Boženka

25. 4. 2011 · 10 705 zhlédnutí Skorpyk

A léta běží vážení ... a tak, jak je nejenom v našich krajích zvykem, přišla mi pozvánka na setkání
spolužáků – dovoluji si podotknout, že po XX letech od maturity. Vzhledem k tomu, že jsem se hned po maturitě přestěhoval do jiného města, tak jsem se docela těšil na setkání s lidmi, které jsem léta neviděl. V den konání jsem usedl do auta a vyrazil s tím, že si objednám přenocování v místním hotelu a se spolužáky pěkně pokecáme a popijeme. Z popití ale záhy sešlo, hotel byl beznadějně plný, tak nezbylo jiné řešení, než v noci opět usednout za volant a absolvovat 150 km zpět domů.

Sraz se konal v útulné restauraci, kam jsem dorazil standardně až po úvodním představování, přišli i někteří naši tehdejší profesoři. Je pravda, že jsem asi jako všichni měl zpočátku problém zorientovat se kdo je kdo, ale jedna z přítomných mi zůstala naprostou neznámou, předpokládal jsem že je to asi partnerka některého ze spolužáků, na první pohled totiž vypadala daleko zachovaleji než rozpoznané
spolužačky. Drobná postava, štíhlý pas, krásně formovaný zadeček, vkusné a evidentně ne právě levné velmi elegantní oblečení, no zkrátka padla mi do oka.
Opatrným dotazem jsem zjistil, že je to kupodivu naše bývalá profesorka češtiny
Boženka. Byl to pro mě šok, nastoupila k naší třídě v posledním ročníku hned po tom, co sama ukončila peďák a speciálně se mnou měla obrovské problémy, dokázal jsem ji tenkrát dohnat k nervovému zhrocení a ona se mi zase odvděčila trojkou z chování a k maturitě mě pustila jen pro to, aby se mnou nemusela potkávat ještě rok. Napadlo mě, že by bylo více než slušné se jí omluvit za to, co jsem tenkrát byl za blbce a když zrovna nebyla v zajetí zvědavých spolužaček, tak jsem k ní přisedl a začal jsem se omlouvat až se hory zelenaly. Jaké ale bylo moje překvapení, když se tomu začla smát a ve finále jsme došli k tomu, že jsme se vlastně vytáčeli vzájemně, jen já měl lepší nervy. Docela fajn jme si popovídali a zavzpomínali a zasmáli.

Večer plynul v pohodě a po půlnoci nastal čas rozchodu i pro ty nejvytrvalejší.
No a mě napadlo, že bych paní profesorce Božence jako satisfakci za minulá
příkoří nabídnul odvoz domů – věděl jsem že bydlí v domku na předměstí blízko výpadovky na Prahu, tak jsem to měl při cestě. Nasedli jsme do auta a po cestě
si ještě povídali a hovor pokračoval i když jsme dorazili k jejímu domku a nakonec mě pozvala, možná i pro to, že vypila něco málo alkoholu, k sobě na kávu, abych prý za volantem neusnul.

