Tereza...

8. 11. 2021 Tiferet

Moc děkuji autorovi .Thor. za sepsání tohoto příběhu.☺️

Kamarád mi volá a zve mně na takový ten teambuilding u něj v jeho osadě kousek od Moravského krasu.
,,Hele, budeš jen dohlížet a třeba přidáš svoje poznatky,, přesvědčuje mně Jirka
Jirka, človíček co se s ním znám od učňáku, jezdívali jsme spolu na vandry. Po vojně jsme scestovali Ukrajinu a Rumunsko. Kamarád do nepohody, ale někdy na zabití. Zvláště, když jedná dříve než něco promyslí. To pak byli peripetie, jak uhasit plameny nějakého průšvihu….
,, O čem to vůbec je?,, Ptám se
,, Takový základy bushcraftu, vaření, sbírání bylin.,, Vysvětluje
,, Tak to zvládneš snad sám ne,, hájím se
,, Kamaráde, můžeš aspoň na chvíli slézt z těch hor a navštívit mně po letech,,
…. To má zase pravdu dlouho jsem ho neviděl a v jeho osadě je prima. Je to na břehu Olšovského rybníka, spousta chatek. Ideální místo na takové akce….
,, Je to skupina lidí z města, skoro v našem věku a o tomhle nevědí nic.,,
,, Budou tu i nějaké paničky,, láká mně.
,, Víš jak,, přihazuje trumfy jak v kartách.
,,S tím jsem skončil, jenom trápení, víš jak to dopadlo s Jitkou.,, mírně odporuji, ale je mi jasné, že Jirka už tuší mou porážku.
,, No dobře, ale chci chatu sám pro sebe, ne že se zas budu s někým dělit.,,
,, Máš to mít, tak v pátek ve tři tě čekám,,
,, Čau,,
Než jsem stačil odpovědět, zavěsil. Pitoma, vždyť to ani nestihnu vyrazit z práce, to je jedno. Vždycky mluvil, dřív než myslel.

