Zážitek na horské pláni

14.1.2022 Januar29

Dívám se na mou kolegyni a z toho jejího výrazu vážně nemám dobrý pocit.
Proč se dívá jen na mě?
Tu obálku jsme dostali přece všichni!
,,Tak už se podívejte, šup!,,
A teď se na mě culí jak retard.
Otvírám tu nechutně červenou obálku a čtu první řádek:
,, Přespání ve stanu na horské pláni.,,
U mě nastává reset mozku.
Rozhlížím se kolem sebe a sleduji ohromné nadšení všech přítomných.
Já jediná jejich radost nesdílím.
Sahám si na zápěstí a kontroluji si tep.
Měřit si teď tlak, jsem okamžitě hospitalizovaná.
Ano, jsem středem pozornosti.
Ano, do jednoho si mě začínají dobírat...

Prochází kolem mě servírka.
,, Slečno? Mohla byste mi donést Jamesona?,,
Čekám, až se všichni přestanou smát a zvedám k nim ruku s gestem ,,na zdraví.,,
Přestala jsem mluvit a když já přestanu mluvit, je něco hodně špatně.
Ale jim stačí pohled na můj současný stav a baví se dál...
Servírka zatím sbírá dopité sklenky, podívá se na mě a s pochopením vysloví:
,,Ještě jednoho?,,
Kývu hlavou.

Z mého komatózního stavu mě vytrhává poznámka Zuzky:
,,To je skvělý, je to na dvě noci.,,
Vytřeštím oči a prskám jí panáka do obličeje.
,, Vážení, tohle fakt nedám!,,
Propichuji Helenu pohledem a začínám být nastartovaná.
,,Můžeš mi laskavě říct, jestli jsi u objednávání téhle šílenosti myslela i na ostatní?,,
,,Ne. Jenom na tebe. Nebo mi chceš říct, že jsi srab?,,
,,O to přeci nejde!!! Kdo z nás si tady hraje na horolezce?!?,,
Asi konečně pochopila, že tento zážitek opravdu není pro každého.
,,Vždyť ti všechno dají. Speciální stan i spacák do takového počasí.,,
Dělá si ze mě prdel??
Vstávám od stolu a doslova mi přeskakuje hlas:
,,Jenže při mém štěstí, ten můj bude poškozenej a do rána chcípnu z podchlazení. Nebo se tam zázrakem po sto letech objeví medvěd a vybere si zrovinka můj stan!,,
Karel se hlásí o slovo, div mi při tom nevypíchne oko.
,,Tady píšou, že ti můžou dát na noc termosku s horkým čajem....,,
Klesám zpátky na židli a netuším, zda chci být nasraná nebo se mám začít smát mému teplému kolegovi.
Zuzka mě hladí po vlasech a chlácholivě se mě snaží uklidnit:
,,Dej si ještě jednoho panáčka zlato...,,
Po zbytek večera jsem nepoužitelná.

Z auta vystupuji až po příjezdu rolby.
Samozřejmě na sebe svým nadšením okamžitě upoutávám pozornost statného horala, který pro nás přijel.
,,Nebojte se ničeho, budete nadšená!,,
Bere mě kolem ramen a sebejistě se na mě usmívá.
,,Jo? I v noci, až se mi bude chtít čůrat?,,
Jeho ruka klesá z mého ramena a větří problém.
,, Dobře, se vším Vám osobně pomůžu.,,
Jestli čekal můj úsměv, tak se pořádně spletl. Ačkoliv normálně hýřím humorem od rána do večera a jsem plná optimismu, tentokrát jsem na svém koncáku, aniž bych tomu dala jakoukoliv šanci.
Prej ,, týmový duch,,!
Seru jim na něj.
S ksichtem primadony nasedám do rolby.
Toho hned využívá má jmenovkyně.
,,Tak když se na to netváří, můžete osobně pomoc mě.,,
Horal zachovává dekorum a taktně odpoví:
,,Chcete nahoře přespat všichni? Bez úhony?,,
Ticho.
,,Tak pomůžu tady slečně.,,
Trapák! Slečna jsem byla někdy v pravěku...

