Princezna na hrášku

12.11.2021 Januar29

,,Dobré ráno kotě, promiň, včera jsem byl mimo a brzo jsem usnul.,,
,,Dobré ráno, Martínku. Budeš to mít drahý. Buď desetkrát lízání při Otčenáši, nebo dvacetkrát zásun při Zdrávas Maria.,,
Jak ho znám, vybere si obojí...
,,Co děláš ve čtvrtek? Jdeme na koncert. Nechce se ti? Že bych snížil saldo modliteb.,,
,,Chce se mi.,,
Zavrtávám se do peřiny a tetelím se blahem.
Co je vlastně za den?
Úterý?
Chcípnu do čtvrtka...

Věděla jsem to. Hodiny se doslova vlečou. Úterý se přehouplo do středy a ačkoliv hypnotizuji nebe, ne a ne se začít stmívat.
Pípá mi zpráva.
,,Mám ještě plný kancl a dlouho ještě budu, ale minimálně půl mozku už myslí na zítřek, pa.,,
Dívám se do blba a asi začnu okusovat kryt mobilu.
Jsem normální ?!?
Jako smrad lezu do postele v devět hodin večer.
Tak co, maximálně napočítám deset tisíc oveček...

Ráno mě probouzí jeho zpráva:
,, Čtvrtek....,,
Musím se smát. Je nedočkavější víc než já.
,,Krásné ráno kotě, doufám, že dnes do růžova. Trhnu se dřív. Asi čtvrtá, pátá. Že bych tě stihnul pomazlit ještě před koncertem?,,
To se jako vážně takhle culím do mobilu ??
Puberťačka hadr...
,,V půl páté mě tam máš.,,

Přijíždím a už z dálky sleduji jeho široký úsměv. Tisknu k němu své tělo a reakce jeho ptáka je okamžitá.
,,Tak šup, kotě....,, Rovná si ho v kalhotách a výraz v jeho tváři mluví za vše. ,,.... nemůžu se o tebe ani otřít. Šílený, jak na tebe reaguje.,,
Jeho silná pracka mě táhne za sebou. Vlaju za ním jak hadrová panenka a po zaklapnutí dveří ze mě začíná strhávat oblečení.
Ovládnutí mysli muže je to nejvíc, co žena může dostat. Ten hřejivý pocit zastiňuje momentálně i můj blížící se prožitek. Necítím ani jeho sílu sevření mých paží...jako by měl strach, že se mu v tu chvíli někam vypařím...
Zbytek oblečení lítá vzduchem a jeho pták si mě napichuje s neskutečným chtíčem. Vyšukává ze mě duši a po pár vteřinách se pode mnou rozlévá potůček z mých výstřiků, které nelze nijak ovládat....
Zůstávám hadrovou panenkou, kterou si jedním tahem jeho paže zvedá a osedlává jeho čůráka. Rajtuji na něm a po břiše mu stéká hřejivý pramínek mého dalšího výstřiku. Neovládá se a propadá svému již neudržitelnému vyvrcholení.
Sesouvám se z jeho hrudi a hledám ztracený dech.
Zklidňuji své tělo a postupně se vracím do reality.
Snažím se propnout úlevně nohu a narážím na jeho tvrdého ptáka.
,,Vždyť...vždyť jsi se teď udělal ?!?,,
Vidím jeho úsměv na tváři.
Cítím jeho tělo, jak zaléhá to mé.
,,Jenže on tě stále chce...,,

Čas je mým zachráncem. Upravujeme se a odcházíme ven, kde už na nás čeká taxi.
Vcházíme do meky koncertů v Plzni a užíváme si přítomnost jeho kamarádů a hudby linoucí se všude okolo nás.
Vracím se do mládí a s nostalgií vzpomínám na dobu, kdy jsem tuto skupinu viděla a vnímala z jiné perspektivy...
V závěru pivko v hospůdce pod divadlem a v jednu ráno padám kulturně unavená do postele.
Zase má mé tělo v moci.
Stejně tak po krátkém spánku v pět ráno.
I před sedmou, kdy odjíždí pro snídani.
A po desáté, kdy se pomalu chystám jet dom.

