Sousedská výpomoc na horách - soutěžní

“Dobrý den sousede, prosím vás nemáte náhodou řetězy?” zeptala se mě má nadržená sousedka, když jsme se potkali v mezipatře.

“To bohužel nemám, na co je potřebujete? Odpověděl jsem otázkou.

“Ále, mám zaplacený lyžování s ubytováním, kousek od Rudy a volali mi, že by bylo dobré mít řetězy.”

“Tady je mé číslo, budu od pátku u známých za Klatovama.”

Je skoro divné, že jsme spolu už několikrát šukali, stále si vykáme (což jen podtrhuje vzrušení) a že na sebe nemáme kontakt.

“Kdyby jste nesehnala a rozhodla se vyrazit, tak jsem připraven přijet na pomoc.” osvětlil jsem jí, proč jí dávám můj mobil.

“Moc děkuji, když neseženu, jako že to vypadá, že ne, tak prostě pojedu a nějak to dopadne.” usměje se a políbí mě lehce na tvář.

Odpovím jí silným plácnutím přes zadek, které jí vykouzlilo ještě výraznější úsměv, přesto, že muselo bolet.

Sedím v křesle u bývalého kolegy doma a klábosíme o životě, o bývalých parťácích z práce, jelikož jsem je léta neviděl a on je vidí denně. Nalévá mi do sklenky whisky a staví ji přede mne na stolek. Jeho úžasná žena přichystala pohoštění a mě zvoní mobil.
Snažím se ho ignorovat tak dlouho, až to druhá strana utne. Následně přijde zpráva.

“Sousede pomoooc, stojím v půlce kopce a dál se nehnu :(“

Tak se loučím s hostiteli a vyrážím směr Železná Ruda. Kolega mi ještě při loučení, ukazuje gesto kuřby, stojíce za svou ženou a směje se.
Blboun :)

Po cestě jsem zavolal sousedce o podrobnosti, kde uvízla a rychle jsem se blížil k místu setkání.
Jenže tam nic. Jedu pomalu dál a důkladně kontroluji příkopy kolem cesty, ale nikde nic. Pokračuji a už už chci znovu vytočit její číslo, když vidím jejího malého asiata, zaparkovaného u horské chaty, na konci cesty.
Asi ji někdo vytáhl nahoru, než jsem dorazil.

Vstoupil jsem do chaty a milá, usměvavá slečna, mě zdvořile přivítala.
“Dobrý den. Pan Xxx?” zeptala se s úsměvem.

“Ee …. Ano!” odpověděl jsem váhavě a vůbec nic nechápal.

“Vaše paní už zaplatila za vás oba a mám vám vyřídit, že čeká ve vašem společném pokoji.” vychrlila na mě kráska a já byl v ještě větší pasti, než na začátku.

Poděkoval jsem jí a když jsem odcházel ke schodišti, otočil jsem se po ní. Nenápadně mě pozorovala a usmívala se.
“Nooo, moc hezký stvoření” přistihl jsem se v myšlenkách, jak ji šukám v noci v recepci.

Jak jsem stoupal po schodech, bylo mi čím dál jasné, co se stalo.
Sousedka na mě, poté, co jsem se nabídl, že ji pomůžu, kdyby něco, rozhodla, že na mě ušije boudu.
Dojela v klidu do horské chaty, zaplatila dvoulůžkový pokoj a zavolala mi, že uvízla v zasněženém kopci.
Ta nadržená potvora, ze mě udělala manžela a teď na mě čeká v pokoji.

Stojím před dveřmi a jsem trochu naštvaný, kvůli vyrušení při návštěvě. Až vejdu, tak doufám, že to bude stát za to, protože jinak odjíždím zpět.
Neodjel jsem, protože to byl nakonec jeden z nejlepších víkendů, v mém životě.

