Sestra Bohumila

18.11.2021 Januar29

Poslouchám v telefonu jeho hlas a je mi jasné, že mu zase není dobře.
,,Pojedu zítra na jednání do Prahy a cestou zpátky se zastavím u tebe, co říkáš?,,
Nabíhá mi žíla na čele.
,,Co říkám? Odložíš si jednání na jindy, protože ti není dobře, zůstaneš doma a já přijedu za tebou.,,
,,No, nebudu ti lhát, sestřička a její péče by se hodila...,,

Sestřička... Projíždím městem a mísí se ve mě pocit obav o jeho zdraví a zároveň chuť si s ním i trošku pohrát, rozesmát ho a pečovat o něj...
Vzpomínám na jeho vyprávění z dětství, kdy dělal ministranta.
Proč na to myslím?
Znám se, podvědomě rozehrávám svou hru ženských intrik, ale ještě netuším, k čemu mě dovede. Nechávám se unášet svým instinktem a sním dál.

Doma chodím sem a tam. Otvírám skříň a okamžitě mi dochází, co se mi to honilo hlavou. Zvedám telefon a překopávám si zítřejší program.
Tak čím začnu?
Odcházím do kuchyně a po chvilce se už na plotně táhne vývar pro maroda.

Ráno mě budí jeho telefon a upřímně se hrozím jeho hlasu.
,,...a to jsi chtěl jet dneska do Prahy ?!?,,
,,No, chtěl...měla jsi pravdu. Vyřídím jen to nejdůležitější, lehnu si a budu čekat na tebe.,,
Už mám na čele naběhlé žíly dvě...
Neskutečně mě štve. Stará se o všechny okolo, ale na sebe vůbec nemyslí.
Letím na otočku do práce a po dvou hodinách mu volám.
,,Už ležíš?,,
,,Ještě ne zlato. Ale už mi je líp.,,

Po obědě otvírám dveře svého bytu a mou nerudnost zastiňuje má příprava na cestu.
S péčí si v koupelně holím kundičku a laskám si při tom už značně naběhlý klitoris. Beru do ruky hlavici sprchy a trýzním ho proudem vody. Miluji své tělo...
Tomu se posléze dostává jeho oblíbený krém, který si víc než je zdrávo roztírám jemnými tahy všude, kde mi to právě dělá dobře.
Cítím při tom jeho rty, které za pár hodin budou kopírovat ta samá místa...

Oblékám si sexy obleček jeptišky končící těsně pod zadečkem. Okraj šatů lemují černé silonky s krajkou. Vplouvám do lodiček a když si dopínám kabát, uvědomuji si, že se nesmím moc ohýbat.
Než nasedám do auta, studený vítr mi olizuje vlhnoucí pysky. Zakláním slastně hlavu a jsem ve svém živlu. Je úžasné pro někoho snovat své zvrácené touhy. Vlastně společné...
Stavím na mé oblíbené benzínce pro kávu na cestu a sklízím obdivné pohledy mužů, stojících u kávovaru. Jako bych jim viděla do hlavy. Dívají se na okraj mého kabátu. Mírně se v tu chvíli rozkročím a rozvlním boky. Zvedám ruce pro cukr s víčkem a vím, že se nyní dívají na poodhalenou krajku mých silonek. Cinká mi ještě víc. V představách mám před očima živý film jejich pnoucích ptáků v kalhotách.
,,Máte krásné lodičky.,,
Ladná otočka na podpatku, úsměv s pohledem šelmy a plamínky v očích.
,, Děkuji....,,

Cesta pomalu utíká a má nadrženost neskutečně stoupá.
Dívám se na šaty, které sotva překrývají můj klín a na krajku, která obepíná má stehna.
Jako vždy prasím a vychutnávám si rychlou jízdu.
Bříšky prstů přejíždím krajku a nehtem palce přes čárku vlhkých pysků. Ten mlaskot je omračující.
Vidím ve zpětném zrcátku maják?
Kurva...
Zastavuji na krajnici silnice a odevzdaně čekám na příchod policisty.
Stahuji okénko a v tom okamžiku mizí sklánějícímu se policistovi úsměv z tváře.
Až teď si uvědomuji, v čem sedím v autě.
Na čele se mi rýsuje žíla třetí...