Vycházím z koupelny napůl oblečená a rozkročmo na něj dosedám k poslednímu pomazlení.
Nasávám jeho vůni a vychutnávám si jeho pevné sevření.
V úžasu zvedám svou hlavu a podívám se do jeho tváře ve chvíli, kdy mi jeho čůrák opět naráží do kalhotek.
Zhluboka se nadechuji.
,,Takže! Dole Sahara. Nemažu! Rozumíš, co ti teď říkám ?!?,,
Sleduji jeho srdečný smích.
,,Ale ještě ti dlužím dva Otčenáše a třikrát Zdrávas Maria.,,
Rezignuji.
,,Nic mi nedlužíš! Opakuji, že jsem mrtvá na spodek. A nebo víš co? Dělej si se mnou co chceš...,,
Jeho paže mě bafnou a házejí na postel.
Poslouchám jen jeho slova:
,,Neměj obavy ....,,

Startuji své auto a naposledy se na něj usmívám.
Mizím za zatáčkou a v hlavě mám masakr myšlenek.
Na prvních světlech zastavuji na červenou a sama pro sebe vyslovím nahlas trýznivý fakt:
,,On mě ušukal !!!,,
,,Mě !!!....,,
Jak se to mohlo stát ?!?

V chodbě odhazuji tašku na zem a padám vyčerpáním na postel.
V ten samý moment mi volá.
,,Už jsi v pořádku doma?,,
,,Ano, akorát jsem dorazila dom.,,
Pomalu si už začínám zvykat na jeho starostlivost. A nejen to. Na jeho péči. Pozornost. Strach i obavy o mou maličkost.
,,Něco si Martínku teď ujasníme, ano? Za pár dní spolu jedeme na tři dny na Hlubokou. Chci pravidla!,,
Jak jinak, směje se....
,,Jaká chceš pravidla?,,
,,Jaká? Chci minimálně sedm hodin spánku. Chci sex v rozumných intervalech a jedeme na relax. Takže ten relax chci opravdu zažít!,,
Směje se ještě víc...
,,Dobře, budeš mít relax.,,

,,Tak kolik máš kufrů?,,
Jasně, chápu kam tím míří...
,,Mám dva a měla jsem co dělat.,,
,,Myslel jsem si to....,,
Zastavuji u jeho domu a nedočkavě otvírám kufr. Bavím se pohledem na jeho výraz překvapení.
,,Ano, mám jen jeden malý...a potřebuji ještě před cestou čůrat.,,
Jen co dosedám na záchod, okamžitě lituji svého rozhodnutí.
Vchází do koupelny a jeho pták se pne přes látku kalhot.
,,Co teď mám dělat?,,
Zoufale se na něj dívám.
,,Prostě to rozchoď.,,

Nasedáme do auta a docela lituji toho, co jsem mu řekla.
Zápasí sám se sebou ještě dvacet minut.
Jeho SUV je sice komfortní, ale jeho strůjce opravdu nemyslel na komfort zvrácených žen.
Přes ten středový panel bych si udělala leda tak kýlu...
,,Mohl by jsi mi zastavit támhle v tom Tescu?,,
Neptá se mě proč. Prostě dělá vše, co chci já.
Až když procházíme uličkami obchodu, ptá se mě, co jsem zapomněla.
,,Kalhotky Martínku. Zapomněla jsem si kalhotky....,,
Beru je do rukou a jdu s nimi do kabinky.
,,A to si je musíš....,,
Zaráží se v půli věty.
V kabince mě prudce naráží na její stěnu a neurvale mě dostává z riflí.
Slyším jeho chrčící dech, vzrušení a touhu.
Nevnímá hlasy z vedlejší kabinky, ženy mluvící s prodavačkou, které přišly o chvíli později než my.
Vráží do mě svého tvrdého čůráka a pevně si mě přidržuje za boky.
Oba škrtíme své hlasy a oddáváme se jeden druhému.
Cítím v sobě pulsování jeho ptáka před výstřikem a sama podléhám tomu svému. Má mokrost mi stéká po stehnech a výstřik skrápí mé napůl stažené rifle.
Pětiminutová slast zanechávající po sobě dokonalé známky rozkoše.
,, Zbožňuji tě zlato....,,

Přijíždíme na Hlubokou a za pár minut se procházím po královském apartmánu. Z ložnice je nádherný výhled přímo na zámek. Z dalšího okna zase přímo na městečko zaplavující zapadající slunce.
V tu chvíli strnu a zoufale se ohlížím na Martina.
,,Já jsem si doma zapomněla hrášek!,,
Přichází výbuch smíchu nás obou a jeho něžné objetí.
,, Vždyť jsi princezna. Moje! A teď šup do županu a jdeme do vířivky!,,
Zvedá telefon, objednává láhev šampaňského a otáčí se ke mě.
,,Mám v úmyslu tě lehce opít, ať jsi povolnější.,,
Má ruka přejíždí něžně jeho tvář.
Jeho ruce si mě lehce přitáhnou k sobě.
Jsem šťastná....

