Tvrdost severu - Nová generace

Pro všechny, co se jim zastesklo po BigMikovi jako třeba Ela_Ela....

Krátké shrnutí událostí následných.

Od pádu laviny, co smetla i Tomáše, uteklo už nějaké to množství vody. Martina opustila tento kraj a Tomáše na dobro, pro svou novou práci a lásku, ale nadále zůstali přáteli....



Probouzím se do prvního jarního dne. Slunce mě svými paprsky tahá z postele. Po dlouhé době zas září a člověku hned dodává energii a dobrou náladu.

Nalévám si čerstvou kávu, s hrnkem v ruce otvírám dveře chaty. Očima mžourám proti odrážejícím se paprskům ve sněhu. Do chaty proudí čerství, leč studený vzduch. Nasávám vůni jara, jež pomalu probouzí zdejší horskou přírodu.

,, Kamaráde, to je krása co?,, mluvím na BigMika, který protahuje svůj hřbet, zívá a oklepe svou srst. Dívá se na mě svým přísným pohledem a jen se olízne.

,,Já vím dej mi ještě chvilku.,,

Zavírám dveře a jdu nám dělat snídani.

,, Tak co by si mladý pán přál?,, usmívám se na něj.

,,Už vím,,

Tahám pánev, přidám nakrájenou slaninu a rozklepnu šest vajec.

,,Tak prosím a pomalu, vychutnávej si to,, upozorňuji ho.

Hodím do sebe první sousto a povídám.

,, Pořádně se najez, dnes je tvůj velký den, ještě dnešní noční lavinovou zkoušku a budeš konečně právoplatně patřit k horské službě.,, s hrdostí otce mu povídám a hladím po hřbetě.

Místností jen duní plechový zvuk BigMikovi misky, když vylizoval poslední zbytky. Zvedl ke mně hlavu a jen bafnul.

,, Óoo díky kamaráde, jsem rád, že ti chutnalo.,,

Misku a talíř odkládám do umyvadla a opláchnu.

Beru hrnek kávy a šití. Sedám si na lavici před chatu užít tepla paprsků než zmizí za hřebenem skály naproti. Je znát jak roste síla slunce. Příjemně hřeje. I v okolí je to znát. Ze střechy stékají čůrky tajícího sněhu, stromy se postupně zbavují svých ledových pokrývek, ptáci najednou víc zpívají i tu a tam proletí lesní včelka.

Opřu se, zavřu oči a užívám si toho života okolo.

,,Jak já to tu miluji, co Miku?,, mluvím na něj.

Nic, ani nezabručí, neštěkne.

Otevřu oči, rozhlížím se a on nikde. Tak nic, šel si obejít svůj rajón.

Beru šití a pustím se do práce….

….Po hodině….

Sedím u počítače, vyřizuji mailovou korespondenci. Martině jsem dal vědět o BigMikových zkouškách a poslal jsem jí jeho fotku.

Škrábání na dveře.

,,Tak prosím ty tuláku, pojď rovnou sem,,

Ze stolu beru nově ušitý postroj s batůžky po stranách a navlékám ho na něj.

,,No vidíš, je akorát a teď si budeš svoje nosit sám,, spokojeně se na něj usmívám.

Mike jen zabručí a jde si lehnout na své místo u postele.

Otočím se na něj a jen ho sleduji.

Okamžitě se zasním a vzpomenu si na den kdy jsem ho našel. Malé chlupaté nic třesoucí se u mrtvol matky a zbylých štěňat. Už tak malý bránil jejich těla….

A dnes je z něj můj nejvěrnější druh. Od té laviny se náš vztah trochu změnil. Já víc hlídám jeho a on si dělá co chce….

Otočím se pro batoh a začínám jej plnit vybavením. Po obědě sejdeme do údolí k horské službě a vyrážíme do Špindlerova mlýna na BigMikovu poslední zkoušku….

Z trouby tahám pekáček zapečených těstovin, beru jen vidličku.

BigMike zpozorněl, olizuje slinu.

,,Nene chlapče ty už jen suchotu až se vrátíme bude laskomina,,

Nahrnul jsem do sebe oběd, oblékl se a vyrazili jsme dolů…..

U garáží už chlapci postávali a bavili se mezi sebou.

,, Nazdar hoši!,, z povzdálí je zdravím.

Všichni se otočili.

,,A tady je máme, tak co BigMiku bereš Toma na výlet?,, chechtají se jak puberťáci, při tom každý hladí BigMika.

Ten vrtí ocasem, je ve svém živlu, v centru pozornosti.

,, Tak pánové nasedat,, velí Jirka a sedá za volant.

Vyrazili jsme.

