Rande z rozumu

1.7.2021 Januar29

Holky mají možná pravdu, měla bych se už zklidnit.
,,Hele, a co ten Petr?,,
Petr? To nemyslí vážně. Zklidnit neznamená jít rovnou do celibátu!
Vždyť ten chlap se červená už při pozdravu.
,,Neblbni, je hezkej. Má dobrou práci, vlastní bydlení. Minulost vyřešenou. A po tobě čumí už dlouho.,,
Krafe jedna přes druhou. Je mi jasné, že nepřestanou, dokud s ním na to rande nepůjdu.

Naše setkání nakonec domlouvají ony. Mám pocit, že jsem zpátky na základce. Tohle nedopadne dobře. Znají mojí teorii o mužích alfasamcích a jemu doslova utírají mlíko z brady.
,,No tak je nesmělej,,.
Čtyřicetiletej chlap?

,,Zítra v osm v zámeckém parku. Chceš to ještě připomenout?,, starostlivá Petruška by mi mohla z fleku dělat kojnou.
Protáčím oči v sloup.
,, Nemusíš, půjdu tam...,,

Mám ten den i volno. Co budu dělat?
V tom mi pípá zpráva:
,, Večeře?,,
Hmm, ten muž se mi už líbí dlouho. Ťukám prstíky do stolu a přemýšlím.
,,Hodí se Vám to kolem páté? Restaurace U Šťastných?,,
To se dá stíhat. Ze schůzky rovnou na rande.
,,Ano, velmi ráda.,,
Mám ráda muže, co jsou zajímavý i vytrvalý...
,,Překvapila jste mne. Moc se na Vás těším!,,

Je čas udělat ze sebe dámu. Oblékám své nové černé šaty s decentním výstřihem, dokonalá délka jen ke kolenům, silonky, lodičky a u dveří se ještě zastavuji. Chvilku váhám, ale dnes si na oči nasazuji i brýle.

Restaurace na mě dýchá nádhernou atmosférou. Má vkus. Čekala jsem to.
Galantně si stoupá, něžný stisk ruky při pozdravu, polibek k osobnímu seznámení a když mi přisune židli, pokládá na kraj stolu balíček.
Nikterak to nekomentuje. Nechávám ho tak, jak ho položil.
Konverzace je velmi zajímavá i smyslná. Oboum je účel zřejmý. Opadly obavy z nesympatie, vzrušení pomalu zaplavuje obě naše těla a já čím dál častěji pokukuji po balíčku.
Rukou přes něj lehce přejíždím a on mlčí. Jen se dívá a v jeho výrazu je očekávání.
Nehtem natrhnu obal a odkrývá se mi v úžasu pohled na něco absolutně nečekaného.
Zvedám se. Uchopím balíček a odcházím na toaletu.

Třesoucíma rukama trhám dárkové balení. Zaplavuje mne ten známý pocit ,,jiného,, chtíče.
Krásný dar podtrhující naší zvrácenost.
Opírám se o stěnu, sjíždím rukama po mém těle a prodýchám tu slast z očekávání. Vyhrnuji si pomalu šaty a vkládám si vajíčko do své nadrženosti.

Vracím se a s lačným úsměvem mu podávám ovladač.
,,Dáme si víno? Jaké pijete?,,
,, Bíle prosím...,,
Přichází číšník a vajíčko začíná vibrovat.
Pozoruji ho, zda uslyší jeho vrnění v první fázi.
Nereaguje ...
V restauraci se už začíná rozléhat velmi příjemná hudba. Až nyní si všímám malého tanečního parketu u baru.
,,Smím prosit?,,

Vede si mě lehce a přidává rychlost vibrace.
Tiskne si mne více k sobě a já v tu chvíli cítím jeho počínající vzrušení.
Stupňuje rychlost a jen díky hudbě se v ní ztrácí jeho hlasitost. Nebo si to alespoň myslím,...je mi to jedno...
Ta intenzita vibrací, prostředí, očekávání a mého vzrušení je neúnosná.
Pokládám svou hlavu na jeho rameno a zhluboka dýchám. Vnímám čím dál víc tu slast, která mi zaplavuje celé mé tělo.
Zrychluje ještě více...
Zvedám hlavu k jeho uchu a potichu mu do něj sténám. Drží mne pevně a já se do něj zapírám. Vrcholím a hudba utichá.
Polykám prožitek, drtím silou jeho prsty a silou vůle ztlumuji chvění mého těla.
Vypíná vajíčko ...

Zavěšenou do jeho rámě mne odvádí zpět ke stolu.
Nalévá další sklenku vína a pokračuje v konverzaci bez jakékoliv známky jeho rozrušení.
Čas s ním neuvěřitelně letí.
Okouzlil mne a já si plnými doušky užívám krásu své přirozenosti, svobody a té druhé, tam někde uvnitř mě.
Pokládá přede mne další balíček. Menší.
Svírá se mi hruď.
Jen tuším...
,,Smím prosit?,,
Vajíčko se opět vrní...
Další přerušený orgasmus...

