Deník nymfomanky

26. 2. 2005

Je pátek podvečer a Jana marně čeká na telefon. Je smutná. Její myšlenky se ubírají jistým směrem a polohlasně mluví sama se sebou: "Vím, říkal jsi že dneska domů nepřijedeš, protože odjíždíš na oslavu, ale přesto jsem doufala, že si to rozmyslíš. Tak moc jsem se chtěla pomilovat." To co se stalo v dalších několika hodinách musela napsat do deníku. S úsměvem tomu říká "Deník roztoužené Nymfomanky". Jak to tedy všechno bylo:

Plná očekávání jsem zvedla mobil a byl jsi to ty. Jenomže jsi mi neřekl to,co jsem chtěla slyšet. Už hodinu jsi seděl na oslavě a tak mi bylo jasné, že dnes skutečně nepřijedeš. „No nic,“ pomyslela jsem si a moje myšlenky se začaly ubírat směrem k TV programu. Lehla jsem si do postele, peřinu příjemně přivinula až ke krku a začala jsem sledovat film. Snad to byla náhoda, snad můj mozek zaprotestoval, ale moje ruka spočinula v mém klíně. Prsty jen tak přejížděly po poštěváčku a já záhy zjistila že se na film vůbec nedívám. Vlastně dívám, ale jen tak napůl. „Tak takhle by to nešlo,“ řekla jsem si v duchu a rozhodla se jednat. Když jsi tu nebyl, tak si to užiji sama. Vstala jsem z postele a došla do druhého pokoje.

Vracela jsem se zpátky do místnosti s televizí. Na stolek jsem postavila lahvičku s gelem a začala jsem hledat zapalovač. Potom jsem zapálila obří svíčku a v místnosti zavládla báječná atmosféra. Ztlumila jsem trošku televizi a položila se na postel. Peřinu jsem odhodila na zem, svlékla si košilku, ale nohy jsem nechala pevně u sebe. Naschvál jsem napínala svůj chtíč. Dlaní jsem přejížděla po úzkém proužku chloupků a jen tak trošku, malinko a lehce jsem se dotýkala poštěváčku. Něco tomu ale chybělo. Podala jsem si lahvičku s gelem. Vždycky mám ráda když na mou kundičku dopadne první kapka té báječně mazlavé a jemné tekutiny. Můj pahorek okamžitě ztuhnul a začal nabírat nádhernou podobu. Ukazováčkem jsem roztírala gel a měla jsem pocit, že okamžitě vybuchnu. Ale tohle nebylo mým záměrem. Chtěla jsem si to maximálně užít a chtěla jsem, aby to trvalo dlouho. Přestala jsem si všímat svého vrcholku slasti a použila jsem další dávku gelu.

Tentokrát jsem ji nalila rovnou na rozevírající se dírku. Kundička se v záři svíčky nádherně leskla, byla hlaďounká a díky gelu jemnější, než kdy předtím. To už jsem cítila, že budu muset pomalu ale jistě naplnit svou touhu. Obě ruce se daly do díla a zajížděly na ta nejskrytější místa. Prostředníčkem jedné ruky jsem přejela přes análek a prst, jakoby jen tak, zajel dovnitř. To mě totálně odzbrojilo. Prsty druhé ruky se staraly o mou jeskyňku a ve stejném rytmu si pohrával prst se zadní dírkou. Nedalo se to vydržet a přesto jsem se těsně před orgasmem zastavila. Nechala jsem zadeček zadečkem a oběma rukama jsem laskala svou absolutně promáčenou a neskonale nadrženou kundičku. Pohrávala jsem si s lístky, co zakrývaly mou fazolku. Třela je a rozhrnovala. Broskvička skoro prosila o větší důraz na poštěváček a zadeček si žádal další pozornost. To jsem se už neovládala. Znovu jsem zajela prsty k zadní dírce a jedním z nich jsem kroužila dokola. Naschvál jsem se napínala, naschvál jsem nechtěla sama sobě poskytnout tu rozkoš, kdy jeden prst zajede dovnitř a dobře jsem věděla proč. V mém těle se začínala rozlévat horká láva.Ještě dvakrát přejedu přes svůj naběhlý pahorek, ještě dvakrát přes svůj zadeček a……a….nešlo to vydržet.

Musela jsem si konečně dopřát tu rozkoš. Prst zajel do zadečku tak lehce a něžně, že mě to donutilo k prvnímu výkřiku. Prsty druhé ruky jsem doslova žmoulala poštěváček a slast byla neuvěřitelná. Nespěchala jsem. Pomalu jsem nechávala plynout tu rozkoš celým mým tělem a ještě pomaleji hladila své chtivé dírky. Bylo to nádherné a já nechtěla z toho opojení ven. Ale už to nešlo zastavit. Vyvrcholení se rozhodlo ukázat mi celou svou sílu a výdrž a já se nemohla bránit. Prsty si dělaly co chtěly. Kroužily po kundičce, zajížděly dovnitř a roztíraly mou šťávičku dočista všude. Zadeček hltal každý posun prostředníčku a mě se zdálo, že se snad rozletím na milion kusů. Všechno se ve mně bouřilo, každý sval se mi napnul a rozkoš vyvrcholila v ten nejúžasnější a nejnádhernější pocit, jaký kdy člověk může zažít. Skroutila jsem se do klubíčka, dlaně pevně přitisknuté k broskvičce a těžce jsem oddychovala. Z mého lůna vytékalo milostné mlíčko a já na svých rukách cítila teplo. Pomalu jsem se uvolnila a otevřela oči. Narovnala jsem své unavené tělo do normální polohy a v duchu jsem si přehrávala ty okamžiky. Bylo mi krásně a přitom hrozně. Bylo mi smutno, že tu nejsi, že nemůžu do svého těla přijmout tvou chloubu a absolutně tak ukojit svůj chtíč. Vzala jsem ovladač od televize a pustila zvuk nahlas. „Musím se nějak odreagovat,“ řekla jsem si, ale tohle předsevzetí mi nevydrželo dlouho. Stačilo deset minut a moje ruka znova zamířila do klína…..