Stiskl jsem kliku a otevřel dveře. Manželská postel malinko rozházená a v otevřené skříni, naskládané oblečení.
Tichým krokem jsem přešel pokoj a u dveří do koupelny, jsem se zarazil. Slyšel jsem zpoza nich šplouchání vody a tiché sténání.
Nebyly zavřené, jen přivřené, tak jsem do nich lehounce zatlačil prsty a ony se tiše (díky správci a olejničce) otevřely.
Naskytl se mi výjev, hodný fajnového začátku porna.
Sousedka naložena ve vaně se spoustou pěny, jedna noha na rantlu vany s kolenem opřeným o dlaždičky, druhá visící na druhé straně ven, hlava se zavřenýma očima zakloněná, jedna ruka laskající nalité, tvrdé bradavky, trčící z chuchvalců pěny a druhá držící růžový, tichounce vrnící womanizér, přisátý na poštěváčku, nádherně otevřené, hladce vyholené, kundičky.

Opřel jsem se ramenem o futra a pomalu rozepl poklopec, ze kterého jsem vylovil péro, překotně tuhnoucí, z té podívané.
Pomaličku jsem ho honil, spíše jen jemně ohrnoval předkožku, z blýskavě lesknoucího se a krví nalitého žaludu.
Opět jsem ho zahaloval a znovu odkrýval. Velmi pomalými tahy.

Ještě že jsem si vyzul boty už u dveří, protože jsem mohl pomaličku, v ponožkách, po dlažbě, dojít až k vaně.
Její zakloněná hlava, byla přímo ve výšce mého juniora.
Žalud začal už ronit slzičky touhy, ze stříkací dírky, na jeho vrcholu.
Propnul jsem pánev a tu kapičku otřel o špičku jazyka, zrovna v té chvíli, laskajícího plné rty.
Sousedka sebou ani netrhla, jen přičichla k žaludu, teď už sama ho olízla, aniž by otevřela oči.

Celou dobu o mě věděla a hrála mi divadlo.
Naklonil jsem se tedy a rukou jí zmáčkl bližší kozu, vykukující z bohaté pěny.

“Jooo” vypustila sousedka z úst a vcucla žalud.
Bylo to úžasné. Zapomněl jsem na kamaráda, na lstí překaženou návštěvu, i na podvod, kterého se paní Nová dopustila na mém jméně.
Něžně mi sála péro, já hladil její kozičky a ona stále tím růžovým pomocníčkem, sladce mučila kundičku.

Začala silně sát a i s plnou pusou vzdychat silněji a intenzivněji. Její vrchol se blížil a jak byla v ráži, tak začala kmitat hlavinkou po mém penisu, který se už také začal zmítat v předorgastické křeči. Cukal sebou, koule ztvrdly a přitáhly se k jeho kořenu a když jsem ucítil, že praskla hráz, tak sousedka otevřela pusu, vykřikla v jejím výbuchu slasti a já jí do té otevřené pusinky, cákal jednu mohutnou dávku semene, za druhou.

“Nepotřebuje…” vyrušil nás v nejlepším hlas jako z dálky, který byl ovšem blíž, než by jsme čekali.

“Ježiši promiňte, moc se omlouvám. Já nechtěla, jen mi nikdo ne… od..po..ví…dal”
utnula sekaně svou omluvu krásná recepční a já hovado, ještě než stihla zvednout dlaň před oči, stačil začít ždímat zbytek smetany, do sousedčiných úst, s pohledem zapíchnutým do očí recepční.
Byla úplně rudá, vyvalené oči, namířené na mého stříkajícího kokota a i když se to zdálo, jako několik sekund, tak se v mžiku otočila na patách a zmizela.

Propukli jsme se sousedkou v nepotlačovaný smích a poté, co jsem ze sebe shodil svršky, jsem si vlezl k ní a nechal se od ní důkladně omýt.

Když jsme vylezli z lázně, tak jsme si vzali erární župany, lehli si na postel a lehce se mazlili.
Vyrušilo nás klepání a po výzvě vstoupila recepční s láhví bublinek a dvěmi skleničkami.

“Strašně moc se vám omlouvám, za to neomluvitelné vyrušení v takový okamžik a tady jsem si dovolila, pokud se neurazíte, vám donést láhev sektu.
“Přijměte prosím ještě jednou, mou omluvu.” řekla s takovou lítostí v hlase, že bych ji snad i ošukal.
No ne snad, ošukal bych ji. Byla nádherná.
Tak třicetiletá, dlouhých plavých vlasů, štíhlé postavy, s nádherným zadečkem v těsné sukni ke kolenům, s rozparkem na stehni a pevně vypadajícíma trojkama, pod halenkou. I přes podprsenku, se na odiv tyčily vzrušením a nervozitou ztvrdlé bradavky.

