí?
Marná je snaha vymanit se z toho objetí,
nová vlna rozkoše Tvým tělem proletí.

To když jeho ruce sevřely Tvá ňadra,
v tu chvíli veškerá obrana padla.
Vzrušení a chtíč je silnější než strach,
to je to cos viděla ve snech a myšlenkách.

Nelze se však spokojit jen s doteky prsou,
chtěl by víc, když kolena se Ti třesou.
Ruce míří dolů, okolo hýždí,
nic je nezastaví, do rozkroku sjíždí.

Tam mokrá štěrbina slzičky roní,
přejede ji prsty a hned vrazí je do ní,
jen na tichý sten ses zmohla,
pod tíhou vzrušení jsi celá prohlá.

Jako děvka si užíváš každý prstů náraz,
v tu chvíli zakřičíš: „Už ptáka tam zaraz!“
K tomu nemusí být dvojí pobízení,
ve vteřině prsty tvrdý penis vymění.

Přiráží zběsile jak poslední šuk by to byl,
držíce Tě za vlasy, by tvrději přirazil.
Není v tom něha či nějaká láska,
jen tvrdý sex co zažívá kráska.

Silnými přírazy blížíš se k vrcholu,
koule se chlapovi už derou nahoru,
péro už stříká a on slastně vrní,
svou bílou lávou kundu Ti plní.

Když cítíš, jak v křeči se cuká,
i v Tobě orgasmus propuká.
Poté co zneuctil Tě jako ženu,
mizí do tmy a nechává Tě poníženu.

Kdejaká řekla by, hrozný to zážitek,
pro Tebe byl to však, životní prožitek…