2 otrocký sen

25.11.2021 pikatina

Už teď jsem měla krásný živý sen. Viděla jsem jak vstupuji do branky. Pak procházím dveřmi do domku. Celá jsem se chvěla jak setkání proběhne. Konečně první setkání. Proběhlo skvěle. Povídání, ujištění a podobně. Bylo dohodnuto, že když si budeme rozumět zůstanu klidně celé prázdniny. Přinesla jste celou konvici čaje. Popíjely jsme v družném hovoru. Měla jsem už třetí šálek. Byl velice chutný. Jenže pak se mi zamotala hlava. Sesula jsem se a ztratila vědomí. Když jsem se začala probouzet byla jsem silně zmatená. Hlava se ještě motala a já si nemohla na nic vzpomenout. Nepoznávala jsem pokojík ani netušila kde to jsem. Pak jste přišla ke mně. Jemně jste se ptala zda vím kdo jste. Ale nemohla jsem si vzpomenout. Pak jste se optala zda vím kde jsem. Ani to jsem si nemohla vzpomenout. Byla jsem v hlavě úplně prázdná. Odkryla jste moji deku a já jsem na sobě spatřila řemínkový postroj. Zvedla jste se a velice přísným hlasem jste řekla. Jsi moje otrokyně a jen se tu flákáš. „Odpověz kdo jsi?“ Zmatená jsem odpověděla co jste právě řekla. „Vaše otrokyně“ . „ Správně čubko. Teď půjdeš na převýchovu tohle tvé rozpoložení se nesmí opakovat“ Pravila jste ostře a rozhodně. Pak jste vzala ze stolku obojek a připnula mi ho na krk. Byl dost silně upnut a pěkně tlačil do krku. Ale nemohla jsem s tím nic dělat. Jednak jsem se bála a nevěděla jsem vůbec nic a pak jste ho opatřila zámečkem. Připnula jste vodítko a škubla sním na signál že mám jít. Jenže jak jsem nic nevěděla tak jsme vstala chtěla jít vedle vás. Zařvala jste že otrocké děvky chodí po čtyřech nebo se plazí u nohou svých paní. Sesula jsem se tedy na čtyři a nechala se pokorně ale i zmateně odvést kamsi po schodech dolů do jakéhosi sklepa. Otevřela jste malou kobku ve které uprostřed byla podivná židle. Před ní pak veliká obrazovka. NA příkaz jsem si sedla na tu židli co neměla plné sedátko. Pevně jste mě přivázala. Židle měla vysoké oprátko které dovolovalo připnout hlavu abych sní nemohla otočit. Kolena daleko od sebe a ruce přivázané na opěradlech. Zmatená jsem jen pokorně čekala. V hlavě mi znělo jen to co jste řekla že jsem otrokyně. „jsem její otrokyně, její otrokyně, převýchova, nesmí se opakovat“ Co se nesmí opakovat ? Jenže se otázka ihned rozplynula jako by mně nefungoval mozek. Má hlava byla připevněna přímo proti obří obrazovce. Ucítila jsem, že mi zavádíte něco do zadečku a do buchtičky. Když jste byla hotová připevnila jste mi cosi na bradavky. Závěrem jsem dostala roubík s dírkou jímž procházela hadička kterou jste zasunula až za polykací část v krku. Tím jsem neměla žádnou šanci nepolykat. Ucítila jsem jak hadičkou protéká maličký proud čehosi do mého žaludku. Než jste zapnula obrazovku cítila jsem lehkou malátnost. Ta malátnost přinášela pocit odevzdání. Přijímání svého osudu. V hlavě jsem nemohla žádnou vzpomínku najít. Musela jsem věřit slovům paní. Jsem prostě její otrokyně. Paní se postavila přede mně. Mastičkou jste mi namazala víčka. Ta ztuhla a nemohla jsem je zavřít. Něco jste stříkla na oči aby nevysychala. V tom začala obrazovka blikat Paní mě pohladila po rameni se slovy „tvá převýchova právě začala čubko“ Na to jste zhasla hlavní světlo a odešla. V místnosti byla absolutní tma. Jediné co ozařovalo místnost byla plotna obrazovky. Její svit jako by se přímo zabodával do mého mozku. Zavedené cosi do mých dírek začalo lehce a vzrušivě brnět. Pak se objevila jakási spirála a na to jemný hlas. „ uvolni se, propadáš se do prázdnoty, neovládáš se, ..... jsi poslušná, patříš paní....jsi otrokyně...“ Pak už si víc nepamatuji. Na obrazovce se začaly objevovat otrokyně jak slouží paním, Jak jsou trestané když neposlouchají. Pak nějaká pravidla o tom že jsem její majetek.
