Venušiny kuličky

4.10.2021 Januar29

Dneska na nikoho vážně nemám náladu a otráveně otáčím hlavu na zvonící telefon.
Irena.
,,Čau.,,
,,No nazdar, taky tě mám ráda.,,
Podle hlasu se mi zdá nějak moc happy.
,,Hele, stále máš v oblibě kuličky?,,
Jak jí znám, přišla zase na nějaký úžasný objev...
,,Ne, válejí se mi v šuplíku v nočním stolku.,,
,,Co se stalo?,,
,,Nic, Ireno.,,
,, Dobře. Víš, že prodávají nový? Když je prcinou sevřeš, začnou vibrovat.,,
Zhluboka se nadechuji.
,,Tak ty mi tam leží taky.,,
Oddaluji si od ucha telefon, protože ten její smích by mi momentálně urval bubínky...
,,Takže ty jsi vlastně zhrzená.,,
A tlemí se dál.
,,Ano Ireno, mám vyčvachtanou bábovku...,,
Přestane se vůbec někdy smát?!?
,,Pojď na kafe.,,
Sotva tu větu vysloví.
Dívám se na hodinky.
,,Fajn, ale v půl páté musím vypadnout.,,

Dávám rychlou sprchu. Ale zamrzám v ní.
Hlavou se mi honí slova Ireny.
Bože, vždyť jsem je tak milovala!
Měla jsem je v sobě dokonce i celý den...

Zbožňovala jsem ty momenty, kdy jsem je už dávno vytěsnila z hlavy, jela autem a při prudkém zabrždění ve mě nečekaně začali rezonovat. Tu slast, která mi projela tělem a já se svíjela rozkoší.
Zbožňovala jsem ty momenty, kdy jsem je stěží udržela ve chvílích extrémního vzrušení a při jejich vysouvání na nich sledovala ten dokonalý šlem mého chtíče.
Zbožňovala jsem ty chvíle, kdy se k mé kundičce blížila ústa mužů a jejich výraz, když o ně poprvé zavadili jazykem. A nejlépe, když do nich narazili špičkou žaludu...

Oblékám si nové šaty a sedám na kraj postele. Natahuji si samodržky a pohledem sjíždím k nočnímu stolku.
Otvírám šuplík a projíždí mnou vztek.
Jak je možný, že jsem je nedokázala sevřít tak, aby začali vibrovat? Kurva, komu jinému, než mě, by se to mělo podařit?
Byla jsem královnou Venušiných kuliček!!!

Beru je do ruky a na jazyku mám hořkou pachuť sentimentu.
Zpupně jimi kroužím na kraji hrdla mé kundy, která zvlhla už při první myšlence na ně.
Obaluji jejich špičku svou mokrostí a dráždím se v samotném vstupu do mé svatyně.
Ano, i toto jsem zbožňovala! Ten slastný pocit, jak jí nejprve roztáhne a následně, jak ve vteřině pohltí první kuličku.
Hmm, mám jí v sobě a pumpuji s ní na vstupu kundy. Vysouvám je a dívám se na tu nádheru, jak jí roztahují...
Zasouvám je dovnitř a třu pánví o postel.
Nádhera...

Probírám se z rauše a jdu ke komodě. Otvírám šuplík s kalhotkami a opět mnou projíždí vztek.
Prudce ho zase zavírám.
To prostě dám!
Zavírám za sebou dveře bytu a jako lady odcházím k výtahu.
Zpomaluji krok.
Cítím, jak mi vyjíždějí. Svírám pevně pysky a v zápětí jsou tam, kde mají být.
Zvedám rypák nahoru.
To bylo naposledy!!!

,,Máš krapet průhledné šaty, víš to?,,
Zaráží mě, než jsem stihla dosednout.
Stojím tam jak solný sloup.
,, Vážně?? Jak moc?,,
,,Tak moc, že jsem poznala, že nemáš kalhotky.,,
,,To mi ani neříkej! V chodbě proti zrcadlu jsem si toho nevšimla...,,
,,Hm, ale já proti světlu jo.,,
Klátím sebou na židli. Tvl., to mám zase den...
,,Takže musím vypadnout dřív. Slyšíš mě?,,
Nechápavě se na mě dívá, ale okamžitě mele pantem.
,,Už jsi slyšela o Janě?,,
,,Co?,,
,,No to musíš slyšet. Představ si, že.....,,

,,Doprdele Ireno, podívej se kolik je hodin!,,
Hážu do sebe zbytek pití a zvedám se.
,, Platíš, čau...,,
Tohle tak nesnáším. Je mi jasný, že se už nestíhám převléct a přijdu jako poslední.
A budu ráda, že ne pozdě.
První třídní schůzka na nové škole.
Půlku rodičů navíc ještě znám!
Kurva, kurva ...

