Lovecký zámeček

Je sobotní ráno a já nemohla dospat. Dneska jedeme s manželem na návštěvu k jeho kamarádovi ze školních let, Honzovi. Je úspěšný podnikatel a vzmohl se natolik, že si před několika lety koupil ruinu loveckého zámečku někde v lesích, kterou dlouho dával dokupy a teď nás pozval na víkend na návštěvu. Můžu říct, že se na tu návštěvu těším už týden, protože jednak jsem ještě nikdy nebyla na loveckém zámečku jinak, než v rámci organizované prohlídky s průvodcem, a jednak proto, že Honza si ve sklepení zámečku udělal repliku středověké mučírny, kterou prý vybavil kopiemi dobových nástrojů. To je něco, co mne vždycky fascinovalo. Ne snad proto, že bych byla nějaká Báthoryová, ale vždycky tak přemýšlím o tom, jaké asi měli pocity ti chudáci, kteří se do těchto míst dostali. Tentokrát by ale mohla být návštěva takového místa o to lepší, že tam (snad) nebudou cedulky „NESAHAT“.
Zámeček mne na první pohled trochu zklamal. Byl sice v hezkém prostředí jihočeských lesů, ale čekala jsem, že to bude něco většího. Dojem ale ihned po vstupu napravil krásný interiér a velice příjemný pan majitel.
„Ahoj Jardo, vítám vás tu. Rád poznávám tvoji krásnou ženu. Já jsem Honza, těší mne.“
„Eliška, taky mne těší.“ Měl příjemnou pevnou dlaň.
„No, přijeli jste trochu později, než jsem čekal, takže navrhuju dát si oběd a pak bych vám udělal prohlídku zámečku, souhlas?“
Sice jsem se těšila spíš na tu prohlídku, ale hlad se taky hlásil, takže souhlas….
Prohlídka po obědě nebyla moc dlouhá, koneckonců zámeček nebyl nijak velký, ale musela jsem uznat, že je zrekonstruovaná krásně a pan majitel prokázal velkou míru vkusu. Konečně jsme zamířili do míst, kam jsem se těšila nejvíc.
„No a tady jsem opravil sklepení, jenže ty prostory byly větší, než bych mohl upotřebit. Tak jsem se rozhodl, udělat si tu takovou jakoby kopii středověké mučírny. Na googlu jsem si našel nějaké stroje a nástroje a nechal jsem si vyrobit jejich kopie. Jsou v poměru 1:1 a jsou funkční.“
Vešli jsme do místnosti a mně se zatajil dech. U krbu byl kovový koš s různými typy kleští, byla tu palečnice, křeslo s bodci, křeslo bez bodců, ale s otvory na různých místech, na podstavci, zapuštěném do podlahy, byla zhruba ve výši pasu kláda, byly tu různě dlouhé distanční tyče s pouty na stranách, skřipec, který byl ale ukotven na ose uprostřed, takže ho bylo možné polohovat od svislé polohy do vertikální, na stěnách viselo množství bičů, karabáčů a rákosek různých typů a velikostí, a od stropu pak visel nespočet kladek, háků, řetězů s pouty jak kovovými, tak koženými a různých provazů a popruhů. Vybavení fakt slušný. Procházela jsem se mezi těmi věcmi, prohlížela si je a využívala možnosti sáhnout si…..
Najednou jsem si uvědomila, že je kolem mne ticho. Rozhlídla jsem se. Honza i Jarda byli pryč. Jasně. Jarda ví, jak mne tyhle věci fascinují, a nechal mne, ať si to tu pořádně prohlídnu. Zabloudit se tu nedá, tak co. Pokračovala jsem v prohlídce. Nejvíc mne přitahovala kláda. Došla jsem k ní. Vždycky jsem si myslela, že ruce těmi otvory musejí jít vytáhnout, teda jestliže člověk nemá dlaně jako lopaty. Nadzvedla jsem horní díl klády, položila ruku do jamky a horní díl přiklopila. Fakt to vytáhnout nejde. Aspoň teda mně ne…. Jaký to asi byl pocit, mít takhle upevněný ruce i krk a v takovýhle ponurý místnosti….? Zkusím…
Zvedla jsem horní díl, dala jsem ruku a krk do určených míst a pak jsem horní díl držela na hřbetu druhé ruky a pomalu ho pokládala. Hm… nepohodlný… stála jsem předkloněná do pravýho úhlu, vlasy mi přepadávaly vedle hlavy, takže ani rozhled nic moc, mohla jsem koukat jen do země….. no nic…. jdu dál… Co je? Nejde to zvednout. Vždyť to normálně šlo lehce. Co je? Pootočila jsem hlavu. Moc to nejde, ale vidím tam nohy. Někdo tam stojí! ON TU KLÁDU ZAMKNUL!!!!!!! Proboha kde je Jarda……?
