Martin na bílém koni

11. 11. 2021 Ela_Ela

11. listopadu 2021 v 11 hodin a 11 minut, otevřel číšník v zahrádce restaurace U Tří pštrosů svatomartinské víno a dal Martinovi, zachumlaném v dece v křesílku, ochutnat. Ten automaticky pokýval hlavou, číšník sklenici naplnil a vzdálil se. O hodinu později, už stál na Karlově mostě a přemýšlel, kam schovat kešku. Vyhlídnul si sousoší s turkem, protože hlídal zamřížovanou jeskyni. Stála před ním zrovna průvodkyně se svou skupinou. To se mu hodilo, nikdo neuvidí, že tam něco dává. Obešel lidi, strčil ruku do otvoru mezi mříží, nahmatal dno jeskyně a kešku tam položil. Druhou rukou zavadil o průvodkyni. Ta se otočila a on ucítil závan známé vůně. Vykulil na ni oči, protože měl za to, že ji už nikde nemají. Ona taky vykulila oči, proč na ni civí.
Martin vykoktal: "Promiňte, to je Le Jardin d´Amour ?"
"Ano, jak to .. je to ... jsem moc .." chtěla se zeptat, ale skočil ji do řeči: "Ne a i kdyby - je to příjemná nevtíravá vůně, že to ani moc být nemůže. Já se spíš divím, že jsem na ni ještě narazil. Koupil jsem poslední v zapadlém krámku v Londýně a řekli mi, že se už nevyrábí." vysvětloval.
Natlačili se na ně další lidi, její skupina pomalu odcházela, nevěděla co rychle ještě říct a tak ji napadlo vytáhnout vizitku a spěšně dodala: "Zavolejte, zjistím doma výrobce a eshop, teď z hlavy nevím, nashledanou."
"Hm, to jsem nečekal, nemusel jsem se ani snažit." pochvaloval si Martin a okamžitě poslal na uvedené číslo své nacionále s tím, že se bude těšit na odpověď.

Brzy večer si Izabela napustila vanu, vzala si do ní notebook, nalila víno a hledala ve vyhledavači mailu objednávku na parfém. Odeslala údaje na Martinův mail a připsala větu, že doufá, že ho brzy pro přítelkyni sežene. Měla chuť flirtovat a Martin jí připadal jako vhodný kandidát na dnešní pobavení. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Jak předpokládala, zájem sejít se měl, přítelkyni nemá. Parfém měl být pro jeho matku, ale už jí ho bohužel nepředá. Vyjádřila mu soustrast a navrhla noční setkání. Ve 23,30 hod U Lužického semináře uprostřed ulice je vstup do zahrady, tak tam.
"Paní Tajemná, to se mi líbí." pomyslel si Martin a do bílé motorkářské kombinézy si zastrčil krabičku kondomů. Dodělal práci, dal si rychlou sprchu a v garáži se pozdravil se svou Hondou NC 750X. "Ahoj Perlo, projedeme se."

Byl tam dřív než ona, zamknul svou bílou krásku a opřel se o zeď. Za chvíli přijel taxík a vystoupila z něj úplně jiná žena než kterou dnes viděl na denní světle. Byla taky celá v kůži, ale v černém a červený měla jen spodek lodiček Louboutin.
"Jsem Izzy." řekla a strčila mu jazyk do pusy. Zvedla pravou nohu a zatočila mu ji kolem pasu. Vyndal ji skřipec z vlasů, strčil do kapsy a zatažením vlasů, ji od sebe odtáhl.
"Jsem Martin a nemám rád svědky." Izzy dala nohu zpět na zem a vešla do zahrady jako první. Sexy zadek obtažený kůží se vlnil ze strany na stranu a Martin jen nasucho polkl.
Izabela odbočila doleva ke kapli sv. Jana Nepomuckého a stoupla si na podstavec zády ke zdi a tmavě hnědé oči najednou dostaly medový odstín. Jako kdyby se v nich rozsvítilo tlumené světýlko. Martin ji vyhrnul sukni nahoru a za půlky nadzvednul.
"Počkej, moment." Sundala si koženou bundu a odhodila na zem. "Nerada bych o ní přišla. Posledně jsem měla strašně sedřený záda." Poodstoupil, aby jí pomohl i ze sukně, ale Izzy jedním trhnutím rozepla naráz všechny patentky a i sukně letěla na zem. Stála před ním zase celá v kůži. Kožený korzet voněl novotou a kalhotky neměla. Martina to vzrušilo. Olíznul si prostředníček a sáhnul Izabele do rozkroku. Teplota, tlak a rosný bod v pořádku. Byla orosená jak Svijanská kněžna. Sáhnul do kapsy pro krabičku, zubama jeden kondom vyndal, rozepnul si poklopec a vyletěl sportovec (taky jste to jako děti říkaly ?). Už jsme dospělí, tak vyjel ven motorkář. Martin, co jezdí na 58 bílých koních. Nasadil, Izzy zase nahoru vysadil a jel. Nejdřív pomalu, pak zrychlil, pak si ji přirazil ke zdi a jel na plný plyn. Izzy se mu při vyvrcholení zakousla do ucha. Bolestně sykl, ale byl rád, že tu dračici uspokojil.

