Vysoké postavení

25. 6. 2021 Ela_Ela

Věnováno jednomu provokatérovi s tělem antického boha ...

Začali jsme klasickou konverzací. Provokoval jsi a já ti to oplácela. Měl jsi čas psát si přes den, stejně jako já, tak proč ne. Trochu si přitvrdil a poslal fotku ze sprchy, málem jsem vylila kafe do postele a musela si to udělat. Měla jsem dovolenou a byla nadržená. Tak začal náš "sex po telefonu".

Chtěl jsi všechno. Fotit veverky, dort, abych tekla jak studánka, ... a to říkají o mně, že jsem nenasytná. Blížil se den Dé, kdy jsem ti měla přinést dort do práce, vůbec jsem nebyla nervózní a těšila se. Pořád jsi psal a ptal, jestli přijdu. To ty jsi byl nervózní, ne já. Ta výměna rolí, se mi líbila. Ještě jsem se koukla k tobě do profilu, navlíkla na sebe všechno, cos tam měl napsaný a - ježíš lidi, proč si tak vymýšlíte ? Latex ? Kdo dneska ještě nosí latex a kde ho mám sehnat, tvl. Swingers ? No, dejme tomu, stejně jsem to chtěla vždycky zkusit. Hlavně, ať mě nelíže ženská ! Blbost, to nemůžeme stihnout, nebudu si s tím lámat hlavu.

Učesala jsem si vlasy do drdolu, sebrala doma první desky, co mi přišly pod ruku, krabici s dortem a jela za tebou. Napadlo mě, pro dokonalejší image, koupit ještě nejlevnější dioptrické brýle. Na těch vysokých podpatcích, jsem se málem zabila. Varoval jsi mi, že to je staveniště a budou na mě chlapi zírat, ale že si málem zlomím nohu ? Ustála jsem to jen tak tak. Dort se v krabici naklonil, dobře ti tak. Přijdeš o šlehačku, kterou sis chtěl na něj naplácat. Že jsi ze staré školy a pořád se ti to líbí. Mně ne, ale narozeniny máš ty. Narozeniny, které jsme kvůli tvé nedočkavosti posunuli ze září na červenec.

Zaklepu na dveře, nečekám a vstupuji dovnitř. Pozdravím a zeptám se tě, kde je majitel firmy a jestli mi ho můžeš zavolat. Ty vstaneš, nemůžeš mě v těch vlasech a líčení černá linka-rudá rtěnka poznat. Usměješ se a povídáš, že to jsi ty. Povýšeně zdvihnu obočí, pro větší dramatičnost si posunu brýle na nos, podívám se na tebe a slyším se říkat jiným hlasem:
"Vy ?! No, dobře. Jsem Sylvie Akurátní z živnostenského odboru, volala jsem. Ukažte mi prosím, váš občanský průkaz a hlavně originál živnostenského listu. Přišlo na vás udání, že nemáte oprávnění k podnikání."

Vyprskneš smíchy. Zamračím se na tebe. Kouknu do občanky na jméno. "Mně se zdá, že potřebujete trochu srovnat, Tobiáši..
...tady ty dokumenty, přecházím ke skříňce a jako zavadím o roh stolu. Pokládám na něj krabici s dortem a předstírám, že jsem si roztrhla punčocháče. Natahuju nohu a hudruju, jestli to mám zapotřebí. Bereš mi za ni, já se vysmeknu a povídám:
"Muž v takovém postavení a neví jak se chovat ?" Sednu si a ty mi nabídneš kávu. Jsi ke mně otočený zády a pak, když mi ji podáš, oznámíš:
"To postavení je vysoké, Sylvie" ,
Podívám se ti do rozkroku a jako bych viděla Hrušínského a jeho vůdcův stan. Vstanu, přejedu hřbetem ruky přes poklopec. Zase se usměješ, ale už nejsem přísná a zeptám se tě, jestli bych si mohla vzít kostku ledu z mrazáku, že já horkou kávu nerada. V malém mrazáčku firemní ledničky žádné mražené jahody nejsou. Otočím se a tázavě se podívám.
Sáhneš do šuplíku pojízdného kontejneru a vytáhneš krabičku čerstvých jahod. Tázavě se podívám podruhé a syknu:
"Mražené, nemáte ? Ta káva je horká."
"Jéé, já zapomněl, promiň." vypadneš z role.
"Ach jo, to už rovnou můžeme přejít na Helmuta a Ach můj bože, ten je velký. Ten se mi tam nevejde. Ale vejde. Au ! Ach můj bože, vešel." Oba se začneme smát, tohle nám nejde.

Chtěla jsem si ti sednout na klín a krmit tě dortem, ale jaksi neklesnul a ty´s měl chuť už na něco jinýho. Rozpustil´s mi vlasy, sundal brýle, já si klekla a vyndala ho. Poprvé ho viděla naživo. Krásnějšího ptáka jsem v životě neviděla. Měla jsem nutkání říct "Ach můj bože, ten se mi tam nevejde." ale všechno bych tím pokazila. A já ti narozeniny kazit nechtěla. Byl tak hebký, měl tělovou barvu jako celé tvoje tělo, byl tvou součástí. Voněl jako ty a já se nemohla vynadívat. Posunul ses pohodlně dál do křesla a já ho uchopila do ruky a políbila žalud. Druhou rukou, jsem se natáhla pro jednu jahodu, ukousla půlku a nechala ji v puse viset za stopku. Druhou půlkou jsem jezdila po hlavičce žaludu, až byl pěkně červený a trochu tekl. Strčila jsem ti ji do pusy a vzala si ho konečně. Olízala jsem jahodovou šťávu a pomalu ho sunula dovnitř až hluboko na mandle. Tou půlkou jahody jsem tě chtěla vevnitř ještě lechtat a dráždit, ale jsi tak objemný, na fotce to nevypadalo. Vyndala jsem ho, spolkla jahodu a začala tě jemně ručně masírovat. Rozepnula jsem si šaty a sundala podprsenku. Ramínkama ho zaškrtila a strčila si do pusy koule. Byly hladce oholeny a já sála a sála a ty jsi začal vzdychat. Přiškrtila jsem víc, už neměl tělovou barvu. Povolila jsem, pustila podprsenku na zem a vzala si ho mezi kozy. Dívala jsem se ti do očí, co to s tebou dělá a čekala. Byl jsi tak dychtivý a neřekl jsi to. Tak jsem čekala. Pořád jsme se na sebe dívali, kdo to vydrží a kdo ne. Už jsem tekla jak ta studánka a konečně jsi řekl. "Dělej." Jezdila jsem prsama nahoru a dolů, objímaly ho a při pohybu nahoře jsem ho vždycky olízla. Protože nejsme sehraní, nevěděla jsem, kdy přesně to přijde a nechtěla jsem přijít ani o jedinou kapičku. Miluju to. Miluju vůni spermatu s jahodama. Není lepší dezert.

Nemohla jsem to už vydržet a doufala, že to taky dlouho nevydržíš. Vzala jsem si ho zase do pusy a zasouvala už rychle až po kořen a zase ven, mačkala ti ty božský koule ... je na tobě vůbec něco nedokonalýho ? A konečně to přišlo. Krásně teplý sperma, které jsem všechno spolykala a zajedla jahodama. A za to, že nebyly mražený, jsem ti už nedala ani jednu.
"Dáš ?"
"Nedám."
"Dáš mi ?"
"Ráda, příště."

Nahlásit komentář