Vcházím do třídy jako malý harant.
Kabelku nalepenou na těle.
Třídní na mě vrhá káravý pohled.
,,Omlouvám se. Doufám, že alespoň ta moje holka chodí včas.,,
Větší pozornost jsem na sebe upoutat vážně nemohla.
Hledám po třídě očima Míšu, ale místo ní zahlédnu jejího ex.
Paráda...sedí v poslední řadě a volná lavice je přímo před ním.
Konečně zaplouvám do lavice a jeho pohled cítím rovnou v zádech.

Kolikrát jsem ten jeho spalující pohled už cítila?
Bože, nesčetněkrát...
Pokaždé, když jsme se potkali na zápasech holek, měl oči jen pro mě.
A lhala bych, že ty mé v tu chvíli patřili někomu jinému.
Nádherný chlap!
Mám ráda muže, kteří mají široká ramena. A on je tedy má... Navíc v tom jeho tričku na tělo se jasně rýsují i svaly z poctivého cvičení. Nic přehnaného, tak akorát. Jak by to mělo být...
Úplně ty jeho tlapy cítím na svém těle.
Jako tenkrát.
Stál kousek ode mě. Telefonovala jsem a netuším, jak dlouho mě při tom pozoroval. Když jsem ho zahlédla, byl opřený o áčko reklamního stojanu a díval se na mě. Beze studu, jediného mrknutí oka nepřestal, i když jsem se na něj podívala.
Přála jsem si být tím reklamním stojanem...

Naše vibrace se čím dál víc stupňovali a já nechápala, proč mě ještě neoslovil.
Pochopila jsem to po roce. Ty slova Míši mi stále zní v uších.
Ptala jsem se jí, jestli ho náhodou nezná.
,,Znám. To je můj bývalý manžel. Neskutečnej debil...,,
Nedokázala jsem zavřít ústa.
Ano, čuměla jsem na ní s otevřenou hubou!
Smála se mi.
,, Chápu tě. Je to krásnej chlap, viď?,,
Polkla jsem a odpověděla:
,,Už není...,,
Zklamání to pro mě bylo velké, co vám budu vyprávět.

A ten debil je teď kousek ode mě. Nejblíž co kdy byl.
Chápu zhrzené manželky, jenomže toho ,,debila,, mi potvrdila i Irena, která Míšu ani nezná... Jsem prokletá.
Buď je to úchyl, nebo debil.
Nebo jsou blbý ony...

Dívám se oknem ven a modlím se, aby už to sluníčko zalezlo.
Svítí mi přímo na hruď a já zoufale pozoruji mojí krajkovou podprsenku, jak se na ní krásně rýsuje.
Cítím jeho dech na mém krku.
Zdá se mi to, nebo si ke mě přivoněl?
Mě asi čvachtá mezi nohama.
Mám pocit, že mi je zase sedmnáct a dobírá si mě stejným způsobem jako Patočka ve třeťáku!

,,.....a teď bych Vás rád pozval k malé exkurzi školy....,,
Chce se mi umřít. Mozek škvařím na maximum a hlásím se o slovo.
Třídní se na mě dívá a já mu asi vidím až do žaludku.
,,Ano, paní Nováková? Vaše dcera sice chodí včas, ale za to se často uvolňuje z posledních hodin. Což tedy chápu. Takže předpokládám, že potřebujete jít dřív domů, že?,,
Má ruka se pomalu vrací k tělu.
Tak teď mi je tak patnáct ...
,,No, já... já spíš na té exkurzi už byla. V létě... Když jsem řešila její uvolňování s ředitelem. Tak...tak mě provedl sám....,,
Kroutí hlavou a odchází.
Opírám se zády o opěradlo židle a jednu bych si vlepila.
Asi budu muset dát třídě nějaký dar...mě holka sežere...
Úplně jí slyším: ,,No mamiiiii!!!,,