“Je to naprosto v pořádku, to my se omlouváme vám, že jste musela spatřit něco takového.” pronesl jsem s úsměvem a natáhl se pro nabízenou lahev a sklenky. Ne příliš pevně zavázaný župan, se trochu pootevřel a už znovu polotuhé péro, se dostalo do jejího zorného pole.
“Omlouvám se, musím už letět do recepce.” vyhrkla a proběhla dveřmi, které silně zabouchla.

“Čeho se lekla?” zeptala se nechápavě sousedka a když jsem jí otočením na kolenou, čelem k ní, ukázal čeho, tak mě za něj chytla a stáhla k sobě.
“Jste opravdu hroznej. Chudák holka, musí se strašně stydět.” řekla vážně, zatím co mi ho jemně honila a připravovala na krásné šukání, ve velké, krásné posteli.

“Musím si jít zapálit a donést si ještě tašku s věcmi, které jsem si vzal na nocleh ke kamarádovi, odkud jste mě tak podle odlákala.” oznámil jsem paní Nové, když jsme došukali.

“Jen běžte, já si vezmu košilku a budu čekat v pelíšku. Snad neusnu, byl to náročný den.” řekla znaveně a já vstal, oblékl znovu župan, pořádně ho zavázal a jen v pantoflích, vyrazil již potemnělou chatou k východu.

Prošel jsem kolem prázdné recepce, došel v mrazivém nočním vzduchu k autu, vzal si tašku a zabouchl kufr. V naprostém tichu, horské samoty, to zaznělo jako hromobití.
Zapálil jsem si a pomalým krokem vyrazil zpět ke vchodu.
Byla děsná zima, tak jsem típl polovinu cigarety do popelníku a otevřel dveře.
Z tohoto úhlu, jsem spatřil v krajní části pultu recepce, prudký pohyb a nějaká postava vyskočila na nohy.

“Do..dobrý ve…čer” ozval se v potemnělé hale, hlas recepční.

“Dobrý večer, odpověděl jsem a zamířil směrem k pultu.
Když jsem byl od něho jen několik kroků a viděl jí už do tváře, tak jsem v ní zachytil výraz paniky.

“Copak se vám stalo?” zeptal jsem se spěšně a udělal další krok.

“Ne prosím, nic se neděje.” skoro vykřikla, jak jen to v tuto dobu ve ztichlém zařízení, šlo.
“Nechoďte sem prosím.” zaškemrala se slzami v očích.
“Prosím” zopakovala a ruce jí klesly k pasu.

Jsem přeci gentleman a tak pomoc dámě, je na prvním místě.
Ještě jeden malý krok a už jsem viděl přes pult.
Recepční vystřelila jedna ruka k obličeji, kde si zakryla oči a druhá, kryla klín.
Chudák holka, byla asi dnešním šokem nejen vykolejená, ale i vzrušená. Takže když byli hosté už ve svých pokojích a ostatní personál pryč, tak se prostě ve svém prostůrku za pultem, oddala svým pocitům a polaskala kundičku.
U čehož jsem jí vyrušil tentokrát já.

“Nechcete pomoci?” řekl jsem tichým hlasem a udělal krok k otevřenému konci pultu.

“Ne, ne, prosím.” řekla zděšeně.

“Ale no tak, přeci se nebudete stydět, vždyť neděláte nic špatného.” snažil jsem se jí uklidnit a při tom koukal na nádherné dlouhé nohy.

“Stydím se.” šeptla, ale při mém dalším kroku, už neprotestovala.

Upustil jsem cestovní tašku na zem a udělal další krok.
Stál jsem už těsně před ní a uchopil ji jednou rukou, za ruku kryjící teď ústa a druhou jsem chytil druhou její ruku, zahalující roztouženou kundičku.
Sklopila zrak.
Položil jsem si její dlaně na ramena a pravou rukou jí zdvihl bradičku. Naklonil se a políbil jsem jí.