Pátek 14:30
Nasedám do svého Lanďáku a vyrážím směrem na Hradec Králové, Svitavy a nějak dolů k Jirkovi do kempu.
Nemám rád někam pospíchat na čas, když vím, že to určitě nestihnu. Raději jsem Jirkovi poslal SMS.
,, Dorazím asi za tmy,,
Odpověd.
,,OK , těšíme se, tak rychle,,
,, Těšíme se??,, co zase vymyslel, kroutím a mluvím k tomu nahoře, proč jemu nepřidal do vínku trochu rozumu navíc.
K závoře kempu přijíždím za tmy. U chatek sleduji početnou skupinu lidí sedět u ohně v bujarém veselí. V kuželech světel vidím přicházet dvě osoby. Jeden z nich je Jirka, ruce nad hlavu a mává, už podle jeho houpavé chůze bylo poznat o koho jde. Pořád stejný. Druhou osobu typuji na ženu, štíhlé postavy, tak kolem třiceti. V tom šeru vypadá zajímavě. Zhasnu světla a vypínám motor.
,, No konečně jsi tady,, směje se Jirka už trochu z něj mluví alkohol.
Přátelské obejmutí a plácání po zádech.
,, Dovol, abych ti představil, to je Terka,,
A představuje mi ženu co s ním přišla.
V té tmě se zmůžeme jen na podání ruky, do tváře není vidět.
,, Ahoj, Tereza,, krásný hlas, úžasně mi voněl její parfém.
,, Big Mike,,
,, Říkej mi jen Mike,, představuji se neutrálním tónem.
,, Je to skvělá znalkyně bylin a tvá spolubydlící,, vesele prohodí Jirka
,, Cože?,, Zaseknu se a otočím se na Jirku.
,, Omluvíš nás, prosím tě,, promluvím na Terezu.
,, Jistě,, odpoví
To už beru Jirkovu hlavu do podpaží a vedu si ho za auto.
,, Děláš si prdel?,, Burácím na něj.
,,Co jsem říkal? Chatu pro sebe!!!,,
,, Ježíš přestaň,, snaží se mi vykroutit ze sevření.
,, Přijelo víc lidí než jsem čekal, no,,
Pustil jsem ho, upravoval se a vysvětloval situaci.
,, Na druhou stranu, myslel jsem si….,,
,, Ty vole!!! Ty hlavně nemysli,, zarazím ho
,, Pojď,, vracíme se k Tereze.
,, Nezlob se, nešlo to přeslechnout, ale jestli chceš soukromí, tak já přespím někde jinde,, uklidňuje Tereza situaci.
,, Ne, o tom ani žádná,, mluvím na ní úplně klidným hlasem
,,Ty budeš v chatce, není to poprvé, že budu spát venku,, mluvím na ní a zároveň se otáčím důrazně na Jirku.
,,Ale…,, Terka chce něco říct, ale zastavím ji.
,, Dost, už jsem řekl a tak to bude,, rázně ukončuji debatu.
,, A teď se jděte věnovat klientům,,
,,Dobrou noc,,
Nasedám do auta a projíždím stranou, abych měl soukromí a klid. Rozbalím markýzu z auta, napnu, vyndám lehátko, spacák a jdu spát. Dnes toho bylo až moc…..
Ráno
Vstávám s rozedněním, slunce se ještě ani nevyhouplo na horizont. Ze spacáku sleduji mlhu nad rybníkem, v kempu to všechno ještě spí.
Vylezu ze spacáku, stáhnu trenky a mizím v rybníce, úžasná voda. Udělám pár temp a pak jen ležím na hladině, nechám se unášet a zabřednu do snění….
,, Dobré ráno,, vyruší mně stejný hlas, ze včerejší noci. Na břehu stojí krásná žena v legínách a dlouhém teplém svetru. Konečně si jí můžu prohlédnout. Štíhlá jak modelka, černé vlasy, úžasný zadeček, prsa. Přesně můj typ, ale ten typ, který pro chlapy jako jsem já naprosto nepřístupný. Má rozhodně na víc.
,, Tak mám aspoň tedy objekt k pozorování,,
Ukončuji své myšlenky.
,, Dobré ráno,, pořád můj neutrální přístup
Proč bych taky jinak měl jednat, není pro mě a nebudu kolem ní kroužit jak kdejaký slizoun.
,, Něco jsi zapomněl,, usmívá se koketně a na prstě jí visí moje trenky.
,, Myslím že ne, nebo ty chodíš do sprchy ve spodním prádle?,, Dám jí na vědomí, že mně jen tak nerozhodí.
,, A to budeš ve vodě celý den?,, Stále provokuje.
,, Ne, teď vylezu a posnídám,,
,, No, tak pojď,, její provokativní úsměv mně celkem dráždí.
,, Teď si holčičko, vyzkouším tvojí odvahu,, říkám si pro sebe a pomalu lezu z vody. Když už jsem měl hladinu u rozkroku, rychle se otočila. Usmívám se uvnitř ,, tušil jsem to,,.Přijdu k autu a motám si osušku kolem pasu.
,, Vrátíš mi je?,, promluvím na ní
,, Jsi nahý?,, ptá se zvědavě
,, Ano,,
Otočí se a nese mi trenky. Sleduji jí a úmyslně navozuji oční kontakt. Hledí mi do očí, dlouho to však nevydrží. Opět se zadívá, snaží se něco vyčíst.
,,To se ti nepovede,, říkám si
Zas uhne pohledem jinam.
,, Dáš si?,, Nabízím jí hrnek kávy
,, Ráda,, a rozhlíží se kam si sednout, jediné místo je vedle mě na lehátku.
Hlavou jen naznačím, kde je místo. Posadí se a jemně usrkne z hrnku.
,, Odkud znáš Jirku?,, přerušuji ticho.
Začala mi vyprávět kde a jak se seznámili. Prozradila mi vášeň ve sběru bylin, jak ráda fotí a další její koníčky. Debata se nesla v přátelském duchu.