Zasedli jsme v obýváku a při kávičce jsme pokračovali v příjemném povídání a pak mi Boženka nabídla tykání. Rád jsem přijal a na stvrzení jsem řekl, že si na to musíme dát pusu. A jak jsem řekl, tak jsem i provedl. Ten polibek ale nebylo jen takové „líbnutí“, trochu se to z její strany protáhlo, stáli jsme proti sobě a pak se Boženka se sklopenýma očima a ruměncem ve tváři svěřila, že je to vlastně po deseti letech první polibek od jiného chlapa, než jejího syna. Vzal jsem její hlavu do rukou a zašeptal jsem jí, že si můžeme dát i další polibek na víc než jen tykání. Evidentně nebyla proti a naše rty se znovu setkaly, ale už jinak, cítil jsem její
jazyk v ústech, cítil jsem, jak se chvěje po celém těle a když jsem jí jemně
přejel rukama po zádech, objala mě kolem pasu a celá se ke mně přitiskla.
Líbali jsme se snad pět minut a už bylo celkem jasné, jak to musí dopadnout.
Mezi polibky se mě zeptala, jestli opravdu musím odjet a ani nečekala na odpověď začala mi sundávat sako a rozvazovat kravatu. Sklopila hlavu a řekla,
že je moc ráda, že ve tmě není vidět, jak se červená a jestli by na mě mohla mít jednu prosbu – že pokud by mi dělala něco, co se mi nebude líbit, tak abych jí v tom zarazil a že stejný přístup by chtěla i ode mne. Trochu mě to překvapilo, ale pochopitelně jsem souhlasil a řekl jsem jí, že to považuji za naprosto normální. Trochu se pousmála a řekla mi, že asi celé její ztroskotané
manželství tedy normální nebylo, očekávalo se od ní, že na pokyn padne na záda,
vyhrne košili, pět minut to vydrží a hotovo.

Pak mě vzala za ruku a vedla do koupelny kde byla prostorná rohová vana. Cestou pozhasínala v bytě všechna světla kromě malé lampičky v obývacím pokoji a v téměř absolutní tmě jsme ze sebe shodili šaty a vlezli do vany pod teplou sprchu. Boženka se o mě starala jak o miminko, omývala mě voňavým sprchovým gelem a když se dostala až pod bříško, tak se zeptala, jestli může i dál s čímž
jsem ochotně souhlasil. Když její ruka narazila na mého stojícího klučinu vydral se jí z hrdla slastný vzdech. Moje ruce mezi tím pracovaly na jejích trojkách a nádherně naběhlých bradavkách. Jedna moje ruka se pak propletla mezi jejíma rukama na bříško a pak dál přes jemné chloupky až k její mušličce a jedním prstem jsem vklouznul dovnitř.
Přes to že na nás tekla voda ze sprchy, cítil jsem, že je uvnitř krásně vlhká a rozpálená. Pod prsty jsem cítil jak jí nabíhá poštěváček a její vzdychání bylo důkazem, že se jí to líbí. Najednou se z jejích úst vydralo něco, co jsem z distingovaných úst profesorky češtiny nečekal - „myslíš si že si moje kunda zasloužila tvého krásného čuráka?“. Okamžitě jsem přitakal, zběžně jsme se utřeli, pak mě
Boženka chytla za trčícího kluka a vedla mě zpátky do spoře osvětleného obýváku.

V obývacím pokoji mě usadila na pohovku a sama si klekla přede mne na koberec.
Stále se jednou rukou mazlila s mým klučinou, a začla tiše jakoby k němu hovořit. „Pořádný sex jsem viděla jen v pornu a na stará kolena bych chtěla prožít to, o čem jsem v posledních letech jen snila“, pak zvedla hlavu a zeptala se, jestli bych souhlasil s tím, jestli bychom si mohli dřív, než něco uděláme povědět, k čemu se chystáme a ani nečekala na můj souhlas, řekla „teď
ti spolknu čuráka“ a jak řekla, tak i učinila. Cítil jsem jak mi ho její vlhké
rty pevně objímají, i každý pohyb jejího jazyka. Po chvilce mi ho uvolnila,
rukou úplně přetáhla kůžičku a jazykem mi střídavě dráždila špičku žaludu a občas krouživým pohybem celý žalud. Oba jsme rozkoší předli jako párek koček.
Rukou mě začala hladit varlata, na stehnech jsem cítil doteky jejích prsou a naběhlých bradavek. Bylo to nádherné. Rozhodl jsem se, že by si zasloužila
„odvetu“, přešel jsem na její způsob vyjadřování a oznámil jsem jí „a teď ti vylížu kundu“ - zvedla hlavu a pokývnutím souhlasila. Vstal jsem, vyzdvihl ji z koberce, vzal do náruče a nesl do ložnice.