Vzlykla a polibek vrátila.
Dlaní jsem přikryl její holou mušličku a ucítil vlhkost, která mě pobídla k silnějšímu polibku.
Vyšla mi vstříc jazykem a její ruce sklouzly z mých ramen, k opasku županu.
Trhla za konec a župan se rozevřel.
Odtrhla se od mých úst a pohlédla dolů na juniora, který už s odkrytou hlavou, pozoroval dění kolem.

“Můžu?” zeptala se zbytečně a když jsem kývl, tak se svezla k zemi, opřela dlaně o má stehna a se zavřenýma očima k němu přičichla.

“Šukali jste?” zeptala se tichounce, když už zase hleděla nahoru na mě.

“Ano, vadí?” odpověděl jsem také otázkou.

“Ne vůbec, je to vzru..hu..í…hí” dokončila větu už s plnou pusinkou.

Kouřila nádherně, ale já chtěl ji.
Přerušil jsem ten koncert a za ramínka ji vytáhl k sobě nahoru. Políbil ji a otočil si ji zády.
Přetáhl jsem ji svetr, který po konci služby vyměnila za halenku , přes hlavu a rozepl podprsenku. V odraze prosklených dveří, jsem zahlédl ty její melounky, které se jen zhouply a zůstaly na svém místě.
Musel jsem je hned ohmatat a pomačkat. Byly úžasné. Pevné a sametově hebké.
Bradavky jako dva tvrdé křemínky, na vrcholcích kopečků, jsem lehounce štípal a ona slastně vzdychala.

“Vemte si mě” špitla zastřeným hlasem a já poslechl.

Zatlačil jsem ji do předklonu, opřel její krásná prsa o chladivou desku pultu, uchopil péro u kořene a poslepu zapátral pod rýhou zadečku.
Její horká vlhkost, působila jako navigace a když jsem žaludem projel závojíčky a narazil na poštěváček, tak sebou cukla a vzdychla.
Projel jsem škvírkou ještě jednou, se stejnou reakcí.
Nechtěl jsem ji dál trápit a zatlačil žaludem na vchod.
Jako by ho její dychtivost vcucla dovnitř a já pocítil vlhkou stísněnost, jejího nitra.
Byla uzoučká a sladká.

Pomalu jsem jsem dojel nadoraz a začal ji dlouhými tahy, pomaličku šukat.
Vzdychala a její tichá “aaanoo” mi neklamně říkaly, že je to tak správně.
Netrvalo dlouho a zatřásla se v prvním silném vrcholu.
Pomaličku jsem pokračoval a vyjížděl až ven a opět prudce nadoraz. A znovu pomaličku ven a zase prudce dovnitř.
Až jsem dostal šílený nápad.

“Vezmi se věci a pojď se mnou” zašeptal jsem jí do ouška a vyklouzl kokotem ven, z její studánky.

Byla jako v mrákotách a beze slova mě následovala. Já v rozevřeném županu, s trčícím pérem a taškou v ruce, ona úplně nahá, s náručí svršků na prsou, jsme stoupali po schodech a chvála Bohu, jsme nikoho nepotkali.
Zastavil jsem u dveří našeho pokoje a ona mi stiskla ruku.

“To snad ne” zašeptala.
“Je tam přeci vaše žena” pokračovala.

“To není má žena, je to sousedka” zasmál jsem se a stiskl kliku.

Osvítilo mě chabé světýlko lampičky na nočním stolku a já uviděl sousedku, v saténové noční košilce, s doširoka rozevřenýma nohama, laskající si kundičku .

“To jste tam kouřil, celou krabičku, nebo šukal tu krásnou recepční?” řekla pobaveně.

“To druhé, ale nejsem lakomý, tak jsem ji přivedl sebou” řekl jsem po pravdě a ustoupil stranou.

Ženy se spatřily a já vykulenou recepční postrčil dovnitř a zabouchl dveře.

A i když neumím lyžovat, tak jsem si tenhle víkend na horské chatě, úžasně užil a z reakcí obou žen, i ony :)