Ondra u vody

To zajímavé místo u vody jsme objevili s Nikol. Výhodu to mělo v tom, že se tam nechalo ledacos provádět. Než na něj pak přišli honiči. Obvykle postarší pánové, kteří pozorovali opalující se ženy na dekách. Útočiště jim poskytovala nedaleká řada stromů a křoviska okolo, takže se mohli rychle "schovat". Obvykle takový nadržený honič vezme zavděk kterýmkoliv pohlavím. Neoficiálně však měli plácek rozdělený na hetero a nehetero část. Plácek měl takovou vlastnost, že tam chodilo honit více mužů, než opalovat.

Z určitých míst byl do vody docela špatný přístup, a tak tam byli jenom ti, kteří se slunili. Byli tam už od brkých ranních hodin. Když jsem tam byl ještě s Nikol, ptal jsem se pár čumilů a ti řekli, že to mají jako odreagování od toho co doma najdou. Mnozí tam byli na kole, protože se muselo jít kousek přímo lesem. Nikol se tam sama nikdy opalovat nechodila. A taky ji štvalo, že tam honiči nechávají v křoviscích okolo svinčík v podobě prázdných lahví a kapesníků. Měli to však za dokonalou honící schovku, kam chodívali pravidělně, protože s Nikol jsme jich pár poznávali.

Místo u vody si oblíbil na opalování i kamarád Ondřej, nový objev Tondy místo mě. A taky byl o něco mladší, než já. Tonda se moc na plácku neuměl chovat a začínal si sexuální narážky. Toho si všimli i někteří stálí sezónní honiči, pro které to byla už rutina. Věděli, že jim Ondra něco málo dovolí. Pohybovali se ve křoviscích a něktěří přecházeli i blíž sem a tam.

Ondřej byl u vody tentokrát sám. Položil si na zem deku a svlíkl se do naha. Netrvalo asi půl hodiny a přišel nějaký pán, který si položil svoji deku příliš blízko. Sotva se na ní usadil, už si začal hrabat v rozkroku. Ondřeje to však nezajímalo, protože na tomto místě byl zvyklý. A na jiném plácku před lesem to bylo vždycky přeplněno překřikujícími se lidmi. Honiči byli aspoň zticha, protože si vychutnával nerušené šumění vody. A kdokoli sem přicházel, tak viděl celé jejich procesí v křoviscích a sám si rozhodl, jestli výhody převažují.

"Chodíváš sem často?" Snažil se pán na dece poblíž zavést hovor (v našem kraji to bylo zvykem a normální). "Asi spíš do posilovny, co?" Řekl pán, a Ondra mu odpověděl, že do posilovny skutečně nechodí. Ani nevěděl, jak na to přišel. "A co že jsi tak hubený?" Nenechával se pán odbýt.

"Dobrý den, je tady místo?" Zeptal se kdosi další. Byla to spíš řečnická otázka, protože si položil deku, tentokrát kousek z druhé strany, než první pán.

"Ale jo!" Pán mu div nepsal zvací dopis. Ondřej jenom mrzutě cosi šeptl sám pro sebe. "Honíte jo?" Odpověděl mu druhý pán, který si všiml neustávajících pohybů. "Jen trochu, letmo na krajíček!" Řekl ten první pán. Ondřej teprve teď otevřel oči a podíval se. Pohled ho vzrušil, takže se mu postavil. "Je vidět, že se ti líbí! A to ho ještě nemám z kalhot venku!" Usmál se první pán, když si Ondřa překrýval rozkrok tričkem a znovu zavřel oči.

Pány považoval jako šum a ignoroval je. A tak se pánové začali bavit mezi sebou. "Vrazil bych mu ho tam!" Řekl první pán. "Nepovídejte! A kam?" Řekl ten druhý. "Normálně, do dupy!" Zasnil se ten první. "A vy jste na borce?" Zeptal se. "Ne, hetero. I když asi ne tak čistě." Řekl první pán.

"Já hetero nejsem!" Řekl druhý pán a řekl něco o samozvané nehetero části plácku. "Minule to tu s někým dělal!" Řekl druhý pán a Ondřej si nemohl vzpomenout, jestli ho nezná. Ale bylo mu to jedno. "Paráda! Takže je?" Řekl ten první. "Asi jo, když si to nechal dělat do prdele!" Řekl druhý. "Pěkně u toho skučel až ke stromům!" Ukázal za sebe k lesu.

Ondra odmítl jistou nabídku z obou stran a zase zavřel oči. "Pěkný střik!" Řekl ten druhý pán prvnímu. "To víte, léta praxe!" Usmál se první pán. "Hele, měl ste si to nechat na tu šťabajznu támhle!" Řekl mu druhý pán, když se od lesa přibližovala nějaká paní. Která si roztáhla deku u vody v opačné části plácku.

První pán se zvedl a začal brát deku do ruky, že se kousek přemístí. "Fakt to nechceš? Mám děsné pnutí a byl bych něžněj!" Řekl druhý pán Ondřejovi. Ten ho opět odmítl o něco nevybíravěji. Druhý pán uraženě sbalil svoji deku a přemístil se směrem k prvnímu pánovi, aby si měl s kým povídat, takže Ondra měl teď hodně místa pro sebe.

"Dobrý den, je tu volno?" Uslyšel Ondra za sebou.