Cestou mi Jirka povídá, že přijede nějaký nový rozhodčí a že BigMike je jeden z pěti přihlášených.

Přijíždíme do Špindlerova mlýna, kde přesedáme do rolby, která nás veze do Labského dolu.

Je tma, nastává mrazivá noc, hvězdy svítí jak pyritem posetá uhelná štola ve světle lampy. Za pásy rolby lítají hroudy sněhu jak za kopyty koní.

Rolba zastavila, dveře řidiče se otevřela a jen slyšíme zabouchání na bok.

,,Vysedat,,

Vyskakujeme z korby do hlubokého sněhu, všude se jen míhají kužely čelovek.

Náhle se ozve ženský hlas.

,, Tak pánové nastupte si ať můžeme začít,,

Míjím Jirku, skrytou grimasou tajně ukazuje a šeptá ,, To je ona ta rozhodčí, prej pěkně ostrá,,

Posvítím si na ní, abych si jí prohlédl.

,,Chlape nesviťte mi do očí,, rozčílí se.

,, Ajaj, to jsem nezačal moc dobře,, říkám si v duchu.

Zkouška začala, bude ve dvou kolech a BigMike jde jako poslední. Jsem nervózní jako bych měl tu rozhodčí hledat sám.

Čas pokročil, jsme na řadě.

,,Tak kamaráde a teď zapoj všechny smysly,,

Povzbuzují ho, hladím na hrudi.

,,Píííí,, písknutí píšťalky.

,,Hledej!,, zavolám.

BigMike vystřelí jak zajíc, běží do svahu, já za ním stále ho povzbuzuji

,, Hledej, hledej!,,

BigMike kličkuje po hromadě uměle vytvořené laviny. Čichá a větří, hledá ten zvláštní pach vystupující ze sněhu.

Čas neúprosně běží.

Cítím jak pot mi stéká po zádech.

Teď.

BigMike zalehl , vyštěkává, abych přiběhl.

Jsem u něj.

Vstane a začíná rychle hrabat, pomáhám mu.

Najednou se objeví dutina, světlo se rozsvítí, čas se zastavil.

,, Minuta dvacet sedm,, ozve se ze zdola.

Rozhodčí se souká z dutiny ven, hladí a chválí BigMika. Ten jí na oplátku olizuje obličej, je rád , že ji našel v pořádku.

Konec!

Všichni se společně přesouváme do Špindlu, kde bude vyhodnocení….

… Špindlerův Mlýn…..

Konečně mám možnost si tu rozhodčí více prohlédnout.

Brunetka, odhaduji třicet pět let. Středně vysoká, postavu nemohu odhadnout přes její teplé kalhoty a bundu.

,,A, tvoje jméno kamaráde,,

,, Gratuluji vše jste splnili s maximálním počtem bodů,, podává mi ruku, zkoumavě si mě prohlíží.

Sehne se k BigMikovi, hladí ho a povídá, tak abych i já slyšel.

,, Gratuluji i tobě fešáku, hezky opatruj toho tvého pána.,,

Zvedá se, usměje se na mě, jako by se mi zdálo , že na mě mrkla.

Přišli gratulovat i kluci a řekli mi že budeme muset zůstat tady, Jirku někam odvolali a přijede až ráno.

Pomalu se houfně přesouváme na ubytovnu místní horské služby.

Zas všichni společně na jedné ubikaci. Jak za starých časů na vojně nebo horských chatách. BigMike okamžitě lehl u mé postele, hlavu položil na batoh a usínal.

Kluci se jeden po druhém vraceli ze sprchy a zalézali pod peřiny.

Konečně můžu jít já. Šlapu si po chodbě s osuškou hozenou přes rameno. Chce se mi pískat radostí z dnešního úspěchu.

Zdá se, že ještě je někdo ve sprše. No nic, jedna je volná. Shodím trenky a zalezu do sprchy.

,, To byl dneska den co?,, mluvím na souseda vedle, ale nic, žádná odezva.

Měním téma hovoru.

,, Ta rozhodčí je celkem pěkná kost, že? zase nic.

,,Škoda, že byla tak navlečená, docela mě zajímalo, jakou má postavu, prsa, zadek.,,

,, Byla tam na mě ostrá,hned bych jí ukázal, jak se věci mají.,,

Vedle se zastavila sprcha, umývám si hlavu, oči zavřené.

,,Tak dobrou noc.,, ani odpověď.

Mydlím hlavu dál a myslím si své o nezdvořákovi. Broukám si písničku.

,, Tak co byste mi ukázal?,, ženský hlas za mnou. Krve by se ve mně nedořezal.

Otočím se přes rameno, skrze škvírky očních víček koukám kdo to je. Šampón pálí v očích.