,,Dobrý den, paní řidičko. Já...já se omlouvám, ale...Vy.....Vy jste....,,
Cukají mi koutky. Při jeho koktavém monologu mu těkají oči po celém mém autě a zřejmě přemýšlí, zda může mít jeptiška značkovou kabelku.
Jeho zrak právě skončil v mém rozkroku.
,, Paní řidičko..... víte....můžete mi laskavě vysvětlit.....,,
Už to nedokáži udržet. Celým autem se rozléhá můj smích.
,,Ano, jsem si vědomá svého přestupku, omlouvám se.,,
Mám pocit, že se pod mých zadečkem začíná rozlévat má mokrost.
Nedokáže se odtrhnout od mého klína. Snaží se zachovat dekorum, ale jaksi mu to nejde.
Je mladý. I pohledný.
Rajcuje mě jeho rozhozenost.
Těžce mě rajcuje jeho počínající nadrženost projevující se erekcí v jeho poklopci.
,,Omlouvám se za svůj úbor. Přítel je nemocný a tohle je jen takové rozptýlení. Trestné to snad není, že?,,
Nyní se jeho pohled zastavuje na mém malém kufříku vedle kabelky.
Pokládám na něj ruku a otvírám ho.
,,Nejsem ozbrojená, jen tu mám tlakoměr, teploměr, bylinné čaje a kdyby mě zlobil, jsou tu i pouta.,,
Malíčkem je nabírám a houpu s nimi před jeho nosem.
,, Zásahové....?!?,, a ztěžka polyká.
,,Ano, prosím. Mám ráda kvalitní věci.,,
Už si ho vychutnávám,... bůh mě ochraňuj... Úsměv, pohled a plamínky se mění v žár vatry.
,,Slečno...tedy ... mladá paní... ježiš promiňte, slečno...,,
Teď už pláču smíchy...
,,Asi spíš mladá paní,, a mrkám na něj.
Jednou rukou je opřený o okýnko mého auta, druhou si právě přejíždí obličej. Otáčí se ke mě zády a ruce si dává v bok.
Hmm, děj se vůle boží.
Po chvilce se otáčí zpět.
,,Předjížděla jste na plné čáře. Dnes to bude jen napomenutí. Nikoho jste naštěstí neohrozila. Přeji Vám příjemný večer a jen doufám, že se Vašemu příteli nepřitíží.,,
Sladce se na něj usmívám a lehce promrkám svá očka.
,,Pokud ano, pomodlím se za něj.,,
Jeho srdečný smích se mi tuze líbí.
,,Jeďte už opatrně. A jemu upřímně tiše závidím.,,
Odchází a já se pomalu rozjíždím v ústrety k marodovi.

Stojím před jeho domem a zvoním na domovní zvonek.
Vítá mě mezi dveřmi a chce mě obejmout.
Ustoupím krok vzad.
Je překvapený a nedokáže odtrhnout oči od mých nohou v silonkách a zaráží se u lodiček.
Začíná se smát.
Podávám mu ruku.
,,Pan Novák? Jsem řeholní sestra Bohumila z řádu Alžbětinek.,,
Tiskne mi ruku a přitahuje si mě k sobě.
Odtrhávám se.
,,Jen se smějte. V dnešní době není snadné sehnat zdravotní sestřičku. Nemocnice jsou přeplněné. Takže vzhledem k tomu, že jste byl v mládí řádným ministrantem, povolali k Vám mě.,,
Rozepíná mi kabát a nevěřícně hledí na můj obleček.
Nekompromisně mě přitiskne svým tělem na stěnu chodby a jeho ruce mě chytají za zadeček. Jedna ruka hladově zajíždí do mého klína.
Přestává mě líbat.
,,Od kdy řeholní sestry nenosí kalhotky ?!? A ještě k tomu jsou tak nadržené ?!?,,
Povoluje sevření.
Narovnávám své tělo a upravuji si shrnuté silonky.
,,To víte, působím v hospici Svaté Alžběty v kamenné ulici v Brně. V rámci úsporných opatření se nám leckdy něčeho nedostává. Navíc, je to praktické i vzdušné a ona zřejmě pláče nad Vaším trápením. Za Vaše rouhání, pane Novák, okamžitě jeden Otčenáš!,,
Jeho pracky mě ve vteřině posazují na kuchyňskou linku a jeho jazyk se boří mezi mé pysky.
Zbožňuji jeho lízání. Dokonale kmitá jazykem přímo ve vstupu do mého hrdla. Střídavě nasává klitoris a drtí ho pevným stiskem.
Jsem na pokraji blaha a v ten moment do mě zasouvá dva prsty. Cílí tlak na stydkou kost a nedočkavě nastavuje svá ústa.
Bože!
Vnímám tu blížící se slast a první kapky dopadají na jeho obličej.
Je to pro něj afrodiziakum a zatemňuje mu to mozek.
Mé tělo rozehrává symfonii chvění, prsty se zatínají do jeho kůže a jeho ruce drtí vzrušením mé boky.