Netuším jak dlouho to trvalo. Musel jasem být úplně mimo. Pak jsem se asi musela znovu probouzet. Protože jsem zaslechla „ Vycházíš na povrch a budeš pokorně sloužit své paní. „Probouzíš se a jsi plná štěstím, že jsi otrokyně a můžeš plnit příkazy své paní, budeš stále nadržená aby jsi byla vždy připravena posloužit své paní ...“ uslyšela jsem otevření dveří. Paní vešla dovnitř. Jakmile mě osvobodila, automaticky jsem klekla na kolena a políbila ji nohu. „Kdo jsi?“ ozvalo se od paní. „ Vaše otrokyně, paní“ Paní vyhrnula sukni a pravila „ Očistit“ Aniž bych zaváhala začala jsem jazykem očišťovat její buchtičku. Když jsem skončila oznámila jsem „ paní vaše ctěná buchtička je očištěna“ Paní si osahala vchod a ujistila se že je opravdu čistý. „Dobrá čubko“ Natáhla ruku. Nevím proč ale ihned jsem pochopila že ji mám podat moje vodítko. Po čtyřech jsem byla odvedena do jiné místnosti. Jenže jsem ucítila svůj plný močák. „ Smím promluvit?“ Ozvala jsem se. Paní se podívala a pravila „ Ano děvko“ Prosím potřebovala bych močit, paní“ „ V žádném případě děvko“ Nyní jsem byla připevněna na podobné křeslo jako je gynekologické. Byla jsem přivázána znovu velice pevně. Paní přivezla přístroj o kterém jsem nic netušila. Pak mě zavedla hadičku až do močového měchýře. Připevnila ji a zapnula přístroj. Ucítila jsem okamžitě jak se plní můj už tak přeplněný močák. Měla jsem pocit že praskne. Začala jsem prosit. „ Čí jsi majetek děvko?“ ozvala se paní. „ Váš paní“ ihned jsem odpověděla. „ Tak drž hubu“ A vrazila mi do pusy roubík. Bolest byla tak silná, že jsem začala slzet. Pak jsem uslyšela jakési klapnutí a můj měchýř se začal vypouštět. To byla obrovská úleva. Ihned jsem se začala uklidňovat. To jsem však netušila, že ten přístroj bude ihned po vypuštění znovu močák plnit. Madam se nade mně naklonila a pravila. „ Vidíš čubko, už to chápeš. Já si s tebou mohu dělat co chci a ty budeš poslouchat“ Přikývla jsem maličko na souhlas protože jsem neměla takovou možnost pohybu. Paní mě začala hladit prsa. Pomaličku a tak něžně že v některých chvilkách jsem cítila i mokrou buchtičku. Pak ale jsem ucítila tlak močáku a neuměla se soustředit. V tom vzala mé cecíky a začala je nejen kroutit ale i vytahovat. To už jsem duševně brečela. Díky roubíku však vycházely jen skřeky s krku a slzy. Paní to zřejmě vzrušilo a vzala důtky a začala mě švihat po těle. V tu chvilku tělo začalo pálit a bolet. V mozku se najednou cosi spojilo s předchozím zážitkem a já přijala svůj osud. Byl to zatím jen míhavý záblesk čehosi uvnitř hlavy. Ten jsem cítila že jsem opravdu otrokyní paní kterou miluji za to jak jsem vychovávána a musím ji sloužit. Že ji plně patřím. Neexistuje nic než paní. Bolest se spojila s pocitem a utrpením, které právě prožívám. Netuším jak dlouho ta muka trvala. Protože se cosi propojovalo mezi mozkem, pocitem a tělem. Když paní skončila s bitím počkala až budu mít úplně plný močák. Pak jsem byla rozvázána a já netušíc proč znovu padla na kolena a líbala její nohu. Močák byl tak plný že i když jsem se snažila přeci jen nějaká kapička unikla. Paní to spatřila a přísně se na mně podívala. Otočila jsem se a ihned slízala jazykem. Paní souhlasně přikývla že to bylo správné. Na to jsem byla odvedena do klece a paní odešla. Opravdu jsem to nemohla vydržet a pomalých dávkách jsem upouštěla moč na dno klece a ihned slízala aby to paní neviděla. Naštěstí jsem tam byla tak dlouho že jsem dokázala vyprázdnit celý močák. Netušila jsem že na klec a tedy i moje počínání je natočena skrytá kamera. Jen jsem si oddychla že mám konečně chvilku klid, přišla paní. Vytáhla mně s klece a bezeslova ukázala na malý monitor na stole. Uviděla jsem se jak olizuji podlahu klece od moči. Sklopila jsem zrak. Ale paní byla spokojená. Nicméně jsem byla odvedena znovu k přístroji ale jen jsem dostala pokyn roztáhnout nohy a ruce dát za záda. Paní zavedla znovu hadičku a během okamžiku jsem byla zase plná. Znovu jsem byla odvedena do klece. Celý děj se opakoval až do té doby kdy k mému naplnění se začala přidávat slízaná tekutina tím se obsah znásobil. Plný žaludek moči a plný močák už bylo moc. Prostě jsem se počůrala a už jsem nebyla schopná úklidu. Znovu přišla paní. Podívala se na to co jsem udělala se slovy“ Už chápeš? Podvedeš možná jednou možná víckrát ale později tě to dostane. Teď tě čeká trest“ V pozdí mé mysli jsem se začala podvolovat jejímu vedení a tréninku. Stávala jsem se na své paní závislá a nevím proč jsem začínala cítit už ne jen lásku ale obdiv k nadřízené osobě. Zavřela mně do klády a dostala jsem 25 ran na zadek jako trest. Musel jsem každou ránu počítat nahlas a pak pokleknout před paní políbit nohu a poděkovat za svoji výchovu. Od té doby jsem se podvolovala s láskou. Tím se zlepšil i můj výkon a pokora. Přijala jsem svůj úděl a má mysl se stala primitivní. Myšlení bylo potlačeno a jen nastal zlom k přijmutí příkazu a splnění. Jen srdce zůstalo zamilováno. To už ale cvičení pokračovalo do dalších tříd a já se stávala pokornou milující otrokyní. Neuvažovala jsem o ničem. Přijímala jsem všechny příkazy a nedovolovala jsem si je porušit. Tak nastal i den kdy jsem byla zařazena mezi další otrokyně.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Tedy hodne poutavy pribeh🌷
Opravdu neskutečně nádherný příběh.