Dopíjím sklenku vína a nalévá další.
Lehká opilost dokonale podtrhuje ještě více mé vzrušení.
Opírám se o židli, beru do ruky balíček a otvírám ho.
Je v něm hotelový klíč a lístek s otazníkem. Otáčím ho a z druhé strany je čas.
Půlnoc ... a úhledným písmem napsáno:
,,Budou ty dveře pootevřené?,,
Dívám se na hodinky.
Je něco po půl dvanácté.

Usmívá se na mne, zvedá se a odchází.

Je to hra? Jestli ano, dovedl mé tělo do extrémní tenze a možností volby vyjádřil úctu k mé ženskosti.
Mám na krajíčku slzy a od stolu vstávám s nepopsatelným dojetím.
Otevírám dveře s magickým číslem 111. Na polštáři leží rudá růže.
Šaty sklouzávají po mém těle k zemi a pokládám hlavu k té nádherné růži. Vzpomínám na svou fotografii, kterou jsem mu kdysi poslala...mého tetování... mé růže...

Slyším jeho kroky. Uléhá vedle mě a tiskne si mne k sobě.
Polibky cítím ve svých vlasech, na tváři, šíji, rameně...
Jeho prsty lehce přejíždí po mé kůži a v ten moment se tisknu zadečkem k jeho klínu. Mé tělo se pomalu svíjí rozkoší. Odpovídá mu na jeho doteky.
Navádí dál jeho ruce, mysl i chtíč.
Jeho ústa se blíží...
Jakmile se jeho jazyk dotýká mých pysků, vajíčko opět začíná vibrovat.
To napětí mého těla je neúnosné. Propínám své tělo, v křeči svírám v dlaních prostěradlo a prosím ho, aby mne ukojil.
Hned!
Teď!
Roztahuje mé nohy. Noří se svými rty do mé vlhkostí prosycené svatyně. Zvyšuje rychlost vibrace. Nasává můj klitoris a já v ten moment stříkám svou mokrost a topím se v úchvatně silném orgasmu.
Stojí v mé kaluži a pozoruje zklidňování mého těla.

Lačním po něm. Plazím se k němu po zemi. Klečím u jeho nohou.
Rukou si po obličeji roztírám svůj lahodný mok.
Chytá mě silou za bradu a slízává z mého obličeje vše, každou kapku.
Druhou rukou si rozepíná kalhoty a má ústa ochutnávají jeho stopořeného ptáka.
Je tak lahodný...jeho vůně ve mě probouzí neukojitelnost.
On ve mě probudil mou neukojitelnost a zároveň mě sytí přesně tím, co tak nutně potřebuji...

Celou dobu se ukájí mými orgasmy, umocňuje mi svým výrazem každý další prožitek...
Chci tě.
Vím co mi chceš dát.
Pamatuji si tvá slova.
Více těl...
Hravost...
Dobrodružství...
Možnosti...

Usínám na tvém rameni. Cítím vlhkost snad všude kolem nás. Vůni tvého spermatu i mé šťávy.

Otevírám naposledy oči.
Zřejmě se nezklidním... prošvihla jsem rande...

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Muž není z podstaty složitý
Ale rád hraje složité hry
Žena... Neznám složitější hru
@Lapalip
Tak nás znáš, či neznáš *21*?!?
Pak že ženy jsou složité ....*23*
... *4**2*

Ješitnost?
Tedy ne, že bych nebyl ješitný
Ale jistě jsi to špatně pochopila

@Ela_Ela

Myslel jsem, že tady štěkají hlavně muži. *4**13*
@Lapalip
@Ela_Ela

A doprdele .... Kde je sakra to tlačítko ,,delete,, povídky *3**3**3*!?!?!?
No nic, už je na světě *14*
@Lapalip
Zabiju te. Zabiju te takovym zpusobem, ze budes chtit jeste.
A zas a znova. A vis co ? Januar se bude smet divat.
*14*
@Ela_Ela

Necítíš tu drahá mužskou ješitnost *2*?

@Lapalip
Zdvojnásobím akorát tak péči o své vlastní já *4*. Což se mi mimochodem i zdárně daří.
Chystám se do voňavé koupele, možná v ní něco sesmolím *58*
@Ela_Ela
@Januar29
*9**9**9*
Co co cooo?
*3**3**3*

@Ela_Ela
Nerozhodil? Jen se přiznej.
Z označení... PICO... jsi byla unešená *3**2*
... Za pravdu stojí za to zemřít! ...
... Svátek oběti za pravdu oslavíme spolu... *2**3*
... Zavádějící rána jsou stejně ta nejkrásnější, že?
... a co Oliver?

@Januar29
Všichni se tu těšíme na Tvé další dílko.
Měla bys zdvojnásobit úsilí. Jedna povídka denně je žalostně málo. *21**13*

(upraveno)
@Ela_Ela Děkuji ti za prostor pro mé krasobruslení fantazie, či reálu 🤔😂? Už se moc těším na tvou povídku 😘