,,Srdečně vás tady vítáme. U nás zažijete jedinečný zážitek! Přespání ve stanu na horské pláni s nádherným výhledem na celé údolí, ve kterém se rozprostírá město Vrchlabí a obec Lánov.,,
Nastává dramatická pauza, kterou chtě nechtě využívám.
,,A nemohla bych se na ten nádherný výhled dívat třeba z támhle toho okna?,,
A má ruka ukazuje na poslední malebné okýnko v podkroví horské chalupy.
,,Tak tohle okýnko je moje.,,
Horal na mě šibalsky mrká a já bych si v tu chvíli nejradši jednu vlepila.
,,Tento zážitek je pro všechny milovníky nedotčené přírody Krkonoš. Na takové horské pláni nemáte možnost nikde jinde stanovat. Užijte si přírodu všemi smysly.,,
Otáčí se ke mě.
,,Máte ráda přírodu?,,
,,Mám. Dokonce na hory jezdím...lyžovat. Jen své smysly ukládám do postele ve vyhřátém pokoji se sociálním zařízením. Na což se mě v tomto případě nikdo neptal!,,
A teď už se za sebe začínám stydět.
Já to prostě nedávám....

Stan nakonec staví prakticky sám. Je nás lichý počet a bylo jasné, že já zůstanu sama.
Kdo by taky se mnou spal, že?
Nemluvím, protože jsem toho dneska řekla už dost.
Tiše mě pozoruje a já vůbec netuším, co si o mě myslí.
,,Já Vás chápu.,,
,, Neřekla bych....,,
,,Taky bych nebyl nadšený z něčeho, do čeho by mě nutili.,,
Konečně zazněla první rozumná věta.
,,Já se Vám omlouvám. Upřímně! Nejsem taková, jak si asi myslíte. Jen.... Jen tohle pro mě vážně není.,,
Zamyšleně se na mě dívá.
,,Já tu s Vámi první noc přespím, chcete?,,
Tak. A já absolutně netuším, co mu odpovědět.
,,Máte strach nebo se na to jen necítíte?,,
Jako by do mě viděl.
,, Prostě to nechci absolvovat. Dřív jsem furt něco musela a teď co jsem sama, nemusím už nic. Takže to jednoduše nechci a nedokážu se přes to dostat.,,
,,Fajn, přijdu, až půjdou všichni spát.,,
Poprvé mě vidí se usmát.
,, Děkuju!!!,,

Ulehá vedle mě a kontroluje, zda mám vše, jak mám mít.
,,Neumrznete, věřte mi.,,
,,Hm, jenže teď mi řekněte, jak v tom mám dýchat, otáčet se a co si mám dát mezi nohy? A je mi zima.,,
,,Není!,,
Směje se a je k sežrání.
Můžu se k němu v noci přitisknout?
Blbý den, týden a měsíc...
Někdy jsem sentimentální, až by z toho jeden brečel. A na to se mě také nikdo neptal...jak mi je...
,,Chcete si povídat?,,
Proboha, kulím na něj oči??
,, Dobře, budeme si povídat.,,
Doprdele, zase jsem čitelná jak Rudý právo v metru...

Šiju sebou a vztekle se otáčím z jednoho boku na druhý.
Proč asi nespím ve stanu? Další věc, na kterou se mě nikdo neptal.
Čím jsem starší, tím mám větší klaustrofobii.
Navíc mám pocit, že mrznu.
,,Jste v pořádku?,,
,,NE! Je mi vážně zima.,,
Rozsvěcí baterku a já mám možnost dívat se do tváře mého fotra. Ani nemusí mluvit. Jasně vidím ten pohled ,,to jako vážně?,,
,,Podejte mi ruku.,,
Jako vorvaň se jí snažím vyndat zpoza spacáku, div že se u toho neuškrtím, protože rozhodně nehodlám rozepínat zip a mávám s ní na něj u mého krku.
,,Jste ledová?!?,,
,,Jsem! A nohy jsou na tom ještě hůř.,,
,, Ženská, Vy se mi snad zdáte, to Vám řeknu. Vylezte ven!,
,, Na to zapomeňte!,,
,,Fajn, jak chcete. Jen netuším, jak v tom spacáku doskáčete k chalupě.,,
,,My jdeme do chalupy????,,
Zoufale se dívám, jak rozepíná zip stanu a mizí ve tmě.
,,Počkejte na mě!,,
Kurva, jak se z toho leze ven....