Probouzíme se do nádherného slunečného rána.
,,Objednám ti zlato snídani do postele a pak pojedeme do Budějovic, projdeme se a dáme si něco dobrého k jídlu, co říkáš?,,
Neříkám vůbec nic...

Po příjezdu po mě háže opět župan.
,,Utíkej, máš objednanou masáž.,,
Docházejí mi slova...
Jen se na mě s láskou usmívá.
,,Dopřávám ti relax miláčku.,,

Vracím se zpátky z masáže a láskyplně se k němu tisknu v posteli.
,,Užila sis to?,,
Má cenu mu odpovídat?
Zářím blahem i beze slov.
Otáčí mě na záda a rozvazuje mi pásek od županu.
Záboří svou tvář do mého klína a jazykem ochutnává mé pysky.
,,Hmm, cítím olejíček i na ní. Užili jste si to holky?,,
Bořím prsty do jeho vlasů a tisknu jeho ústa zpátky do mého klína.
,,Měla prstíky kousek od mé kundy, ale nechala jí tobě. Udělej mě zlato....,,
Jeho jazyk rejdí v mé kundě a jeho čůrák si mě v zápětí nabodává a mrdá mě s ohromným chtíčem.
Po pár minutách ho přerušuji.
,,Utíkej, domluvila jsem ti masáž po mě. Uvidíme, co udělá s tvým ptákem a vůní, která ho nyní obalila.,,
Ta představa mě strhává....
Odchází s nevolí a já se vrhám do příprav.
Ano, je čas vrátit mu jeho péči.

Vchází do pokoje a jdu mu vstříc místností pohlcenou tmou.
Zaráží se a šátrá po vypínači.
Kochám se jeho výrazem. Užívám si tu chvíli, kdy je dojatý pohledem na mé tělo.
Mám na sobě elegantní černé krátké šaty a vysoké kozačky. Zapínám si cestou k němu náušnice a zastavuji se těsně před jeho trčícím čúrákem.
,,Miláčku, oblíkej se. Rezervovala jsem stůl na večeři. Za půl hodiny tam musíme být.,,
Při cestě do koupelny se za ním ještě jednou otáčím a dívám se do jeho rozkroku.
,,Koukám, že se o tebe moc nepostarala.,,

Usedáme v útulné restauraci a objednáváme si drink.
Užívám si jeho napětí a neukojeného chtíče.
Nedočkavě se rozhlížím po místnosti a v zápětí můj zrak ulpí na přicházející ženě.
Jde ladnou chůzí k nám.
Ano, je to ta žena, se kterou si už dlouho píši.
Žena, která zažehla můj chtíč.
Žena, která vplula do mého života a ačkoliv bydlí na druhé straně republiky, dnes jí osobně poznám.
Přichází k našemu stolu a představuji jí mému Martinovi.
Už si všiml mého pohledu na jiné ženy. Vřelého vztahu k Ireně ...a nyní líbá na tvář mou bohyni.

Večer je nádherný. Má spřízněná duše mne jen utvrzuje v mé zálibě v přirozené ženské kráse. Inteligenci a šarmu žen zralého věku.
Její oči mne spalují stejně jako její úsměv. Ten úsměv, kterým spaluji já svého Martina.
Před jejím příchodem se mě ptal:
,,Co bys mi chtěla dát? Řekni mi?,,
Bez rozmýšlení jsem mu odpověděla:
,,Chtěla bych ti dát pohodu, klid....a můj úsměv.,,
Jen se na mě dojatě díval.
,,Ano, tvůj úsměv....ten je kouzelný. Všimnul jsem si ho hned ten první večer, co jsem tě poznal....,,

Martin těká pohledem mezi mnou a jí. V očích má milion nezodpovězených otázek.
Chvíle, na kterou čekám.
Otáčím se k mé divošce.
,,Zapomněla jsem si doma hrášek, ale Martin mi dal pod matraci místo něj oříšky. Chtěla by jsi vyzkoušet, zda jsi princezna?,,
Její odpovědí mi je její úsměv.

