Temná vášeň

Seděla na židli a mechanicky vkládala data do počítače. Tu se k ní zezadu kdosi nenápadně přiblížil. O jeho přítomnosti netušila až do chvíle, kdy její krk jemně uchopily dvě dlaně a začaly jej pomalu masírovat. Přemýšlela, kdo by to mohl být, ale zjistit to nemohla, protože kdykoli se pokusila otočit hlavu, jeho ruce, ač jinak něžné, jí v pohybu rázně zabránily. To, že nevěděla, do čí moci se dostala, pro ni bylo sice trochu nepříjemné, ale nechalo jí ohromný prostor pro fantazii. Je vysoký? Pohledný? Divoký nebo mírný? A co když je to dívka? Tyto myšlenky se jí honily hlavou, zatímco se neznámé ruce ladně přesunuly od krku k jejím pevným prsům, aby je důkladně poznaly.

Na krku ucítila teplý dech. Už věděla, že je to muž. Tu a tam jí totiž popíchaly jeho vousy, když jí líbal krk a uši. Ruce mezitím jemně mačkaly prsa a krouživými pohyby hladily bradavky. Ty pomalu rostly. Přestávala se kontrolovat. Ve chvíli, kdy jednou rukou sjel z prsa na břicho – jak nejníž jej pustil lem kalhot, by si přála, aby do ní ihned vstoupil se vší pompou. Když jí dal svými dotyky instrukci, aby vstala, ale neotáčela se, doufala, že ten okamžik přišel.

Postavil ji naproti stolu, nechal ji opřít se o něj rukama a důrazně jí stáhl kalhoty i s kalhotkami. Na svých pevných, krásných hýždích ucítila opět ty známé dotyky, když po nich jemně tancovaly konečky prstů a nehty. Avšak dlaně měla poznat i v novém světle. Ukázalo se totiž, že ono jemné hlazení je jen předehrou pro pár plesknutí, po kterých se zadeček vybarvil z růžové do červena. Doufala jen, že pleskání a její vzdychání není slyšet do vedlejší kanceláře. Ale co, řekla si, nebudu si tak krásné chvíle kazit takovými myšlenkami, vždyť to stejně musí být sen...

To už jí neznámý roztahoval nohy ještě o něco dál od sebe, aby se z dané pozice mohl alespoň částečně dostat k jejímu zadečku. Něco takového by od neznámého člověka nikdy nečekala. Přesto však cítila, že čím hlouběji jazyk pronikal, tím více rostla její rozkoš. Byla to rozkoš z ladné spolupráce teplého jazyka a horkého dechu, která pozvolna její těsnou dírku uvolňovala, ale také rozkoš z ochutnávání zakázaného ovoce. Nikdy nebyla tak vzrušená. „Lízej, lízej mi prdelku,“ sténala, tlačíce proti jazyku, aby se mohl dostat co nejhlouběji.

Neznámého její vášnivá reakce rozdráždila natolik, že jazykem kmital jako zběsilý. Chvilku v zadečku, chvilku na hrázi, chvilku na kundičce. Věděla, že v této poloze je pro něj těžko dostupná, a vědomí, že o ní musí stále bojovat s bolestí zakřiveného krku ji vzrušovalo ještě víc.

„Prst, prst, zasuň mi tam prst, prosím!,“ zasténala náhle a trochu jí to samotnou překvapilo.

Potřebovala však cítit, jak její těsné půlky obepínají něco většího než jazyk, a ve své spalující rozvášněnosti navíc zatoužila poznat, jak její zadek chutná. Muž si prst důkladně naslinil a pomalu, něžně do ní vniknul. Nechala jej zajet co nejhlouběji a plnými doušky vychutnávala jeho pomalé krouživé pohyby.

„Už to nevydržím,“ řekla si náhle a prudce se otočila a prst lačně strčila do pusy, jako by to bylo lízátko, které vyhrála na pouti. Přitom měla výbornou příležitost konečně si muže prohlédnout.