Vede mě do jejich privátní části a mě se nedostává slov.
Oni mají pec?
,,Na to zase zapomeňte Vy!,,
Tvářím se v tu chvíli jako spratek, co mu sebrali nejoblíbenější hračku.
,, Nejdřív Vám nechám rozmasírovat ruce a nohy a pak si to budete pelášit do sauny.,,
Vám nechám...? Jak to myslel?
Otvírá dveře a huláká do nich:
,,Franto? Pojď prosím tě dolů.,,
František je děvkař. Jediná věc, co mi prolítne hlavou, když se František objeví v místnosti.
Podívá se na mě, pak na horala a suše pronese:
,,Jsem ti říkal, že s ní budou problémy.,,
Aha, kdybych měla ocas, strčím si ho teď mezi nohy....

František je členem záchranné horské služby. Tiše mi masíruje nohy a sleduje, zda už mají mé rty zase růžovou barvu.
,,Jak jste k tomu proboha přišla?,,
,,Jak? Vnitřním odporem a svou zarputilostí, zřejmě.,,
,,To už jsme tu dlouho neměli....,,
,,Ha! Takže nejsem jediná!!,, pronesu vítězoslavně.
Začíná se smát a radši dál mlčí.
Každopádně je to krásný bejček...což je pro mě dobré znamení, mé smysly se mi konečně vrací zpět.
Zvedá se a háže po mě osušku.
,,Ať už jste v sauně!,,
Otvírá mi dveře do další místnosti a pobízí mě, ať jdu dál.
Ve dveřích se zastavuji a nejistě se na něj otáčím:
,,A jak tam mám být dlouho?,,
Nechápavě se na mě podívá.
,,No, já do sauny nechodím, nemůžu v ní dýchat.,,
Aj, vytáčí oči v sloup: ,,Zkuste to vydržet alespoň deset minut. Nebo chcete, aby tam šel s Vámi zase doprovod?,,
,,No, bylo by to fajn. Třeba tam omdlím....,,
Tak, teď už jsem vážně za trubku.

Sedá si naproti mě a mlčky mě pozoruje.
Co si asi tak o mě myslí on...čert ví.
,,Hlavně zůstaňte na spodní lavici a radši si lehněte.,,
Jasně, jízlivá poznámka.
Poslušně si lehám a podívám se na něj s výrazem ,,hele jak jsem to zvládla.,,
Jenže on si v tu chvíli rozvázal osušku a odkryl se přede mnou tak, jak ho pánbůh stvořil. Což se v saunách dělá...tedy někde jsem to četla...
Nahotu mám ráda. Takže to defakto kvituji a i má osuška pozvolna sklouzává z mého těla.
Zavírám oči a jen si v myšlenkách představuji, co to s ním dělá.
,, Tetování? Můžu se na něj podívat?,,
,, Můžete.....,,
Jenže jsem si neuvědomila, že v poloze, ve které jsem, vidí jen to jedno. ,,TO!,,
Kleká přede mnou a rukou ho přejíždí od boku kde začíná, až do jeho konce, což není vůbec nepříjemné.
Jeho ruka se zastavuje dva centimetry nad mým klitorisem.
,, Zvláštní kombinace symbolů. Ale u Vás se není čemu divit, že?,,
Otvírám na něj jedno očko a on se s úšklebkem vrací zpět na svou lavici.
Je naprosto přirozený, což mám také moc ráda. Nebyla v tom žádná vtíravost, ani neměl oplzlé řeči. No, jen si do mě rejpnul...