„JAHMhnmnomm“ nestihla jsem to. Než jsem zaječela, tak mám v puse roubík a už mi ho vzadu na hlavě utahují.
„Hezky ses nám tu nachystala, čubičko. Tak se koukneme, co tu máme.“
Kristepane NÁM??? Jak to myslí, že nám…? A na co se chce koukat? NEEEE!!!!
Někdo mi vyhrnul šaty až ke krku a přehodil je přes kládu. Teď už nevidím vůbec nic….
Ucítila jsem něco studenýho na zádech. Teprve když podprsenka lupla a povolila, jsem pochopila, že to byl nůž. Další dva řezy u ramen a podprsenka byla pryč. V tu chvíli se každého prsu chopilo několik rukou a začaly tahat, mačkat, štípat, kroutit……
„Hmfnmmffhmnm“
„Kroutí se pěkně, co? A slušně funí. Koukneme, co jí to hraní dělá s frndou.“
V tu chvíli jsem měla kalhotky dole. Stiskla jsem nohy k sobě.
„Tohle ne, kotě. To neobstojí.“
Jak to myslí? Hm..Aha… Ucítila jsem upínání koženého oka na kotník, pak následovalo trhnutí, které mi odtáhlo nohy od sebe a hned nato přišlo upínání stejného oka na druhý kotník. Chtěla jsem srazit nohy zpátky, ale nejde to. DISTANČNÍ TYČ!!!
„Koukněte se, jak nám ta čubka teče!“ AAhhhhmmmm…. Co to do mne strkají? Vypadá to, že prsty…. Cítím pořád všude plno rukou... Pořád mi „zpracovávají“ prsa a bradavky, ale hodně jich cítím i kolem kočičky a uvnitř…. Jenže oni nejsou hrubí. Nesnaží se působit bolest…. spíš si se mnou hrajou…. panebože, vždyť mně se to začíná líbit…….AAAAAAhHHHhhhh….Tohle už nejsou prsty….. Zajel do mne bez okolků a až nadoraz….. Chvilku zůstal bez pohybu… Rozjel se… vypadá to, že bude delší…. chvíli ve mně jezdil a pak vyklouzl a odstoupil. Jenže to bylo jen proto, aby uvolnil místo druhýmu… taky jezdil několik minut a pustil dalšího…a další….další…… paneBOŽÉÉÉÁÁÁÁÁÁÁÁÁ…. svět mi vybouchl v orgasmu… podlomily se mi kolena, ale spadnout mne nenechali….
Orgasmus odeznívá, ale oni se pořád střídají… jenže já už nepočítám… nemá to cenu… byla jsem mimo a netuším, kolik se jich vystřídalo během té chvíle… jeden? dva? nevím… Je to strašně ponižující pocit, být v kládě, vystavená bůhví kolika chlapům a být jim bezmocně k dispozici…. ponižující, ale strašně vzrušující a…..krásný……
„Takže změna pozice. Takhle zezadu je sice ta její frnda pěkná, ale podíváme se, jak vypadá, když je votevřená jako vrata.“ Panebože, co to mele? Dva chlapi se postavili po stranách a chytli mne za lokty a předloktí. Pak jeden uvolnil kládu, zvednul horní díl a jakmile se mi uvolnil krk, tak mi přes hlavu stáhnul šaty. Než jsem se vzpamatovala, měla jsem ruce spoutaný a táhli mne ke skřipci. Položili mne na stolec, ruce mi uchytili natažený nahoru a pak skřipec postavili do vertikální polohy a upevnili. Na úrovni mých boků byly upevněný široký řemeny, který mi podtáhli pod koleny a upevnili někde nahoře, takže jsem měla kolena zvedlý až k bokům. Sevřela jsem kolena k sobě. Jenže následovalo nějaký skřípění a nepřekonatelná síla táhla za řemeny a pomalu mi rozevírala kolena od sebe. Nakonec jsem měla kolena doširoka roztažený a mušličku vystavenou pro všechny, kdo tam byli. Odhodlala jsem se zvednout oči a rozhlídnout se. Kristepane! Stálo kolem mne v půlkruhu osm mužů se stojícími penisy. Jediné oblečení, co měli na sobě, byly středověké červené kápě, jaké nosili kati.