Líbil se jí. Byl štíhlý ale silný, černovlasý, s mírným strništěm a hlubokýma hnědýma očima. S uspokojením pozoroval, jak její rty pohlcují jeho prostředníček, zatímco druhou rukou rozepínal poklopec, aby z něj vytáhl svou mohutnou chloubu. Jeho penis byl vztyčený jen částečně, vždyť v plné parádě by se nikdy do kalhot nevlezl. Políbila jej nejprve po stranách, pak na žaludu a rázem ho měla hluboko v puse. To už stál odhodlaně a nebojácně jako voják na stráži. Jeho šíře hrozila natrhnout jí rty. Pohled na úzkou pusu hltající jeho masivní nástroj byl pro muže jako rudý hadr pro býka. Šukal jí pusu tak, jakoby se ji snažit rozšířit, protože nemohl unést vzrušení z obrazu těch těsných rtů, které se sice bránily, ale přitom si pyšně užívaly, že právě ony jsou branou, kterou ten mohutný válečník poprvé proniká do jejího těla.

Hlavou se jí stihla prohnat jen jedna otázka – odváží se, aby další branou pro válečníkův nájezd byla její prdelka? Lákalo jí to, ale měla však strach, že jí roztrhne. Na druhou stranu ještě teď na patře cítila mírně slanou chuť svého zadečku a představa, že si lízátko udělá z tohoto famózního údu byla až příliš lákavá na to, aby takovou příležitost nechala proklouznout mezi prsty.

Jeho velikost v ní však probouzela respekt. Bála se, že rozum by jí donutil své rozhodnutí změnit, a to nechtěla připustit.

A tak se rychle otočila, nohami se opřela o stůl, rukám poručila chytit a roztáhnout ty dvě nádherné pevné a kulaté půlky, které si vždycky tak ráda prohlížela a hladila v zrcadle, a vyhrkla:

„Ošukej mi prosím za…!“

Ani to nedořekla a na řitní prstýnek se jí přitlačil chtivostí naběhnutý růžový žalud. Pochopila, že její slova teď už nic neznamenají a že do zadku by jí ho vrazil tak jako tak. Zprvu jí to trošku urazilo, ale pocit, že je plně v jeho moci a on jí může šukat jak chce a kam chce, jí zaplavil takovou vlnou vzrušení, že na veškeré připomínky zapomněla a už jen prosila: „Ano, ano zasuň mi ho do prdelky, ošukej mi prosím zadeček…“

Tlačila té kládě naproti, ale i tak se brána do temného tunýlku nenechala nijak snadno zdolat. Když konečně podlehla tomu nekompromisnímu tlaku, trošku to zabolelo, ale jakmile jsem ucítila, jak ten statečný průzkumník proniká hlouběji a hlouběji, na bolest jsem rychle zapomněla. Užívala jsem si jen ten zvláštní a trochu znepokojivý pocit. Čím špinavějším a nepatřičnějším se to zdálo, tím větší vášeň mě zachvacovala. Zadek už teď byl krásně uvolněný a ta obrovská kláda v něm jezdila jako po másle. „Šukej mě, šukej, šukej mě do zadku!,“ řvala jsem a pozorovala, jak se mi břicho stahuje v přípravě na několik mocných stahů, které přišly nedlouho poté.

Ten pocit nepatřičnosti, zakázanosti a zvrhlosti z toho, že dosahuji rozkoše skrze temnou díru, která jinak slouží ke zcela jinému účelu, byl tak vzrušující, že jsem zatoužila pojmout úd ze zadku přímo do úst. Nikoli přesto, že byl hluboko, ale právě proto.

Otočila jsem se, abych vzdala poctu dobyvateli, který mě jemně připravil, důrazně otevřel a nekompromisně ošukal.

Vzala jsem penis do rukou a začala jsem se seznamovat s tím, jak vypadá po plenění mých útrob. Nejprve jsem jej ovoněla. Překvapilo mě, že vůbec nevoní, jak bych čekala. Jakoby ta vůně neříkala nic jiného než „Ochutnej mě, teprve pak mě poznáš!“ Dobyvatelův penis se mi hned stal čokoládovým cornettem. Nejprve jsem zběžně vstřebávala jeho mírně slanou chuť, ale po chvilce už jsem měla v puse celý mohutný žalud. A stejně jako cornetto se jí celé, i já si dala záležet, abych ten mocný nanuk slízala od špičky až po kořen.

Když jsem ucítila, že bude stříkat, otočila jsem se k němu svým zadečkem, na kterém vzápětí přistál jeho podpis. Ladně jsem jej dlaněmi rozetřela, aby se mi půlky pěkně leskly, takže doteď nevím, jak se Neznámý jmenoval.