Vzdychám. Už jsem strašně dlouho sama. Mám chuť na doteky. A ty jeho mi právě polechtali chuťové pohárky.
Je tak mladý... A o mém horalovi ani nemluvím.
Tak který?
Bože! Potřebuji péči...
Co bych mohla předstírat?!?
,,Je Vám dobře?,,
Úplně jsem zapomněla na mojí fobii ze sauny.
Musel si všimnout mého výrazu.
,,Asi na mě máte dobrý vliv, překvapivě jsem v pohodě.,,
Sedá si a začíná si mě prohlížet.
,,Co takhle grog?,,
Sedám si i já.
,,Skvělý nápad.,,

Vracíme se zpět obmotaný osuškami a v místnosti je nádherné teplo. Už se nikoho neptám a lezu rovnou na pec.
,, Petře? Uděláš grog?,,
Tak Petr...až teď si uvědomuji, že se mi vůbec nepředstavil. A zároveň se mi vybavuje diskuze s mou kamarádkou. Četli jsme v novinách deset erotických věcí, které se musí v životě zažít. Jedna z nich byla, vyspat se s cizím člověkem.
Hm, tak to mi už nevyjde.
A dva muže jsem už měla....
Já už vlastně nemám co zažít...
Mám depku?!?
Petr mi přináší grog a druhý nese Frantovi.
Celou dobu z něj nespouštím oči. Ta jeho prdelka je epesní.
Franta má zas epesního čůráka. Tak kterého chci?
Auuuuu.
Žádného.
Pohladil ho po zadku?
Otáčím se na záda a zírám do stropu.
,,Tak to se může stát jen mě !!!,,
Řekla jsem to nahlas?
To je stejně jedno...
Dopíjím grog a podávám hrnek Petrovi a oplátkou mi zase on podává své tričko na spaní.
,,Chcete už spát?,,
,,Ano. A vy si to kluci užijte,,
S pobavením odchází...

Ráno u snídaně dostávám trest za porušení ,, týmového ducha,,. Nikdo nebere v potaz můj zdravotní stav.
Vlastně jsem ráda, stejně nemám na nikoho náladu.
Womanizér je v mém nočním stolku a v téhle prdeli žádný muž na obzoru. I ten medvěd by byl lepší jak mé současné peklo v rozkroku.
Zoufalá čtyřicátnice...pokud se to dá ještě takhle říct.
Loupu okurku a nejradši bych si jí strčila mezi nohy. U papriky přemýšlím, zda bych dala její obvod. Rajčata ve mě zase evokují ..... evokovat vlastně nic nemusejí...co krok, čvachtám sama jak mokré papuče....
Sedám si na stoličku a u loupání brambor těžce bojuji s myšlenkou, ucpat si jí nadobro...

