Výprask od Jany

24. 1. 2022 · 5 088 zhlédnutí bowlller

Výprask od Jany
Býval jsem stydlivý kluk, který o trestech, nebo výprasku celý život slyšel jenom z vyprávění. Zato sousedka paní Jana byla ženou činu a neváhala člověku jednu vlepit ani nevěděl, odkud přiletěla. Jana, přes svůj věk, chodila doma a na zahradě klidně v prádle, nebo nahoře bez a teda se musí nechat, že pořád bylo na co koukat. Někdy byla u bazénu za rohem domu a opalovala se úplně nahá, ale já si nedovedl představit, že se takhle někde veřejně vystavuju.

Čas plynul, já jezdil na schůzky s holkama a začal jsem na sobě pozorovat, že se mi naopak líbilo, když jsem před nimi nahý, nebo mě svlékají a prohlížejí si mě v soukromí nahého. Líbilo se mi to mrazení v zádech, a jak jsem byl v rozpacích, když jsem stahoval trenky a sledoval její oči, jak těkají po mém tělu a já se krásně styděl. Pár holek jsem poplácal na zadek a začínal uvažovat nad tím, jaké to asi je, stoupnout si před ženu, nechat se svléknout do naha, přehnout přes koleno a dostat takhle potupně pořádný výprask na holou. Hledal jsem si různě na internetu věci k tomuto tématu a čím dál tím více na sobě sledoval, jak mě neskutečně láká tohle okusit.

Pak snad zasáhl osud, ale potkal jsem ve městě bývalou pokladní z koupaliště, paní Evu, kterou jsem neviděl už dlouhé roky a bylo jí přes 80. Chvilku jsme se bavili o tom, jak si žijeme, zavzpomínali a pak řekla větu, která všechno spustila: „Vy jste mi tam dělali pěkný bordel, jen co je pravda. Škoda že jsem tě tenkrát nezatáhla do kabinky a neseřezala ti zadek“. Tohle řekla, smála se na mě a plácla mě přes zadek. Trochu mě tím zaskočila. Prohodili jsme ještě pár vět a už jsme se chtěli rozloučit, když jsem sebral odvahu a řekl: „No a nechcete mi nasekat?“. Ona se zarazila a říká: „Prosím?“. Rychle jsem odvětil: „Ale nic, naschle“. „No počkej, počkej“, zarazila mě. „A ty bys chtěl dostat?“, zeptala se a já letmo souhlasně přikývnul. Slovo dalo slovo a měli jsme domluvenou první schůzku.

Na poprvé jsem k ní dorazil, chvilku jsme se bavili, smáli, pak si mě přehnula přes koleno a plácala přes kalhoty, ale to nebylo úplně ono a domluvili jsme si druhou schůzku. To už jsem byl v trenkách a párkrát mě plácla vařečkou, ale také to nebylo to pravé ořechové a asi to bylo na mě vidět, protože se mě ptala co se děje. Chvilku jsem se vykrucoval, ale pak jsem se jí svěřil, že bych chtěl zažít opravdový výprask, kdy se budu stydět až do nebe a budu mít celej zadek červenej. Evidentně jsem jí zaskočil. „Tak až takhle jo, to jsem nevěděla, ale proč ne“, řekla a dodala: „ Chceš se stydět, tak se mi ukaž“, v tom mě chytla za trenky a stáhla mi je dolů. Mě vystřelili ruce, abych si zakryl pinďoura, ale ona hnedka zasáhla a chytla mě za ně. „No co to je Tomáši, chtěl ses stydět, tak to máš“, řekla a já neměl slov obrany. „No vidíš, jakej jsi pěknej kluk.“ řekla a dívala se mi přímo do rozkroku. „A to ses chtěl přede mnou zakrývat uličníku.“, řekla a několikrát mě plácla přes holý zadek, až to štíplo. Já nemohl ani dýchat, jak jsem byl vzrušený. „Dneska ještě něco mám, ale přijď zase ve středu a já si teda pro tebe něco vymyslím, aby sis taky přišel na svoje.“ pověděla.

Od té schůzky jsem byl jako na trní, když v úterý přišla smska. „Ahoj Tomášku, připomínám ti zítra ve 4 hodiny schůzku“. Hned jsem odepsal: „Ano, přijdu“. Obratem odpověď: To ti garantuju, že si 14 dní nesedneš a doplnila vysmátého smajlíka. Já byl napjatý, že by se ve mně krve nedořezal, ale rošťácky jsem odepsal: „A co sis teda vymyslela, maminko?“, a také připojil několik smajlíků. „Jenom se neboj, užiješ si. Mám dvě ruce, vařečku, řemen, jo a zastaví se ještě kamarádka na tebe podívat“, napsala. Kamarádka se na mě podívat! Jak to myslí, proletělo mi hlavou a hnedka jsem to i psal. „No jasně moje kamarádka. Bavili jsme se o tom, že znám jednoho kluka co rád stydí, tak přijde na kafe a můžeš se jí taky ukázat nahatej, když si nebudeš ledovat půlky po výprasku“, odepsala se spoustou smajlíků.