Otáčím svou hlavu k francouzskému oknu.
Je tam opět.
Stejně jako při mé poslední návštěvě, tak i nyní, je v okně zvýšený pohyb souseda. Dnes u něj telefonuje?
,,Ještě jsi nedokonal ty žaluzie?,,
Ohlédne se směrem k oknu.
,,Měl bych, viď?,,
Vyhrnuje mi šaty a dlaněmi mi přejíždí mé tělo.
,,Jsi nádherná...,,
Bere mě za ruku a vede mě k oknu.
,,Sice ještě není tma a nemáme ani rozsvíceno, ale i tak je na nás vidět, víš to? Stejně jako na něj...,,
Stojí v okně a nehybně se dívá naším směrem. Telefon má stále u ucha.
Slyším jen vzrušený dech u mého obličeje.
Znovu mi vyhrnuje šaty a stahuje podprsenku pod má ňadra.
Tiskne mě svým tělem na sklo balkónových dveří.
Opírám své čelo o sklo a jeho chlad mi svrašťuje ještě více mé bradavky.
Dlaně opírám vedle své hlavy. Široce se rozkročím a vyšpulím zadeček směrem k jeho klínu.
Rozepíná si poklopec a prudce ho do mě vráží.
Slastí vzdychám a kolem mých úst se postupně zamlžuje sklo, na které posléze tisknu i své rty.
Cítím jeho objemný žalud, jak ve mě hladce jezdí a obaluje ho má čím dál větší mokrost.
Chvěji se vzrušením od první chvíle, co se dívám na stojícího souseda proti nám.
Pomalu mu klesá ruka podél těla a stále se nehybně dívá naším směrem.
Přírazy jsou čím dál silnější. Třesem nohou se již nedokáži udržet na zemi.
Jeho ruce si mě přidržují. Má v nich neskutečnou sílu.
,,Vzrušuje tě pohled na něj?,,
Ztěžka mu odpovídám.
,,Stejně jako tebe....,,
V ten moment si soused tiskne dlaň v rozkroku.
Sleduji jeho rozrušený pohyb ruky při rozepínání kalhot.
Začíná si ho honit a já se v ten moment sesouvám při explozi mého těla k zemi.
Sotva mě jeho ruce udrží nad zemí...
Vidím před očima muže od kávovaru, policistu a opět se podívám na muže stojícího v okně s pokřiveným výrazem ve tváři při honění jeho čůráka.
,,Dnes mě cestou k tobě zastavila policie.,,
,,Jak se na tebe díval? Vyprávěj mi všechno...,,
Staví mě opět na nohy, bere má objemná prsa do svých dlaní a naráží mě zase na sklo dveří. Tvrdě mě šuká a poslouchá mé vyprávění.
,,....kdyby mohl, honí si ho stejně jako on....,,
Rukou mi zajíždí do vlasů, tiskne mi silně tvář ke dveřím a chrčí mi do ucha.
,,Jsi má čubka. Jen má! Slyšíš mě?!,,
,,Ano....,,
Otáčí zpět mou hlavu k sousedovi v momentě, kdy jeho výstřik stéká po jeho okně. Vypíná se mi mozek.