Všichni už skoro odešli, jen jemu se nějak nechce. Dělám, že něco hledám v kabelce a třesou se mi z něj ruce.
Konečně se zvedá.
Nedávám to a musím se na něj podívat.
Ten jeho úsměv mě snad jednou oddělá!!
Mizí za ostatními a já velmi pomalým krokem mířím rovnou k toaletám.
Otvírám jejich dveře a v ten moment mě v podpaží chytá mužská ruka.
Otáčí mě k sobě.
,,Jste v pořádku? Není Vám něco?,,
Jeho oči mám pár centimetrů od těch mých.
Kdyby mě nedržel, rozrazila bych zády dveře toalet a letěla k zemi.
Ten jeho hlas... Hrubej, hlubokej...maminko!!
Jak na něj dlouho zírám?
Takže se holka vzpamatuj a narovnej se!
Uvolňuji se z jeho sevření a ......

Kuličky vystřelili a dle jeho výrazu to byl přímý zásah jeho boty.
Asi nemůžu dýchat.
Sleduji jeho skloněnou hlavu a pohled na kutálející se kuličky kamsi do otevřených dveří.
Stejně jako já, i on pozoruje špičku jeho černých bot, kde zůstal můj bílý šlem...
Ticho.
Nekonečno.
Zvedá ke mě hlavu a oba zhluboka dýcháme.
Vnímám, jak pootvírám ústa a očima těkám po těch jeho.
Chytá mě oběma rukama pod krkem a okamžitě ze mě saje duši.
Zádama rozrážím dveře v jeho pevném sevření.
Tiskne mě ke stěně svým nádherným tělem a nedokáže už skrývat to, co se mezi námi za celou tu dobu nahromadilo.
Boří do mých vlasů svůj obličej a nasává jejich vůní.
Strhává mě jeho chtíč a začínám se pod jeho tíhou chvět.
Otáčí mě. Rukou pevně drží mé vlasy a tiskne mi tvář na chladné dlaždičky.
Druhou rukou mi vyhrnuje šaty a poté si rozepíná poklopec.
Na vteřinu se přestává hýbat a jen pevným stiskem své ruky drtí půlku mého zadečku.
Cítím jeho žalud kopírující mou čárku.
Cítím na jeho vrcholku jeho mokrost, kterou roztírá mezi mými pysky.
Boří se mezi ně a dává mi najevo jeho objem a tvrdost.
Přitahuje si mou hlavu blíž a zakrývá mi ústa.
Ve stejný okamžik do mě vráží svého čúráka, který hladce proniká po mé mokrosti a zároveň mě zcela zaplňuje.
Má ohromného ptáka a mrdá mě v rychlém tempu.
Naráží luxusně do mého čípku až se mi podlamují kolena.
Třesu se v návalu přicházejícího orgasmu a on v ten moment ve mě zůstává strnule stát.
Cítím jeho pulsování a řvala bych slastí.
Vysouvá ho na krajíček kundy, opírá své čelo o má záda a po nohách mi pomalu stéká jeho nekončící mrdka.

Skvost, skvost, skvost....

Asi nejkratší a nejdokonalejší mrdání mé svatyně!

Drží mne za boky a čeká na zklidnění mého těla.
Pomalu si mě k sobě otáčí, tiskne si mě k sobě a políbí něžně na špičku nosu.
,,Tyhle šaty prosím už nenos....,,

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@petr.ct Ano, je z mých nejoblíbenějších *22*...
Škoda, že už se nejspíš na třídní schůzku nedostanu. A s tím vibrátorem na letišti jsme to měli taky perné. Už nevím jak to bylo,ale myslím že oba byly v příručním zavazadle a tam nesmí být baterky. A ten jeden ještě na baterky byl. Takže při odbavení ho hezky najít,rozebrat a vytáhnout baterky 😂
@Januar29 nabízí se obrat - začíná na ni padat prach. Ale na to je tohle vyprávění moc žhavé a mokré *18* kuličky jsou geniální, i když já je znám jen z druhé strany
@penguin-m Ve spotřebním světě je pomíjivé defakto vše ....
Děkuji ti, psala se mi skvěle a patří k těm mým nejoblíbenějším. Je v ní vše ....
@Januar29 Přijde mi zvláštní, jak je tu vše pomíjivé. Parádní povídka a už pár dní po zveřejnění už jí člověk najde spíš náhodou. Věčná škoda.
@Januar29 Jo tady vzniklo to pozdvižení s ledňáčkem. Myslím, že pozdvižení je přesné označení toho, co se děje u tvých povídek *13*