Nadešel ten den a hodina. Otevřela a zavedla mě do obývacího pokoje. Koukal jsem všude kolem sebe, ale nikoho dalšího jsem neviděl, tak jsem se ptal, jestli budeme tedy sami, nebo jak to bude. „Jenom se nemusíš bát, trochu se zdržela, ale za chvíli dorazí. Máme klidně začít bez ní, že tu za chvilku bude“, odpověděla a pokračovala, abych se svléknul do trenek. Ve vteřině jsem stál v pokoji jenom v trenkách. „Už se stydíš?“, zeptala se. „Trochu“, odpověděl jsem. Proběhla mě očima, zamyslela se, pak přistoupila, poodtáhla mi lem trenek, aby se pod ně podívala, a povídá: „A teďko?“. Já cítil, jak se mi prokrvili tváře a jenom souhlasně přikývnul. „Dobře, to je dobře, tak tady se opři o křeslo“, nakázala mi. Já udělal dva kroky a než jsem se pořádně ohnul, tak proletěl pásek vzduchem a dopadl přesně na mojí pravou půlku. Ani nevím, odkud ho vytáhla, ale pěkně to mlasklo a já se prohnul v zádech a ucuknul. „No co to je, pěkně se ohni a vyšpul zadek, nebo to bude ještě horší!“, nakázala a já poslechl. Někdy se trefila přes obě půlky, někdy jenom na jednu, ale každopádně to vždycky pěkně plesklo. Dostal jsem jich aspoň 40. Někdy nechala chvilku pauzu, jindy jsem dostal tři rychle za sebou.

„To by bylo, zkusíme vařečku“, řekla.
Vytáhla vařečku a po několika zkušebních dopadech, trochu ubrala na intenzitě, ale za to zvýšila tempo a střídavě mě plácala po jedné a po druhé půlce. Po asi 30 zastavila a povídá: „No vlastně počkej, vařečkou se dává přece na holou, takhle bys z toho nic neměl“. Posadila se na sedačku a rukou mi ukázala, kam si před ní mám stoupnout. Zadek už mě trochu hřál a v duchu jsem si říkal, že teďko konečně přijde to, o čem jsem celou dobu snil. Chytla mě za trenky, já jsem zadržoval dech a najednou zazvonil zvonek u dveří. „Aha, už je tady. Tak si zatím stoupni támhle na hanbu a hnedka jsem zpátky“, řekla a šla otevřít. Slyšel jsem hlasy a došlo mi, že jsem úplně zapomněl, že ještě někdo přijde. Vstoupili do pokoje a mě velice povědomí hlas překvapeně povídá: „Jsi to ty, Tomáši?“. Já se otočil a nedokázal uvěřit svým očím.

Sousedka Jana! Stála přímo proti mně a očima přejížděla po mém těle. Já nevěděl, co mám říct, nebo dělat, jenom jsem si ruce složil přes trenky. „Tak vy se znáte?“, řekla Eva. „To je soused. Tak to je ten tvůj stydlínek“, pronesla Jana a smála se na mě. „Tak to je škoda, chtěl se pořádně zastydět a vy už se znáte“, řekla Eva. „Tohodle stydlouna myslíš“, řekla Jana a pokračovala: „Ten se stydí i doma v koupelně.“ Přitom se culila a dívala se přímo na mě. „Ale je to kus chlapa“, mluvila dál Jana a sklopila oči do mého rozkroku. „A to jsi přišel na striptýz?“, zeptala se Jana, smála se a posadila se do gauče. „Ale kdepak, mladej chtěl ještě dostat výprask “, doplnila rychle Eva a také se posadila. „Výprask“, vyprskla Jana smíchy, „To si děláš srandu“. Eva odpověděla: „No opravdu, akorát dostal páskem, trochu vařečkou a pokračujeme viď“, přičemž se na mě smála a rukou naznačovala, abych si stoupl před ně. „No pokud já vím, tak snad nikdy v životě nedostal na prdel. A už dostal na holou?“, zeptala se Jana. „Zrovna jsme se na to chystali viď“, řekla Eva. Já pořád nedokázal oponovat, pořád jsem rozdýchával sousedku Janu a ani nevěděl, co mám dělat.