Dívám se z okna na mé kolegy a závidím jim jejich energii.
Staví iglú?
Ty bláho, potřebovala bych zchladit.
Křečovitě svírám nůž a opírám se s ním o kuchyňskou desku.
Cizí ruka mě ze zadu chytá za zápěstí a tělem mě tiskne k lince.
,,Měla byste být s tím nožem opatrná.,,
Vyděsil mě.
,, Úplný trotl zas nejsem Petře!,,
,,Ne, jen vyprahlá nádherná žena....,,
Mají gayové měřítko i na ženy?
,,Budete v mém tričku chodit celý den?,,
Musí být na mě úchvatný pohled. Hlavně na ty pletené ponožky do půli lýtek.
Stiskl mi boky?!?
Mé tělo se v okamžiku napřímilo a zabořilo se zády do jeho hrudníku.
Zadeček se automaticky zavrtěl v jeho klíně a já s šokem zjišťuji, že na panáčka jde erekce. Nebo už jí měl?
Pokouším se vymanit z jeho sevření, ale nepouští mě.
Pravou rukou zajíždí pod mé tričko a pevným stiskem mi zmáčkne prso. Je tak citlivé, že syknu bolestí, ale v obavách, že přestane, ho chytám svou rukou a sevřu tu jeho.
Jeho dech na mém krku mě doslova paralyzuje.
Po celém těle mi naskakuje husí kůže a prahnu po jediném.
,, Šukej mě!,,
Jeho silné pracky trhají mé kalhotky vejpůl a jeho stopořený pták do mě okamžitě zajíždí.
Chytá mě pod krkem a bez okolků mě mrdá jak o život.
Jendou rukou se opírám o výplň okna a druhou si drtím v rychlém tempu svůj klitoris.
Ta bezmoc, pevné držení a rychlost přírazů mě pohlcuje.
Začínám se chvět a řvu pod náporem svého orgasmu.
,, Přestaň!,,
Chrčím zoufalstvím a mlátím ho do boku.
Prožívám neskutečná muka. Každý náraz ve mě rezonuje milionkrát víc a on mě šuká dál.
Prstem mi tvrdě zatlačí klitoris a kmitá s ním ze strany na stranu.
Až tlak mého výstřiku vypudí jeho čůráka a já si vychutnávám odeznívání dalšího orgasmu.
Vráží ho do mě znovu a ústa mi zakrývá rukou.
Nemám už sílu na odpor.
Vymrdává mi mozek z hlavy a jeho pták se obaluje čím dál víc v mých šťávách.
Vysouvá ho na špičku a prudce mi ho vráží zpět.
Chytá si ho u kořene i s koulema a napíná ho k prasknutí. Znovu ho do mě prudce zasouvá a mě až vyhrknou slzy ze slasti, kterou cítím z tlaku na můj čípek.
Protáčím oči a vybuchuji dalším orgasmem.
,, Vystříkám ti tu tvou kundu!,,
Cítím jeho tepání ptáka, cítím to mravenčení před jeho výstřikem, jeho sílící vzdychání a první dávku, vytékající po obvodu jeho čůráka ven a stékající po mých pyskách...
Ještě pár přírazů a jeho čelo dopadá na má záda.
Zklidňujeme dech...stále mě pevně drží za vlasy a pomalu ho vysouvá.
Políbí mě na záda a odchází.
Sesouvám se po lince k zemi a nechápu... nechápu dlouho, co to se mnou udělal.

Proboha! Jak dlouho sedím na té zemi??
S námahou se zvedám a chápu jen jediné, přesně tohle jsem potřebovala!
Zbožňuji vytékající semeno z mé kundičky. Vrním jako kočka a pozoruji ten nádherný tenký pramínek stékající na mém levém stehnu.
Beru do ruky škrabku. Loupání zeleniny na polívku už mě nerozhodí. Dokonce se při tom usmívám!
Jen mi nejde do hlavy, jak mohl... No nic. Berme to jako charitu. Výpomoc zoufalé ženě. Labilní ženě...a dost!
Každopádně mládí je tak živelné, nekompromisní, spontánní, úchvatné....na rychlý šuk dokonalé!
,, Chcete s něčím pomoc?,,
Do kuchyně vplul František jako duch číslo dvě. Zřejmě jejich koníček...
Trhám sebou a odplivnu si z plných plic:
,, Baví Vás to hodně?,,
,, Baví....,,
Opírá se o lednici a pozoruje mě.
,,Budete se na mě dívat, nebo mi chcete opravdu pomoc?,,
Otáčím se k němu a čekám na odpověď, která nepřichází.
Sjíždí mě pohledem od hlavy až k zemi a zaráží se na mých stehnech.
,,Mohu se podívat?,,
Fascinuje mě.
,,Vy se asi rád díváte, že?,,
Odpichuje se od lednice a začíná se smát.
,,Teď bych spíš něco rád zkontroloval.,,
Chytá mě za boky a posazuje na linku a v tu chvíli mi dochází, co má v úmyslu kontrolovat.
Nadzvedá mi tričko a svými boky mi roztahuje nohy. Sklání svou hlavu a podsazuje mi rukama více pánev. Prsty chytá mé pysky a široce je roztahuje.
,, Nádherně vystříkaná kunda...,,
Odstoupí krok vzad a mužně si začíná rozepínat kalhoty. Bez ostychu se suverénním výrazem si vytahuje ptáka, který je ve své plné parádě a začíná si ho před mým zrakem honit.
Zvedám své nohy na linku a pokrčím je. Špulím na něj mou nádherně prokrvenou kundu a prsty si hraju na okraji štěrbinky. Zasouvám do ní jeden prst a vzápětí ho s chutí ochutnávám.
,, Nenasytná MILFka....,,
Přichází ke mě a jeho ohromný pták se v mém klíně ztrácí až po koule.
,, Krásně mi tě připravil,, chrčí mi do ucha a stejně jako Petr, šuká mě s neskutečným chtíčem.
Sjíždím zadečkem z desky a nohama objímám jeho boky. Zvyšuji tlak mé kundy a svírám jeho ptáka mnohem silněji.
,,Ty přesně víš....jsi mrdavá coura...,,
Můj poslední svobodný počin.
Pevně mě sevře a už si určuje své tempo. Jeho božsky zahnutá kláda píchá přesně mé místečko slasti a můj první výstřik přichází záhy.
Vyndavá ho a svým plácáním přes kundu ještě více roztříkává můj výstřik. Vráží ho zpět a mrdá mě dál.
Při mém orgasmu ve mě nehybně zůstává.
Dostává mě jeho pnutí.
Během chvilky se na něm začínám opět vrtět a maratón mrdání pokračuje s neúprosným koncem nás obou.
Před prvním výstřikem zvedá mé tričko a neurvale mi stavuje podprsenku. První kapky spermatu dopadají na má ňadra. Zasouvá ho zpět a další dávka se odráží od mého čípku.
Další dopadá na klitoris, který hned přejíždí špičkou žaludu a obaluje ho v něm. Se slastným vzdechem ho zasouvá naposledy do mé kundy a posledními přírazy ždíme svého ptáka...
Políbí mě na čelo a odchází.

