Tajemný neznámý

Jako každý den, jsem si usmyslela, že si cestu domů zkrátím přes park, přiznávám, že můj úmysl nebyl zcela tak čistý. Věděla jsem, že v tuto hodinu tam každý
den prochází jeden muž. Už dlouho jsem ho pozorovala, nemohla jsem si pomoct. Věděla jsem, že je jiná třída (tzn. že ani za nic bych ho nedokázala sbalit), ale přesto jsem každý den, když kolem šel,
prohlížela každý kousek jeho těla. Nesl se tak hrdě a mužně, bylo dost horké léto a na něm přesto nebyla vidět ani známka potu, sluneční brýle zakrývaly chladné modré oči. Jen jednou se mi podařilo podívat se mu do očí…Jedno oko měl modré jako nebe a druhé měl modročerné, zbarvené zvláštním způsobem a od té doby jsem toho muže pronásledovala i ve svých snech. Byl tak jiný, statný, opálený, rty měl plné a ostře řezané rysy, přesto měl neuvěřitelně dlouhé a krásné řasy a pod nimi ukrýval chladný pohled boha. Jen při pomyšlení na to, že by se mě dotknul, jsem umírala touhou. Ne jeden večer jsem strávila v posteli pod peřinou hrající
si sama se sebou s představami, na jeho tělo, na jeho dech na mých bradavkách, bože jak já ho chtěla.

I dnes jsem procházela stejnou cestou, jen abych ho zahlédla a potom večer si sama ukojila svou zvrácenou touhu po laskání tohoto muže. Od známých jsem věděla, že je mu něco okolo třicítky, ale od nikoho jsem nezjistila jméno, byl tak tajemný a nedosažitelný. Ve snaze na něj udělat dojem, jsem každý ráno přemýšlela, co si obléct, i když jsem neměla jisté, že ho potkám. Dnes jsem na sobě měla černé šaty s velkým výstřihem (prsa byla jediná cennost, na kterou jsem dokázala někoho nalákat) a černé lodičky na tenkém podpatku,
vzhledem k tomu, že sama jsem bruneta s hnědými oči, zdálo se mi, že tmavá barva mě dělá víc sexy. Jenomže od malička jsem zvyklá na tenisky, takže jsem měla značný problém ujít tak dlouhou trasu bez újmy na zdraví. A zrovna, když procházel kolem on, a já propichovala očima jeho nádhernou postavu, tak jsem zapomněla hlídat svou chůzi. Co čert nechtěl, jsem samozřejmě spadla, hodila jsem takovou lištu jako nikdy, odřela jsem si kolena, zašpinila šaty a zlomila podpatek. V ten moment jsem naprosto zapomněla na snahu ho shlédnout, ale cítila jsem, jak mě v očích pálily slzy.

