Tak trošku jiná nevěra (bi)

Potkali jsme v jedné z místností tady a rychle jsme si padli do oka. Těžko říct, co za tím stálo, snad to, že jsme se ani jeden nebrali příliš vážně. V každé otázce i odpovědi byl kousek humoru a pocit blízkosti vznikl rychle. Písmenka byly stále osobnější, pak trochu lechtivá, a brzo došlo i na intimnosti, byť jen virtuální. Umíš mě nažhavit v pár písmenkách, jako bych Tě měl v hlavě. Za pár týdnů, už zelené kolečko u Tvého jména funguje líp, než jakékoliv jiné afrodiziakum. Přesto a nebo právě proto, trvá dost dlouho, než se sejdeme. Ani u jednoho z nás to není bez komplikací, potřeby diskrétnosti, trochu se bojíme, že se to naživo pokazí. Že ta virtuální jiskra naživo nepřeskočí.

A tak tu teď sedím, v kavárně obchodního centra, v ruce časopis. Je to vzrušující. Vím, že tu někde kolem jsi, díváš se na mě a přemýšlíš, jakou zprávu mi pošleš. Na výběr máš dvě - "promiň, nevyjde to" a nebo "chtěla bych tě potkat, přijď". Je to to druhé.
Čekám na Tebe venku na lavičce, už přichází večer, je teplo, ale smráká se. Moc se mi líbí to co vidím - upravená sukně, halenka, kostýmkové sáčko. Lehké stopy makeupu, nevýrazná, ale zřetelná linka rtěnky, která zvýrazňuje Tvoje rty. Funguje to na mě stejně, jako to zelené kolečko u Tvého jména na stránkách. "Jestli chceš, můžeme ke mě nahoru", říkáš mi plaše, ale zároveň Ti v očích pobaveně blýskne. Jsi přesně taková, jak jsem si myslel.

Výtah musí vystoupat osm pater, ale už ve druhém se líbáme. Překvapí mě rychlost, se kterou mi svojí rukou zatlačíš do rozkroku kalhot. "Musím si osahat, jestli je takový, jako na fotkách. Chci ho ochutnat." šeptáš mi do ucha. Ani nevím, jak jsme se dostali od výtahu do předsíně, máš tam nějakou skříňku o kterou se opírám. Jemně, ale nekompromisně vezmu tvoji hlavu do svých rukou, a sunu ji dolů. Pochopíš hned. Když se mě dotkneš jazykem, podlomí se mi kolena. Dlouho nevydržím a ty se lišácky olízneš. "Promiň, chovám se jak nějaká rajda, ale jesti chceš pokračovat, aspoň mi potom dýl vydržíš" špitneš. "Za chvíli za mnou přijď" řekneš ještě, a ukážeš mi na dveře ve kterých mizíš. Po pěti minutách jdu za Tebou.

Obývací pokoj, dveře otevřené do ložnice s rozestlanou postelí. Sedíš na gauči, v ruce sklenici portského. "Chceš napít?" zeptáš se. "Jasně!" řeknu sebevědomě, ale Ty mě překvapíš tím, že se dlouze napiješ a začneš mě líbat. Piju portské ze Tvých rtů. Pár příštích chvil si až tak dobře nepamatuju. Jsem přece jenom trochu dominantní, takže Tě vezmu a trochu neurvale tě vedu do ložnice. Prádlo a podvazky nádherně zvýrazňují tvar tvého zadečku. "Tak už do mě pojď, chci Tě" říkáš mi.

Trochu se vyjasňuje to, v jaké místnosti jsme se potkali. Co já, i ty potřebujeme a chceme. To, že Ti tam dole něco přebývá nehraje žádnou roli. Na tvojí ženskosti, svůdnosti a šarmu to v tuhle chvíli nic neubírá. Ležíš přede mnou, nohy na mých ramenou já na samém krajíčku toho, abych do Tebe vklouzl. Trochu tě zlobím. Hlavičkou žaludu se zarazím na okraji Tvojí dírky a zase z tebe vyklouznu. Ten pocit, jak se můj žalud propracovává přes hranu Tvého zadečku je neskutečný. Ve vesmíru v tu chvíli neexistuje nic jiného. Chvíli si s Tebou takhle hraju. "Ty hajzle", zasténáš v jednu chvíli a nečekaně přirazíš. Aniž bych se nadál, jsem v Tobě. Zapletla sis nohy za mými zády a ven mě nepustíš.
"Tak dobře holčičko, tahle hra, se dá hrát taky ve dvou" pomyslím si, a začnu Tě projíždět. Měním rychlost, i hloubku přírazu. V jednu chvíli se ti dívám přímo do očí a fascinuje mě, jak se Ti při každém přírazu trochu stáhnou zorničky. Jak se Ti vzrušením zatřese ret a na chvíli zastavíš dech. Strašně mě to vzruší, a ztratím nad sebou kontrolu. Chtěl bych to ještě prodlužovat, ale už to nejde. Najednou přijde orgasmus a svět kolem přestane existovat. Stíhám ještě zaznamenat, že jsi se udělala jen chvíli po mě a mám z toho radost.

Je po všem. Odeznívající rozkoš přináší pocity viny, studu. Přesně ty, proč člověk na chatu zavře okno bez rozloučení, poté co se udělá. Nechci to tak nechat. "Pojď, dáme si sprchu", přeruším trochu trapné ticho a Ty jsi za to vděčná. Teplá voda, intimita vzájemných dotyků nás za chvíli dovedou ještě k jednomu poslednímu číslu....

Jedu domů a cestou mi pípne zpráva: "Příště Tě chci bez gumy, musím Tě v sobě cítit až na dřeň. Ta Tvoje Ti to stejně takhle neudělá. Tvoje čubička."
Myslím, že se ještě uvidíme...