Když začínám vnímat svět, přistávám na jeho posteli.
Jsem ve stavu nepříčetnosti. Neurvale mě šuká. Jeho ruka mi svírá krk a zároveň mě druhá něžně hladí po tváři.
Pokaždé, když si oddaluje své vyvrcholení, jeho prsty pevně svírají mé paže. Přesouvá se ústy k mé kundě a dovádí mě s nimi k dalšímu orgasmu.
Nenechá mě vydechnout a přetáčí si mě na něj. Nasedám si na jeho úžasně tvrdého ptáka a zasouvám si ho jen po špičku žaludu. Nevydrží tak dlouho. Prudce do mě zajíždí až po koule a zůstává ve mě nehybně tlačíc na můj čípek.
Pomalu se jen začínám prohýbat v pánvi a cítím tak jeho plný objem v celé mé kundě. Svou vlhkostí se po něm dokonale třu a s třesem mých nohou se mnou prožívá můj další a další a další orgasmus.
Jsem zpátky na zádech a opět vnímám jen jeho rty v mém klíně a zásun jeho prstů. Cílí na můj další výstřik, který přichází v zápětí.
Mokrými pysky přejíždím přes jeho obličej a ukájím se jeho dalším silným prožitkem.

Zcela vysílená na něj nasedám a přeji si jediné. Jeho výstřik.
,, Pojď zlato, udělej se do mě!,,
Při mém rajtování oba zaslechneme prasknutí dřeva.
A další.
Oba se už blížíme k vrcholu.
,,Asi praskla postel, zlato.,,
,,Udělal ses někdy propadajíc matrací?,,
,,Ještě ne....,,
Změním těžiště mých chodidel a šukám ho na špičce ptáka. Pozoruji jeho výraz před uděláním. Zbožňuji ho!
Silou mě začíná plácat přes zadek. Přesouvá ruce na mé tváře a drtí mi je. Chytá za krk a končí na ramenou. Vrcholí a já vrcholím s prožitkem bolesti a slasti. Jsem na jeho tranzu už závislá...
Opatrně se z něj sesouvám na kraj postele a sleduji jeho propad k zemi.
Ještě chvíli nevnímá realitu a když otevře oči, začíná se smát společně se mnou.
Zdolává přesun na pevnou zem a pomáhá mi také vstát.
Nedokážeme se přestat smát.

,,A to jí nemám ani půl roku.,,
Což ve mě vyvolává ještě větší smích. Stěží ze sebe soukám:
,,Ty musíš mít vždycky něco extra, kluku.,,
Tiskne si mě k sobě a hladí po tváři.
,,Jen od chvíle, co mám tebe....,,

Prohlíží můj krk i paže.
,,Neublížil jsem ti?,,
Hladí má zhmožděná ramena.
,,Další modřiny...zlato.,,
,,Vždyť víš, že je miluji....,,
Díváme se na sebe a ticho přerušuje jeho hlas:

,,Přestal jsem chraptět, slyšíš to?,,

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@pobavitse Pak by bylo dobré, najít si bohu milou ženu ;)))...
@januar29 popravdě mě taky začíná trošku pobolívat v krku....:D
@.Thor. Všechno má něco do sebe, neboj 😉. Ale nemocní muži mají přeci jenom v něčem větší výhodu 😅...
Krásné....🤗
Je dobře, že se z toho doslova vylízal 😜
My Horalové nemarodíme, teď nevím jestli štěstí nebo smůla...😊
Januar29 ozvalo se po této povídce hodně marodů?:D
zajisté že by měla a kdo by takový nadstandart nechtěl *3**3**3*
@dragonhead Ale měla by, že? Krásně si mě pobavil při sobotním ránu *4**21**52*
Krásné čtení , pojišťovna takovou péči asi neuhradí , ale jistě byla nadstandardní … jsi skvělá 😋😋😋
@Invictus Padlo něco o Srí Lance a když jsem se na ní dívala, horúco bylo i mě...tam se ti dá dělat věcí 😂😈😘...