Oči ji plály a když se vydýchala a slezla, posbírala svršky a jen v tom korzetu přešla ke dveřím, které byly z boku kaple. Teprve teď si Martin všiml, že má na ruce robustný prsten, který přiložila do díry ve dřevě nad klikou.
"To je prsten zednářů ?" zeptal se, když viděl písmeno A.
"Ne, jsem Aristokratka." odpověděla Izzy. Vzala za kliku a vešla dovnitř.
Martinovi to nedalo. Vrátil se zpět ven a zavřel dveře. Nezamkly se a tak i bez prstenu mohl zase dovnitř. Ze schodiště slyšel ďábelský smích. "Potvora jedna, bylo to jen divadlo." ulevil si a musel se taky smát. Izzy na něj čekala ve výklenku schodiště. Ležérně ležela s roztaženýma nohama. "Lízej !" přikázala, když k ní sešel.
"Hmm, se mi asi nechce. Je tu moc prachu a moc špí ..." dovolil si protestovat, ale nedopověděl. Izabela rychle sáhla za trám, kde měla schovaný bič a práskla s ním těsně vedle Martina. "Lízej, jsem řekla !"
"Já bych radši tu hodnou Izabelu z Karlova mostu a chci ji teď. Běž pryč, Izzy a nech mi tu své andělské dvojče, prosím." Izzy se musela proti své vůli smát. Že ji bude mít posedlou démonem, ji nenapadlo. Martin využil chvilkové nepozornosti, vytrhnul ji bič, chytil za ruku a zkroutil za zády. Izzy zkrotla, jeho převaha ji vzrušila. Povolil stisk, přetočil ji zády k sobě, položil bič na zem a i druhou ruku ji dal za záda. Pustil ruce, rozčísnul prstama vlasy na polovinu a zapletl ve dva copy. Účes přerušoval tím, že se jí nosem otíral o krk a jazykem objížděl ušní lalůček. Všiml si, že ji vylezla cedulka z korzetu.
"Victoria´s Secret ? A já myslel, že ďábel nosí Pradu." vyslovil nahlas. To už se Izzy smála naplno a nastavila se mu. Na kondom už nebyl čas. Vzrušení bylo na obou stranách, zajel tam jako po másle a copy používal jako otěže. Hezky se jim jelo. I bez koní. Izabela se blížila ke svému orgasmu a prohnula se. Martinovi vyklouzl a málem ho strčil o dírku víš. Izzy se na něj otočila a chraplavě zašeptala: "Zapal ten oheň ve mně, čeho se bojíš ?"
Martin ji hned neposlechl a vrátil se tam, kde bylo útulno jak v pokojíčku a za chvíli, těsně před výstřikem ho vyndal. Otíral sperma o druhý vstup do ďáblovy jeskyně a druhou rukou dráždil poštěváček, který byl neskutečně naběhlý a podle Izabely reakce i značně citlivý. Erekce mu nepolevila, stiskl si koule a pomalu zasunul. Izzy zaržála jako divoká kobylka a šla mu pohyby pánve vstříc. Nedělal nic, jen za ní klečel. Rukama ji rozpletl copy a rozpustil vlasy. Rozepnul korzet a vysvobodil prsa. Hnětl je a masíroval takovou rychlostí, jakou se Izabela pohybovala. Dokonalá symbióza. Byl tam tak natěsno, narážela si ho až po kořen. Musel myslet na jiné věci, aby se neudělal moc brzy. Bohužel živočišnost zpoceného těla se mísila s vůní parfému, která se teplem zdvojnásobila a Martinovi se zdálo, že pluje někde ve snu a nechce se z něj probudit. Až když Izabela zakřičela, se probral. Uvědomil si kde je a co dělá a vyvrcholil dovnitř a pěkně si ji za boky přidržel. Celá se chvěla. Líbal ji na záda, slíbal kapičky potu a šeptal ji do ucha, že je rád, že tohle Inferno přežil.

Izabela se oblékla, políbila ho a povídá: "Byla jsem nymfomanka a domnívala jsem se, že jsem z toho už vyléčená. Bohužel si ve mně probudil zase druhou Izzy. Jedem ke mně nebo k tobě ?" Martin pozdvihl obočí, zapnul si poklopec a "Nezapomeň tady ten bič." tiše řekl.
Vyšli z kaple ven a z nebe se snášely první sněhové vločky ...

******
Vše nej Martinům k svátku a až si budete dopřávat nějakou tu "husičku", dobře se bavte !

Nahlásit komentář