„Tak se na ní podívejte. Když přišla, byla to dámička. A teď je to prostě čubka s vystrčenou kundou, která je tak chtivá šukání, že jí teče jak Labe!“ Začali se smát a já cítila, jak rudnu.
„Takovouhle nenasytnou pičkou by sis mohla vydělávat, čubí….“
„Hele, kotě, máš ráda peníze? Teda spíš POČÍTÁNÍ peněz?“ Co tím myslí? Koukám na něj a on sevřel palec, ukazovák a prostředník do špetky a ukazuje pohyb, kterým se naznačují peníze… Co tím myslí?
„Koukáš, jako kdybys nechápala. Tak já ti to ukážu názorně, jak se počítají peníze…“ Směje se. Přistupuje ke mně…. ukazovák s prostředníkem mi strká do mušličky, palec pokládá na klitoris….
„A teď začneme počítat peníze, kurvičko….“ AAAAAAAAAAHHHHHHHMMMMMM!!!!!! Stisknul palec proti prstům uvnitř a začal na klitorisu dělat stejný pohyb, jako před chvílí…..
„HMFMMMHHHFMGHMFF“
„Helejte, jak se mrská! Vsadím se, že kdyby neměla ten špunt v hubě, tak by pěkně vřískala. Myslím, že se jí to líbí!“
Je to moc silný…. na hranici bolesti… Panebože vždyť on strefil uvnitř můj BOD!!!! Je to intenzivní…. je to krááÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!! ….a svět zase explodoval…….
Zvedám hlavu…. koukám, že se muži přibližují…. zase mi začínají zpracovávat prsa… kousají mi bradavky…. panebože to je krásný….. AAAAHHHHH!!!!! Jeden si stoupá přede mne a nasazuje svůj penis k mé štěrbince…Pomalu do mne zajíždí a pomalu se ve mně pohybuje….. Je to krásný…. po několika minutách odstupuje a jde další…..další…….
„Tak teď dáme něco jinačího, co ty na to? Kundičku nenasytnou máš. To už víme. A co prdelku?“ NEE!!! TO NEEE!!!! Koukám, jak si nasazuje kondom a potírá si ho lubrikantem….NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉAUUUUUU!!!! Zabolelo to, ale nebyl hrubý. Je uvnitř… chvilku počkal a pak začal jezdit…..
„Takže pánové prdelka je taky chtivá, takže kam kdo chcete!“
Odstupuje a pouští dalšího. Ten ale jde do mušličky…. další pak do zadečku….. a zatímco mi šuká zadeček, tak začal počítat PENÍZÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉAAAAAAAA!!!! ...další exploze….
Někdo tu něco říká…. něco se ptá… ne…neptá se mne… stejně bych nemohla odpovědět…
„…souhlasíte chlapi? Ať si to čubička užije pořádně! Ne?“
Panebože co zase? jako kdyby to nestačilo… co víc????
Sundali mne ze skřipce. Už se ani nemám sílu bránit. Jsem jako hadrová panenka….. Stejně bych se nebránila, i kdybych tu sílu ještě měla. Líbí se mi to. CHCI TO!!!!!!
ruce mám uvázané nad hlavou k řetězu visícímu ze stropu. Nad koleny mám široké kožené řemeny s okem. K těm okům vedou provazy, jsou provlečeny skrz oka pod stropem a visí dolů. Tahají za ty provazy, až mám stehna vodorovně, rovnoběžně s podlahou. Pak provlékají okem nad koleny řemen, oba jeho konce vedou za záda a stahují…. kolena se roztahují….. Vypadá to, že takhle jsou spokojení. Visím za ruce a kolena a stehna mám v jedné linii, jako kdybych dělala provaz.
