Zvrhle II.

Sakra, to byla situace. Hlasitě jsem promluvila k Zuzce, ať je odvolá a nechá mi tam jen vypracovaného chlupáče. Ano, nechtěla jsem to v tolika lidech. Bylo toho moc. Chtěla jsem to pouze s jedním, s tím, který se nejvíce podobal tomu, který mi zlomil srdce. Bylo to rozloučení, mé rozloučení s někým, který se mnou NIKDY nepočítal. Ano! Bylo to citové. Zlomil mi srdce, a bylo mu to jedno. Celou dobu mi lhal.
Teď jsem tu ležela se závazanýma očima a potřebovala jsem vyšukat. Pořádně. Rozloučit se s největším lhářem, co jsem kdy potkala.

Znovu sakra! Jsem sentimentalní, lítostivá píča.
Ale nadržená, usměju se sama pro sebe. Ozvat se Zuzce byl dobrý nápad.

Zuzka si k sobě stáhla tři muže. Jeden mi totiž držel ruce nad hlavou a druhý mě líbal. Stále jsem měla zavázané oči. Pochopila jsem, že si lehla vedle mě a užívala si pozornosti těch tří. Bylo to zajímavě vzrušující, slyšet mlaskání jejich polibků a vzdychání. Snažila jsem se držet, neprojevovat tolik vzrušení.
Byla jsem stále stejně spíše stydlivá.
Neznámý mě líbal na ústa, hladil mě po kozičkách. Neznámý číslo dvě stále jen držel mé ruce. Ne nijak extra pevně, spíše něžně a prsty mě hladil.
Podprsenka a kalhotky zmizely z mého těla ani nevím jak.
Cítila jsem lehké polibky na svém bříšku, prsty hrající si s mými ňadry. Už jsem nevydržela a začala tiše sténat. Bylo mi hezky. Věděla jsem, že neznámý číslo jedna se bude věnovat mé nadržené kundičce.
Ano, jeho jazyk ji lehce prolíznul. Zasténala jsem více hlasitěji. Zuzka mě pohladila po tváři a zašeptala
-Tak se mi líbíš holka- ...
Nasával mé pysky, sál postěváček. A jedním prstem šukal mou nadrženou a mokrou dírku.
Uslyšela jsem mlaskání Zuzčiné kundičky. A hekání i ostatních pánů. Je jasné, že je všechny dokázala najednou uspokojit, a tím jak tlumeně vzdychala, měla plnou pusinu jejich ocasů na střídačku.
Nechala jsem se pohltit tím skvělým lízáním, které trvalo dlouho, tak moc jsme si to oba užívali. Jen neznámý číslo dva, co mě držel z toho nic neměl. Zašeptala jsem ať mě políbí, nenechal se pobízet. Držel mě a líbal. Líbal moc hezky, měl strniště, šimralo to.
Cítila jsem, že už budu, i neznámý číslo jedna to vycítil. Přidal sání a dráždění poštěváčku a prsty v kundičce. Jen jsem se začala chvět a pomokřila mu obličej, bylo to úžasné. Neznámý číslo dvě mě přestal líbat. Přestal mě i držet najednou jsem se ocitla bez jejich pozornosti. Jen jsem ležela na zádech a užívala si ten slastný orgasmus a vnímala šukající Zuzku vedle mě.

-Pojď na čtyři maličká- zašeptal neznámý hlas do mého ucha.
Dle zašimrání to byl neznámý číslo dvě. Poslechla jsem a šla. Ruce co mě držely při fantastické lízačce mě teď hladily po zádech a zadečku. Ano, jeho jsem chtěla v sobě. Sklonil se ke mě a zašeptal ať otevřu pusu, že se musím revanžovat.
Ano, neznámý číslo jedna už mi do pusiny strkal svůj nadržený ocas. Jazykem jsem olizovala žalud, sjížděla ho od kořenu a zpět k žaludu, olízla koule.
Neznámý číslo dva mi svým ocasem projížděl po mé kundičce a pak mi ho tam natvrdo vrazil. Jen jsem vzdychla. To si mě chytil pořádně za hlavu neznámý číslo jedna a vrazil mi svůj ocas pořádně do úst a šukal je. To samé neznámý číslo dvě. Držel mě pevně za boky a šukal mou mokrou kundu.

Zuzka jen hekala, že za chvíli bude, já potvrdila, že na mě už to taky znovu jde.
Najednou ze mě vyjel neznámý číslo jedna, neznámý číslo dvě mě přetočil zpět na záda. Zuzka si více lehla ke mě, políbila mě, oplatila jsem ji to. Bylo to vzrušující. Uchopila mou ruku a dala si ji na svou kundičku. Pochopila jsem. Dráždila jsem ji, prstila, to samé ona mi při tom vášnivém líbání.
Začalo na nás padat spoustu semene, pět nadržených chlapů nás pořádně postříkalo. Bylo to úplně všude a já se při tom udělala, Zuzka naštěstí taky.
Ležely jsme vedle sebe, muži odešli pryč. Až jsme uslyšely zaklapnutí domovních dveří, sundala jsem si šatek.
Polibila jsem Zuzku, poděkovala jsem ji.
Bylo to něco tak zvláštního, neskutečného. Podala mi drink, uchopila svůj a připily jsme si na pořádné samce.

Řekla jsem, že aspoň dva zde mohli zůstat...

Usmála se, neboj, noc teprve začíná, a někdo na nás v obýváku čeká...