Kemp se mezitím probudil k životu a všichni se přesouvali na snídani do jídelny.
,, Terko, jdeš?,, někdo z jejích přátel na ní zavolat.
,,Ano!!,, Odpověděla, dopila kávu a odchází.
,, Jdeš taky?,, Otočí se na mně, v očích prosebný pohled
Zavrtím hlavou, že ne. Zklamaná odchází…..
……Po snídani se rozjíždí kurzy v dovednostech bushcraftu, rozdělání ohně, sběru bylin na louce, vaření a budování nouzových přístřešků.
Vše pozoruji z povzdálí a sem tam poradím nebo pomůžu účastníkům.
Tereza pravidelně uhýbá od přednášky pohledem na mně. Když zjistí, že ji pozoruji, dělá jako, že nic, ale prozradí jí úsměv.
Naše osoby se setkávají u rozdělávání ohně firesteelem. Stojím nad ní a sleduji jí. Jiskry jí jdou výborně, ale oheň se nedaří zapálit. Ukazuji jí, kde dělá jakou chybu. Soustředěně hltá každé slovo, které vypustím z úst a chválím její šikovnost. Je vidět, že jí to dělá dobře.
Kurz se chýlí do svého finále, Jirka rozdává ceny nejlepším a upozorňuje, že zakončení bude u táboráku s občerstvením.
Hranice hoří, všichni sedíme a posloucháme vtipná vyprávění Jirky z našich cest. Je vynikající bavič, to musím uznat. Kdybych to vyprávěl já, tak vtipně by to neznělo.
Tereza sedí naproti, skrze tetelící se vzduch nad ohněm, se na mě usmívá, když o mě Jirka bajkaří. Je opravdu krásná, oči jí svítí. V hlavě mám představu, jak je u mně, svírám jí v objetí a do ucha jí šeptám medová slůvka.
Alkoholu jsem vypil víc než dost a jako každý horal vím, kdy mám zalézt do pelechu. Se všemi se loučím a přeji dobrou noc.
Z auta beru hygienu a mířím do sprchy.
Voda mi příjemně prohřívá tělo, jen tak stojím a nechávám si pramínky stékat po kůži a hlavě.
Slyším, že někdo přichází do sprchy, asi někdo taky končí dnešní večer.
Leknu se.
Někdo položil ruce na má záda. Prudce se otočím. Jsem v němém úžasu. Tereza, stojí za mnou usmívá se.
,, Přišla jsem oplatit tvou péči, po dnešním dni.,, vášnivým hlasem mě klidní.
Mlčím a nechám vše na ní, kam tato situace dospěje.
Bere šampón do ruky, lije si jej do dlaně a jemně jej vmasíruje do mých vlasů. Příjemné. Hledíme si do očí. Z její tváře září něha a přitom nervozita, jako když hladíš opatrně psa a čekáš, že tě bude chtít kousnout.
Ukončím to napětí.
Shýbám se k ní pro polibek. Beru jí za zadeček a zvedám si jí k sobě, omotává nohy okolo mého pasu. Tisknu jí na chladnou stěnu sprchy a divoce se líbáme. Ruce má pevně obtočené kolem mého krku. Vášeň v nás má sílu erupce sopky. Neskutečný hlad po tom druhém. V rukou drtím její prsa, bradavky svírám mezi prsty a jí to násobí její divokost.
,,Chci tě, strašně tě chci.,,
,, Prosím, vezmi si mně.,, mezi krátkými vzdechy prosí
Po těchto větách beru do ruky svou stojící chloubu a mířím na okraj jejího luna. Žalud lehce otírám o závojíčky jejího vlhnoucího lotosového květu. Přitlačím pánví směrem k ní prudce pronikám na dno její studánky. Vydala hluboký vzdech a já se zastavil. Hledím jí do očí. Čekám. Vlní se v mém sevření, chce víc. Dvakrát tvrdě přirazím, zakloní hlavu.
,,Ano, ještě.,,
Znovu dvakrát přirazím a čekám.
,, Nepřestávej.,, zoufale prosí.
V klidném tempu pronikám do její svatyně, vzdychá, zaklání hlavu, užívá si toto vzrušující napětí.
Po mém sexuálním půstu cítím, že dlouho nevydržím to úžasné tření o stěny její pochvičky. Přidávám na rychlosti a důrazu přirážení. Její vzdychání je výraznější.
,,jo pojď, už budu,,
Tvrdě, jako smyslu zbavený, ničím její lůno přírazy těžkého pístu. Heká, její nehty cítím, jak zarývá do zad. Chvěje se s přicházejícím vrcholem. Vyjekne, napne se a strne. Rychle vydechuje a uvolňuje se. Její stahy kundičky pulsují na můj penis a současně vybuchuji, plním jí svým spermatem. Třesou se mi nohy v křeči. Vydýchávám. Usmívám se na ní. Ona má blažený úsměv a vrací mi polibky po celé tváři.
Vzájemně se omýváme, vyměňujeme polibky a úsměvy.
Najednou mne obejme, levou tvář položí na mou hrud a...
,,Chtěla bych, abys byl dnes se mnou celou noc,,
Pohladím ji po vlasech, vezmu její tváře do dlaní.
,,Proč zrovna mně?,,
,,Jsou tu lepší borci,,
,, Jsou, ale nezáří z nich to charisma, jaké máš ty,,
,, To je jaké?,,
,, Září z tebe klid, vyrovnanost a při tom cítím tajemno, divokost.,,
Usměju se. Políbím jí na čelo. Beru jí za ruku a odcházíme do její chatky.....

A story by .Thor.

Nahlásit komentář