Ještě s třesoucí rukou nalévám polévku. Jako první je u mě věčně hladovej Karel.
,,Tak co ty moje čubko pelešivá?,,
Zrudnu v tu chvíli až na prdeli.
,,Karle...?,,
Taktně mi šeptá do ucha:
,,Viděl jsem tě v okně miláčku. Odklonil jsem hrozbu, ale příště si dej větší pozor.,,
Baví se dobře, ale i tak ho miluju. Má spřízněná duše.
,,Vždyť oni jsou tvá parketa. Ještě teď to nechápu.,,
,,Oni?,, a vytřeští na mě ty své kouzelné oči.
,,Ty by do mě svoje hetero penýsky nikdy nesmočili!,,

Krásně si mě vychutnali....

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@Invictus Tak moc ráda bych tě nyní objala *39*!!
Další z mála, kdo mě především zná a má mě skutečně rád!
Vážím si tě, vážím si tvých slov, které mi tak chyběly!
Posílám ti políbení *58*
@StredPHA555 Já zbožňuji tebe ;). Jeden z mála, který si mého psaní skutečně váží *58*
@Januar29 tvoje "long drinky" fakt nemajú chybu. Ak ťa prídem navštíviť, musíš mi spraviť jeden improvizovaný špeciál. Všetkého je v nich dostatok, farebnosť, vôňa a TVOJA originalita ako tajná ingrediencia (ups, teraz som to verejne vykecal).

Začínaš "akože nevinnou" salvou Jamesonových shotov, paradajka, zemiak, pot stekajúci cez kerky (áno ten chvostík končí na správnom mieste), horúci grog, potom už len tvoje šťavy a parádne dávky semena... Tak chutí koktail v tvojom podaní a ja som na ňom už dosť dlho závislý.

Ďakujem za osvieženie 😁 fádnej a studenej zimy. (upraveno)
Krásný příběh s ještě lepším zakončením ;-) zbožňuju tvé psaní :-P fantazie opět jede na plné obrátky ... dekuji
Tvoja fantázia nepozná hraníc.., fantastická ako vždy..
Tak ro vezmu popořadě od nejnovější povídky. Krásně sprosté.