Na svatého Valentýna

20. 2. 2011 · 6 865 zhlédnutí

To byl včera den,
14.2.2011, sv. Valentýna….

Ráno v leže na břiše jsem ve spánku ucítila, jak do mé rozevřené dlaně
pravé ruky ležící směrem k manželovi vložil Karel, můj muž, ztopořený
penis a začal s ním jemně pohybovat, až se mu stahovala předkožka po oroseném žaludu. Ani jsem se nepohnula, jen jsem mírně stiskla ten jeho válec a držela… masturboval v mojí ruce hezkou chvilku a jeho úd se tím více zvětšoval a tvrdnul, až mu již kůžička nešla přes helmici jeho údu. V tom se muž nadzvedl, něžně ze mě shrnul přikrývku na stranu, klekl si ze zadu mezi moje nohy, které opatrně roztáhl do stran a nasadil trčící penis k ústí mojí
štěrbiny. Do ucha mi pošeptal: „Dobré ráno, miláčku, přijel Tvůj Valentýn…“ a tvrdě do mě zajel až nadoraz. Stačila jsem jen vyheknout: „Dobré ranko, Ty můj divochu…“ a potom jsem se prohnula v kříži,
aby měl do mě lepší přístup a podvolila se sílícím nárazům jeho těla do mého. Kundička mi začala silně rosit až to mlaskalo a ložnicí se začalo ozývat rytmické vrzání
naší postele a naše tlumené vzdechy. Po chvíli muž silně přirazil, zaržál jako kůň a já ucítila proud jeho semene až u ústí dělohy. Držel mě přibitou k posteli ještě značnou chvíli, cítila jsem, jak mu penis ve mně pulzuje až do ochabnutí. Manžel po té ze mě vyklouzl, sklonil se znovu ke mně a pošeptal mi: „ Hezký den, miláčku, večer Tě zvu na večeři“. Vstal a odešel do práce.

Zůstala jsem ležet, tak jak mě zanechal, s roztaženýma nohama, jen jsem si podsunula pod břicho polštář, aby ve mně jeho semínko zůstalo co nejdéle….
Třeba se uchytí. Vždyť jsme spolu s mužem již šest let, tak by to bylo i dobře. Došlo mi, že bych měla asi zůstat doma takto v klidu co nejdéle. Tak jsem sáhla na noční stolek pro mobil a vymačkala rozvernou SMS šéfovi Jardovi do práce, že si beru valentýnské oplodňovací volno…

Pochvíli mi došla odpověď. „Volno máš, uvolni se, už k Tobě letím, má
tajná lásko, Tvoje valentýnská spermie…“ Ucítila jsem rázem radostné uvolnění
v podbřišku i na duši, v celé pánvi se mi rozlilo zázračné teplo.
Pomyslila jsem si, že asi tak nějak se do těhotenství vchází…
V rozpustilém rozmaru jsem „básnicky“ odepsala Jardovi: „Karel naplnil již
moji kundu, ale stihneš-li to, Valentýne, klidně dám si ještě jednu rundu…“ A s úsměvem jsem si říkala sama pro sebe: „To víš, že jo, Ty kanče… co je v domě, není
pro mě.“ A znovu jsem spokojeně usnula…

Najednou mě probudil hluboký průnik do vaginy. Mohutný silný penis mě naplnil, až
jsem lehce vykřikla: „Karle, ty zvíře…“ Otevřela jsem oči do kytice růží
položené vedle mojí hlavy na polštáři. „Ty zvíře, ty zvíře….“ Zavřela jsem opět oči a oddala jsem se plně pohybům za mnou, stále ležící na břiše s polštářem pod sebou. Cítila jsem se jako v oblacích, houpala jsem se v poryvech slasti a křečí. Penis manžela mi přišel v té chvíli jako topůrko kladiva. Rytmus pohybů jeho těla na vzepřených rukou stoupal až
k výšinám. Najednou ustal, já zůstala nabodnutá jako na tryskající
vodovodní trubce. Tak mi připadal tento druhý výstřik do mého těla… „Máš ji sametovou, lásko…“ A svezl se vedle mě…. udýchaný… šéf Jarda!!!!! „Stihl jsem to, jsem Tvoje valentýnská spermie,“ řekl.

V němém úžasu, neschopna slov, jsem jen nevěřícně na něj zírala. Jarda mě
začal pusinkovat a šeptat něžná zamilovaná slůvka: „Lásko, už tak dávno Tě
miluji… Jen jsem si přál, tě opravdu pomilovat… děkuji.“ „Jak ses sem dostal?“
Na více jsem se v té chvíli nezmohla. „Vzpomněl jsem, že mám klíče od vašeho domu od loňska u sebe, jak jste jeli s Karlem na dovolenou a já
tady zaléval květiny… Jak jsi mi poslala tu SMS, v práci bych nevydržel. Měl jsem pro Tebe připravenou tu kytku. Zvonil jsem, nikdo neotvíral, chtěl jsem jen dát kytku na stůl v kuchyni, když jsem ale viděl otevřenými dveřmi vaší
ložnice vystrčenou zadničku a rozevřenou štěrbinu, postavil se mi, kdo by odolal takové výzvě…“ řekl Jarda.

„No jo, ale co když budu opravdu těhotná??? Vážně jsi přispěl druhou rundou…“ „Neboj,
nikdo se nic nedozví. Ty máš svého Karla, já svoji ženu, s tím nebudeme nic dělat… prostě Tě miluji a je to…nic více. “ Přitulila jsem se k Jardovi: „Hmmm, co teď dělat, také ses mi vždy líbil…. A teď vím, že máš
pěkně velkého a drzého Valentýna, víš to?“ Začala jsem si s ním pohrávat,
neměla jsem dost. Pusou jsem ho pěkně nasála, pěkně postavila do pozoru, a když
jsem se převrátila na záda, vtáhla jsem jej do sebe k dalšímu výstřiku. Jarda spokojeně odjel zpět do práce plnit pracovní úkoly. Já už byla naplněná po okraj. Zůstala jsem v posteli s nohama nahoře až do odpoledne a přemítala a přemítala… Chlapy mám teď dva, tak dítě snad i bude.

Na večeři s manželem Karlem jsem mu položila nenápadně otázku: „Miláčku, a co by se stalo, kdybychom měli děťátko po tom, co jsi mě tak něžně s mým svolením ráno krásně naplnil…“ „Nu co, tak mu dáme jméno Valentýn… nebo Valentýnka…“ a s úsměvem a chutí se pustil do jídla. Nutno dodat, že večer po návratu před usnutím do mě
přidal ještě další dávku svého spermatu.

Dnes po příchodu do práce jsem dostala od Jardy hned v jeho kanceláři pusu a než jsem stačila cokoliv říci, zamkl a vytáhl natěšený penis z kalhot…
ještě teď když píšu, cítím otlačená kolena a chuť spermušek v puse… mám pocit, že dítě bude…

Jsem jako slunečnice, plná semínek… Dám si kávičku a zavolám Karlovi, jak se mu dnes daří…. Hezký den všem.