Lehá si na naši postel a já vedle ní.
,,Cítíš ho?,,
Propíná své tělo a slastně mlčí.
Přejíždím dlaní přes její oblečení a pod jejich látkou rozeznávám ztvrdlé bradavky.
Pomalu rozepínám knoflíčky její halenky a odkrývám její hruď.
Dívám se na její krajkovou podprsenku a prsty vjíždím pod její okraj.
Martin sedí v křesle a tiše nás pozoruje.
Prvně zažívá chvíli, kdy se utápím v ženském těle.
Vychutnávám si doteky její kůže. Slastné vzdychání a touhu po mých rtech na jejích bradavkách.
Přivoním k její kůži a oddávám se silnému přitažení mé hlavy k jejím ňadrům.
Odhrnuji její podprsenku a lačně nasávám její trčící bradavku.
Ztrácím se v její vůni a beru si jí jako smyslů zbavená.
Už dlouho jsem neměla ženu....
Z jeho vzrušení šílím. Jeho vzdychání, když ochutnávám poprvé její lahodnou šťávu, mi projíždí celým tělem.

Role se otáčí a její jazýček nyní prozkoumává každý kousíček mého těla. Přes její vyšpulený zadeček pozoruji jeho ruku, jak v křeči svírá svůj ještě uvězněný penis.
Nadzvedávám se a rukama roztahuji její půlky.
,, Pojď ochutnat....,,
Ve vteřině klečí u její kundy. Pevně svírá mé ruce. Dlouze se mi dívá do očí a aniž by uhnul pohledem, boří svůj jazyk mezi její pysky.
Vidím v jeho očích ten neovladatelný chtíč. Mým tělem pomalu vibruje rozkoš, která je pro mne tou nejsilnější slastí.
Opět sdílím svou neukojitelnou vášeň...
,,Vem si mou divošku, prosím!,,
Jeho ruce ze sebe rvou oblečení.
Pokleká nad jejím zadečkem a má ruka vede jeho nádherného čůráka po její čárce. Obaluji mu žalud v její mokrosti a zasouvám jeho špičku na kraj hrdla.
Extrémním vzrušením ztěžka dýchám.
Tisknu její tvář ještě silněji do mého klína a po pár tempech jeho čůráka propadám sama do sebe.
Přestávám vnímat svět a nedokáži ovládat třes svého těla...

Přitulím se k jejímu tělu a má divoška si na mě rozkročmo sedá. Třeme o sebe své vlhké kundičky a její trčící bradavky přejíždí přes ty mé.
Její kůže je nádherně sametová.
Ochutnávám její plné rty a pokládám si na sebe její tělo.
Martin jedním tahem přejíždí jazykem mé i její pysky.
Zasouvá do mě svého ptáka a po pár tempech vklouzává do ní. Střídá nás obě do doby, než ve mě vyvrcholí.
Dnešní večer jeho pták neklesne.
Vím, že by ukojil i tři ženy...

Když za mou divoškou zaklapnou dveře, dívám se na hodinky.
Je krátce po půlnoci.
,,Krásný svátek, Martínku...,,

Vracíme se zpátky do Plzně a dlouho ho v tichosti pozoruji.
Je unesen vlastními myšlenkami a silně mi svírá ruku.
,,Víš...chtěl bych ti něco říct.,,
Mlčím a čekám, až bude schopný mluvit.
Ačkoliv je v jeho výrazu patrná bolest, nadechuje se a začne se na mě usmívat.
,,Je krásný takhle spolu trávit čas. Navíc, když se dva lidi mají moc rádi, ačkoliv je dělí od sebe určitá vzdálenost.... Prostě si pojďme užívat jeden druhého jak to jde. A když budeš doma, alespoň budeš mít zase prostor pro sebe a své návyky.... viď?,,
Dobře, sám si tím zrovna není moc dobře jistý, ale budiž.
,,Ano, máš pravdu.,,
Věnuji mu svůj úsměv, který má tak rád a opírám si o jeho rameno svou hlavu.
Vím, že mě prakticky hned zařadil do svého života.
,,Stejně ten život je krásný, viď?,,

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@Invictus No, co k tomu ještě dodat, že 😊...
Ten obláček štěstí se mi líbí a nehodlám z něj vystoupit. Děkuji ti, můj příteli 😘
@Januar29 čakal som, kedy to vykričíš na celý svet. Tvoje šťastie je to, čo ma napĺňa nesmiernou radosťou. Vidieť to na tej fotke a cítiť v každom riadku. A tá tvoja "divoška" je fakt fantastická. Pozdravujem ju tiež 😉
@Jarek84 Když dodržuje intervaly, dá se to i přežít *22**4*...
@Januar29 paráda, je vidět, že si užíváš. Jen se prosím neušukej k smrti*1*
Hladit klávesy krásného nástroje je úžasné.
@Maaxina ....a ještě stále vybruji....
Mimochodem, miluje klavír *58*.