Eva však neváhala, natáhla se ke mě a jedním rychlým trhnutím mi stáhla trenky ke kolenům. Rychle jsem se pro ně sehnul, zakryl se rukou a otočil se k nim zády s výkřikem: „Před Janou neee!“. Ta se smála a Eva povídá: „Tak to teda ne synáčku. Chtěl jsi na zadek, chtěl ses stydět, tak teďko budeš nahej!“, a znovu se natáhla, stáhla mi ze zadu trenky a sundala mi je. Jana se smála a pohladila mě po zadku. „Otočit!“, přikázala Eva, ale mně se moc nechtělo. Zopakovala výzvu a já se pomalinku otáčel čelem k nim, přičemž jsem viděl, jak obě mají oči sklopené k mému pupíku, ale rukama jsem se stále zakrýval. „Ruce v bok!“, nakázala Eva. „Tak bude to“, řekla, načež vstala, chytla mě za ruce a dala mi je v bok. V tu chvíli Janě oči vystřelili vstříc mému rozkroku, kde se na několik vteřin zastavili, zatímco se usmívala od ucha k uchu a pak řekla: „Hele co nám z toho stydlouna narostlo za chlapa“. Bylo to tak nesmírně ponižující, neskutečně jsem se styděl, ale měl jsem hrozně smíšené pocity, protože zároveň mi hrozně krásně běhal mráz po zádech a cítil jsem vibrace celého těla v očekávání, co bude dál. „To máme hotový, tak pojď na vařečku“, řekla Eva, sedla si a ukázala kam se mám položit. Ulehl jsem jí na kolena hlavou směrem k Janě. Začala mě vyplácet vařečkou na holou. Střídala půlky, zrychlovala, zpomalovala, občas přidala několik pořádných plesknutí a já opět cítil, jak se mi prokrvuje a zahřívá zadek. Nedokázal jsem se Janě podívat do očí, ale z výrazu tváře jsem pozoroval, jak si mě prohlíží a užívá si, to co vidí. Nějakou chvíli to trvalo a pak se přihlásila sousedka, že by to taky chtěla zkusit. „Klidně mu taky nandej“, odpověděla Eva s radostí. „Slyšel jsi ne?“, povídá Eva a silně mě pleskla rukou přes zadek. Já opatrně vstal a díval se na Janu. Ona si mě prohlížela od hlavy k patě, než ukázala kam se mám položit a já
uposlechl.

Byl jsem zcela nahý, ležel na kolenou a očekával výprask. „Chceš vařečku?“, optala se Eva. „Já to mám nejradši rukou, nebo páskem“, odpověděla Jana a první rána mi dopadla na zadek. Pak druhá, pátá, desátá, dvacátá, třicátá a teda ty životní zkušenosti byly opravdu znát. Neměl jsem na zadku kousek místa, který by mě nehřál a nezabolel při každém dopadu. Střídala to z leva, z prava a opravdu mě nešetřila, až jsem po chvilce začal stahovat půlky k sobě a kroutil se. „Teda ty to máš v ruce Jani, koukám“, povídá Eva. „To ho ještě šetřím“, odvětila Jana a já schytal sérii po 10 opravdu ostrých ranách na každou půlku, až jsem sykal a se snažil vykroutit na zem, což Janě neuniklo a zase si mě přitáhla zpátky. Trvalo to hodnou chvíli, než Jana ustala a ptá se Evy: „Máš pásek?“. To jsem zbystřil. „Určitě, támhle leží, jenom si posluž“, vrátila Eva s nadšením. „Vstávej Tomáši“, nakázala sousedka a poplácala mě po zádech. Já vstal a již zkušeně se šel opřít o opěradlo gauče. „Kdepak, takhle bys zatahoval zadek a Eva z toho nic neměla“, opravila mě Jana, tady si pěkně stoupni a postavila mě nahého čelem přímo před Evu. „Ruce na hlavu a drž“, přišel rozkaz. Já čekal, co bude, a v tu chvíli mi přes zadek mlasknul pásek. Eva seděla maximálně metr ode mě, oči namířené přímo do mého rozkroku a snad ani nemrkala, když sledovala, jak se každém dopadu prohnu a přitom se mi pohupuje penis mezi nohama. Po první části výprasku už jsem měl zadek řádně prokrvený a ten pásek teda řádně štípal, ale zároveň to nádherně hřálo a přitom jsem cítil neskutečný a strašně krásný stud. No dostal jsem jich aspoň padesát, když přestala a hladila mě po zadku. „Co myslíš Evy, už má dost a může na hanbu?“, zeptala se teta. „Já myslím, že na poprvé to stačilo“.

Jana mi řekla, abych si stoupnul do kouta, zatímco si dají to kafe. Já si stoupnul čelem ke zdi a oddával se svým pocitům, zatím co jsem poslouchal, jak se baví o tom, co právě dělali. Byl to jeden z těch nejvíce vzrušujících a nejerotičtějších zážitků v mém životě. Myslím, že nemusím dodávat, že po této zkušenosti netrvalo moc dlouho, než jsem měl domluvené další schůzky u Evy a také se sousedkou jsme mluvili o tom, že když budu chtít, můžu přijít a dostat na zadek. A tak jsem dlouhá léta po škole dostával výprasky za všechna špatná vysvědčení, průšvihy z mládí a někdy si i trochu vymýšlel, aby mi bylo za co dát trest. Ani netrvalo moc dlouho, než jsem se nechával sousedkou přistihnout nahý na zahradě atp. ale to už je zase jiné vyprávění.
Bowlller