„Tak a teď můžeme všude najednou!“ Kristepane to jsou ďáblové!!!!!!!!
„MMNGMHMMGMMHM“ na nic nečekali… jeden do mne zajel zepředu a druhý se mi cpe dozaduuUUUUU!!!!
„Ty vole to je jízda!!!! A tý čubce se to evidentně líbí!“
„Pánové takovou mrdnu nenasytnou sem eště neměl!“
Ztrácím pojem o tom, kolikrát se kdo vystřídal v kačence a kolikrát v zadečku….
„Pánové končím a stříkááááámmm!!!“ cítím, jak se ve mně jeho penis křečovitě škube….
„Jdu jí napustit taky… pusťte mně do ní!!! JOOO!!!!“
Přestali mi trápit zadek a jeden po druhým mi zajíždějí do mušličky a jezdí, dokud se do mne neudělají…..
Visím v provazech…. kolem mne muži… koukají se, jak mi z roztažené štěrbinky vytéká sperma a kape na zem….. každý si ještě sáhne „pro štěstí“ a odcházejí….
To mne tu takhle nechají????
Co to je??? Slyším hlasy…. Musela jsem na chvilku usnout…. Nemám pojem o čase… nevím, jak jsem tu dlouho… nemám se podle čeho orientovat…. Otevírají se dveře… Někdo tu stojí… Zvedám hlavu.
To snad NEEEEE!!!!!
Koukám se do očí Honzy, který se s lehkým úsměvem obrací k Jardovi.
„Koukám, že tvoje krásná manželka vzala tu prohlídku mučírny hezky zgruntu. A podle toho, co je tady pod ní na zemi, asi chlapce dost vyždímala.“
„Říkal jsem ti, že jí mučírna dostane. No, ale myslím, že by už asi chtěla odvázat, takže pojď přispět i naší troškou do jejího „mlýna“, ať jí můžeme sundat.“
Teda Jardo… Ty mizero… Tys to plánoval celou dobu!!!!!
Honza si sundává kalhoty, slipy…. začíná mi jednou rukou hladit a mačkat prsa a prsty druhé ruky strkat do mušličky. Zavírám oči…. AUUU!! Ostré štípnutí do bradavky…
„Tak to ne. Budeš se mi koukat do očí, zatímco tě budu šukat. A chci, abys mi koukala do očí, když do tebe budu cákat. Jasný?“ Co mi zbývá….
„Honzo já ti jí zezadu podržím, aby se ti tolik nehoupala…“
AAHH….. AAHH….. AAHH….. AAHH….. jeho přírazy jsou tvrdý…naráží….. trochu jako kdyby to chtělo bolet, ale je to na hranici…..
„Když už tě tu tak zezadu držím, lásko, tak toho využiju, co říkáš?“ AHHHHHUUUU!!! teda Jardo, tohle ti nedaruju….. Za tohle tě doma zničím…. Buší do mne oba najednou…. zepředu i zezadu…. Bože jak já ten sandwich milujuuuUUUUUUUUUUU!!!!!!!
…a svět znovu explodoval……
„Honzo, už budeš? já už bych potřeboval stříkat, ale do kondomu nechci….“
„Jo…Jo….JOOOOOOOO!!!!!!!“
Jarda vyjel z mého zadečku a rychle se přesunul dopředu
UUHHH!!! prudce ho do mne vrazil… a skoro hned strnul v křečovitém cukání…..

Cítím jak provazy povolují a ruce a nohy se vracejí do polohy, jak mají být. Snažím se zvednout, ale nejde to. Mám svaly jak z hadrů. Cítím, jak mne Jarda bere do náruče a vynáší ven ze sklepení.
„Snad sis to pořádně užila, lásko. Teď rychle do vany a do postýlky…. Musíš se pořádně vyspat. Ať můžeme zítra pokračovat…“

PANEBOŽE COŽE???????