Sakra, to je ona. Jen koktám.

,,To...ehm..,,

Vstoupí ke mně, chytne mé koule do ruky.

,,Tak co bude? Došla vám řeč,,, povídá, koule jemně mne v dlani.

Sklopí zrak a vidí, jak se mi penis pomalu nalévá krví.

Koule vystřídá za vzdouvající se péro. Pomalu přetahuje předkožku, sleduje ho.

Prohlížím si její postavu, je znát, že sportuje, pevná prsa tak trojky, ploché bříško a klín k polaskání.

Pravou rukou jí beru za zátylek a přitahuji si jí více k sobě.

Spojíme rty, jazykem razím cestu jejími rty.

Chytám jedno prso do ruky fascinován jeho pevností, jemně jej masíruji.

Sjedu ke tvrdnoucí bradavce a zmáčknu jí.

Zalapá po dechu a sykne bolestí. Více mi jej stiskla. Jsem v plné síle.

Levou ruku směřuji do jejího klína, okvětní lístky se lehce rozestoupily a její studánka přijmula dva prsty. Mírně jsem je smočil a přiložil k mým ústům k ochutnání. Hmmm chutnala opojně.

Vše sledovala s vzrušivým zaujetím. Tetelila se blahem, když jsem jí dal na jevo jak mi chutná.

Ruka znovu konči na její kočičce, prostředníkem krouživě dráždím na naběhlém poštěváčku.

Vzrušením se jí podlamují kolena, musím jí přidržovat.

,,Pojď do mě,, mezi vzdechy do mých úst prosí.

Oběma rukama jí beru za zadeček, zdvihám a tisknu na stěnu.

Ptákem jí lehce poklepávám na kundičku. Vždy vzdychne a více mě sevře v objetí kolem mého krku.

Držím jí pevně, mírným pohybem pánve jí žalud doráží na vstup do jeskyňky. Vychází mi vstříc protipohybem.

,, Netrap mě už,, nadrženě prosí. Celá se netrpělivě chvěje.

,,Jen ukazuji, co bych....,, usmívám se s povědomím, že mám teď na vrch.

Dál jen dorážím.

,, Dobře vyhrál jsi, už mi ho tam vraž, dlouho to už nevydržím.,, povídá rozechvělým hlasem.

Pevněji sevřu její půlky a tvrdě do ní zajedu až na doraz.

Vyhekla překvapením a zároveň svým orgasmem.

Kundičkou svírala mou chloubu za jejího ustavičného krátkého vzdychání.

Pomalu se uklidňuje.

Klidným tempem jí napichuji.

Vášnivě se mi zakusuje do rtů, tahá je, co dovolí.

Cítím, jak se mi stahují koule i mě se blíží kýžená chvíle.

Je za mě zvíře, tvrdě začínám přirážet v pravidelnosti, její zadeček mlaská o chladné dlaždičky.

S každým přírazem vyhekne.

Každým okamžikem budu. Funím jak divoký býk. Tempo se snažím zrychlovat....

Tři rychlé přírazy a řvu....

Plním její útroby semenem.

Posledním dozvukem naposledy zajedu do ní..

Začíná řvát i ona, kundička svými stahy ždíme poslední kapky.

Zaklesnutí do sebe, pomalu vydýcháváme....

Mezi nádechy se líbeme, ani jeden z nás nechce věřit, že je čas skončit.....

… Ráno...

Všichni vycházíme před budovu.

,,Tak jak jsme dopadli?,, ptá se Jirka .

Ukazuji palec nahoru a ohlížím se za rozhodčí. Mává na mě ať jdu k ní.

,, Kdyby jste něco potřeboval,, s laškovným úsměvem mi podává vizitku.

Nasedá do auta, ještě na mě mrká očkem a odjíždí.

,,Tak nasedat,, volá Jirka....

…........

Pomalu stoupáme vzhůru, BigMike jde přede mnou. Náhle uhýbá z cesty.

,,Kam si myslíš, že jdeš?,, volám překvapeně za ním.

Zastaví se, podívá se na mě chvilku a jde dál.

,, No Miku?,, nic mizí za horizontem.

Stojím chvíli, nevěřím vlastním očím. To ještě nikdy neudělal. Přemýšlím.

Jdu za ním, budu sledovat jeho stopy.

,,Kam to sakra.......,, najednou poznávám to místo.

,, Tady přece......,, zpozoruji pohyb.

Přikrčím se u balvanu a pozoruji.

Leží tam vlčice, u ní dovádí tři štěňata....

Náhle se ze skrytu postaví BigMike, hledí mým směrem.

,, Ty pacholku,, usmívám se štěstím...



Story written by .Thor.