„ Jste v pořádku?“ Ozvalo se nade mnou. Najednou jsem ho viděla tak z blízka jako nikdy, usmíval se a podával mi ruku… nedokázala jsem ze sebe dostat slovo, akorát jsem cítila, jak mě polil růměnec. Při pádu se mi trochu posunuly šaty a on měl teď přesný výhled na mou krajkovou černo-fialovou podprsenku. Snažila jsem se vstát a upravit se, ale přesto jsem vypadala děsně.
„Krvácíte…“ pronesl tak strašně starostlivým, ale přesto mužným hlasem. „ to nic není“ snažila jsem ze sebe vykodrcat…“
„Bydlím kousek odsud, dám vám aspoň na to náplast“ řekl a usmál se sexy
úsměvem. Tuhle nabídku jsem odkývala, i když jsem věděla, že to dělá jen ze soucitu, nemohla jsem odolat vědět, kde bydlí. Byla jsem posedlá. Vážně bydlel kousek odsud, bylo to pár kroků. Celou dobu byl mlčky a tajemný. Otevřel mi dveře od bytu, kde to vypadlo přesně jako v bytu muže. Nic moc útulný, ale zaujala mě velká manželská postel v obýváku s kovovým záhlavím. Byla
čistě povlečená do bílé, jen polštářky měly odstín rudě červené.“Posaďte se“
pokynul na mě a ukázal právě na tu postel, která asi zastávala i funkci gauče.
Pokývala jsem hlavou a usadila se, za pět minut přišel z jiné místnosti s ledem a náplastí. „Na co led?“ zeptala jsem se s údivem v hlasu. „Zastaví to krvácení „ řekl. Kleknul si ke mně a otřel mi krev,
potom vzal kus ledu a začal s ním objíždět moje zakrvácené koleno, šíleně to chladilo, ale já jsem přesto cítila po svém těle horkost. Vlhla jsem jen z jeho dotyků. Podíval se mi do očí a najednou jsem věděla, že mi čte myšlenky. Stále se na mě díval a projížděl ledem směrem nahoru, stále výš až na vnitřní strany stehen, maličko jsem dala nohy od sebe a nezpustila oči z těch jeho, když už jsem cítila, jak ledem objíždí okraje mých černých kalhotek, nevydržela jsem a potichu zasténala. V tu chvíli se pousmál.
Jedním pohybem mě položil na záda na postel a rukou mi naznačil, ať zavřu oči.
Byl pořád tak tichý, ale já přesto dělala přesně, co chtěl, umírala jsem touhou. Cítila jsem led ve svém výstřihu, ale nechal ho tam jen ležet…přes zvláštní pocit jsem ucítila, jak mě svazuje k posteli nějakým šátkem.
Každý jiný by začal křičet, ale já jsem jen pokorně ležela se zavřenýma očima. Pak jsem na chvilku oči otevřela. Uviděla jsem jeho opálenou hruď bez košile. Jeho ruky si hrály s ledem, objížděly ledem v mém výstřihu,
sjížděly okolo bradavek. Druhou rukou mě hladil po stehnu…všechno bylo tak pomalé a přitom já už jsem se kousala do rtu, jak moc jsem toužila ho mít v sobě. Našel zips na zádech a sundal mi šaty, neusmál se,
nepromluvil…nakonec vysvobodil i moje ňadra z podprsenky, ležela jsem před ním spoutaná jen v kalhotkách a strašně jsem se styděla…A on se jen bavil,
v očích mu jiskřilo… vzal znova led a přejel mi ním rty, sjel níž a ještě
níž k bradavkám objížděl moje tělo a každou kapičku vody slíznul… Sténala jsem, cítila jsem, jak strašně moc to chci, ale přesto jsem si užívala toho, že mě má v moci. Přejel ledem ještě níž, až mi sundal i kalhotky, objížděl tím chladným nástrojem kolem mého klína a mně se zrychloval dech, ret jsem měla prokousnutý a on se stále jen bavil. Na moment přestal a jen se na mě díval…měl tak svůdný pohled. Slyšela jsem sama sebe, jak šeptám „prosím“ věděl přesně, o co prosím, usmál se, stoupnul si přede mne, rozepnul si džíny, pomalu si je svlékl a mě dovolil shlédnout jeho vypracované stehna a především jeho ztvrdlou chloubu. Pootevřela jsem ústa v úžasu, měl ho tak velkého a masivního. Na chvilku se mě zmocnil strach a sevřela jsem nohy k sobě, ale jeho ruce byly silnější, násilím, mi je od sebe roztáhnul, lehnul si na mě. Cítila jsem jeho vůni, jeho svaly, jeho horkou kůži a v tom do mě naráz pronikl celý.
Bez varování si mě vzal jako malou neposlušnou holku a já jsem se cítila tak úžasně, napnula jsem celé své tělo a cítila jsem, jak přichází ta chvíle,
ještě jednou přirazil a já jsem tu touhu nevydržela, v hlavě mi vybuchla exploze a celým mým tělem projel elektrický proud. Zakřičela jsem do ticha a blahem jsem na moment jak kdyby omdlela. Cítila jsem jeho rty na mém krku…nedal mi ani minutu na vzpamatování a začal ještě víc přirážet, dělal si s mým tělem, co se mu zlíbilo, hladil mi prsa, ošáhaval mě a vzdychal mi do ucha,
něžně kousal do krku, až jsem zacítila, jak i on vybuchl rozkoší.

Chvilinku se na mě jen díval, oba jsme byli zadýchaní a udivení. Odvázal mi ruce, ale nezačala jsem utíkat, jen jsem tam ležela, pod ním.

„Jsem Oldřich, těší mě, řekl za chvilku trochu ochraptěle. „ Vy jste chtěla tu náplast, že?“ Ještě ten den jsme si ten výbuch zopakovali znova. A nyní každý den mé kroky vedou k němu do bytu.