Vysokoškolské koleje.

21. 3. 2011 · 15 278 zhlédnutí Men-at-Arms

Celá tato situace se mi stala před notnými roky, když jsem nastoupil na
VŠ do Prahy. Jsme z bývalého okresního města, tak mě kouzlo hlavního města okamžitě uchvátilo, nikdy nebyl problém si najít zábavu a když nebyla nálada,
tak alespoň najít hospodu.

Heslem střízlivého mě nedostanou jsem se řídil dobré dva měsíce, nepřipouštěl jsem si možnost, toho, že by se to mohlo otočit proti mně, přednášky jsem ze zásady nenavštěvoval a cvičení jen proto, abych se vyspal, no ano, byl ze mě
hospodský povaleč a školní flákač v jedné osobě.

A pak to přišlo, „pane kolego, pokud chcete ode mně zápočet v pondělí mi odevzdáte svoji semestrální práci“ slyšel jsem na jednom z cvičení kde jsem dospával jednu z divokých kolejních párty. Pomyslel jsem si něco o tom, že je pátek, tudíž celý víkend před sebou a po posledním cvičení vyrazil směr hospoda. K mému potěšení měli zelenou v akci a společně
s pár kolegy z oboru jsem se jim postarali o zásoby. No jak to tak bývá, cestu domů si nepamatuji a tělo vypovědělo poslušnost a já se probudil až
v sobotu v pozdním odpoledni. Nějakou tu hodinu mi trvalo než jsem se vůbec dostal do stavu funkčnosti mozku, který zavelel zasednout k PC a posunout mého paladina o nějaký ten level výš. Ráno jsem se probudil s klávesnicí otisknutou na obličeji a můj pohled zděšeně padnul na kalendář a červený nápis „v pondělí odevzdat práci“

Začal jsem stahovat materiály, párky prokládal kafem a tak proběhla celá neděle až hluboko do noci, kafe na pokoji došlo proto jsem ze svého 4.patra začal chodit do vestibulu pro automatové. Víc jak půl práce napsané a na hodinách jedna hodina ráno a já vyrážím pro další plastový kelímek s napodobeninou kafe jako obsahem.

Sejdu do vestibulu, automat chemii v plastu vyflusne a já vyrážím do svého pokoje. Jenže, tu se přede mnou zjeví bandička dvou dívek a jednoho mladíka v ruce láhve mé oblíbené zelené. Chvíli si povídáme a já zjišťuju, že oslavují svůj nejtěžší zkoušku jejich ročníku, oslavovali velmi notně, dívky už
měli docela popito a chlapec na tom nebyl po moc líp. Jedna z nich, Romana se jmenovala,se k mladíkovi měla nejvíc, druhá, černovláska Petra jen tiše popíjela a koukala. Ještě nějakou dobu jsem s nimi pobyl, své kafe míchal zelenou a při pohledu na hodinky jsem se zděsil, neb můj časový harmonogram s pitím na chodbě nepočítal a já se s rozloučením rozběhl k sobě
na pokoj.

No ano tušíte správně, kombinace kafe a zelené nebyla úplně ideální a já začal klimbat, proto jsem se svoji situaci rozhodnul řešit dalším plastovým kelímkem.

Vyrazím ze dveří a už slyším divné zvuky na chodbě, notně mi připomínají
kvičení zabíjeného prasete. Vyrazím ke schodům a zvuky jsou doplněné o slovní
spojení typu „bože ty mě úžasné mrdáš“ a mě bylo jasné, že se nikdo nedívá na film, ale odehrává se tu kvalitní sex. Nedalo mi to a vyrazil jsem za zvuky,
zahnu za roh a přede mnou se zjeví sen každého voyeura. Ve stínu pozoruji jak na zemi leží Romana a mladík do ní divoce přiráží. Romaniny prsa se komíhají
v rytmu a mě se kalhoty napínají k prasknutí. S polknutím z přítmí pozoruji počínání divoké dvojice.

Celé to krásné divadlo je pokažené přicházejícím hlasme z druhého konce chodby, Romana i s mladíkem mizí ve sprše kde se zamknout a já mám po zábavě. Sklesle jsem vyrazil do vestibulu když o patro níž narazim na plačící
Petru. Zvedne své uplakaná kukadla ke mně a smutně se usměje, položím hloupou otázku proč tu sedí tak sama a ona začne opět brečet. Nadám si do blbců a posadím se vedle. Vtiskne mi flašku do ruky a prý to sn í musím vypít, že mladík (Honza) je její idol, ale furt šoustá jiný. No začnu ji nešikovně
utěšovat, čím je láhev prázdnější, utěšování je osobnější a naše těla blíž,
když vidíme dno láhve tak se naše rty poprvé setkají. Lačně je líbám a ona bloudí prsty po mém těle. Své prsty nenechám dlouho zahálet a zkoumám její
krásné trojky, má přivřené oči a já se ji deru pod tričko a prádlo, vzdychá a já ji líbám na krku, kliční kosti, zvednu ji tričko a vyhrnu spodní prádlo,
vsaju bradavku do úst, jemně ji tisknu a Petra vzdychá ostošest. Rukou šátrá
dokud se mi nedostane do kalhot a její teplá dlaň nesevře můj penis, slastí
přivřu oči a přestanu planit její poprsí, to ji stačí k tomu, aby se vydrala z mého sevření a za ruku mě odtáhla do sprchy.

Dveře jsem nezamykali, kdo by taky chodil do sprchy ve tři ráno, naše rty se opět do sebe pustili a mezi vášnivým okusováním padají na zem svršky. Mohu si prohlédnout krásné tělo Petry, žádná kosterní encyklopedie, pěkně ženská krev a mlíko ale nikde toho není moc. Bez pobízení zaklekne a vezme můj penis do úst a saje jak kdyby to mělo být naposledy co v životě udělá. Oči otočené vsloup slastí se nechám ukájet, přes její velký odpor se ji vysmeknu a donutím si ji sednou na radiátor a sám začnu jazykem rejdit v její lasturce, poštěváček dráždím rty a Petra křičí a prožívá orgasmus. Jen co odezní vytáhne si mě
z vlasy k sobě a během líbání se nabodne na můj kůl, který k ní
trčel. Přirážíme jak zděšení, trvá to jen pár vteřin a jsme sehraní jak kdyby jsem spolu souložili již několik let, měníme polohu, tentokrát si ji beru zezadu a na Petru jde další orgasmus, tisknu ji bradavky a snažím se na kachličkách neujed, plácnutí po zadku je spínač dalších orgasmických křečí.
Její tělo sebou zmítá a já nepřestávám, drtím ho před sebou a ona je opřená
čelem o sklo a užívá si každý posun ve svém těle. Moje přírazy se zrychlí na míru maximální, z čeho správně usoudila, že se i moje vyvrcholení blíží,
vysmekla se, zaklekla a stačil jediný pohyb a její tvář a prsa jsou smáčeny mým semenem.

Oddechuji jak maratonský běžec a Petra na tom není o moc líp, ale co je pro mě
důležité, nemá už uplkaná kukadla, ale lesknou se ji prožitím orgasmem a spokojeností. Postaví se a políbí mě, popravě řečeno, čekal jsem, že se teď
sebere a odejde, ale ona chtěla, abych u ni přespal. Jenže, krev se z penisu vrátila do mozku a já si uvědomil, že na pokoji čeká rozepsaní práce co musím za pár hodin odevzdat, smutně jsem ji to řekl, ale jen mávla rukou, že teda přespí ona u mě a ráno, ráno mi popřeje pořádným polibkem hodně štěstí při odevzdávání.;