Krátké a intenzivní

24. 5. 2011 · 5 293 zhlédnutí

Jaro dělá s člověkem divy…I když jsme se měli sejít ve čtvrtek, den předtím jsem mu napsala jsem vzkaz:

V jednu budu stát na příjezdu do města. Když pojedeš okolo, můžu přistoupit. Zavezeš nás někam za město a tam uvidíme, co nás napadne. Ale nebudu mít moc času. Bude to na otočku. Za necelou hodinu musím zase pryč.

Asi za dvacet minut volal, že to platí.

Nachystala jsem se, vzala si sukni, pod ní nic, nahoru tričko, deku, kabelku, a když jsem sedla k němu do auta, napadlo mě: „Jsme jak malí.. Hlavně já. Na vymýšlení mě teda užije..“

Podívali jsme se spiklenecky na sebe, já vykasala sukni a on si samozřejmě
sáhnul. S uspokojením se usmál a jeli jsme. Zabloudila jsem mu rukou mezi nohy – i já jsem byla spokojená. Hezky mu stál.

Cesta z města sice trvala, ale když jsme vyjeli za město cítila jsem, jak jsem mokrá při představě rychlého uspokojení. Docela pracoval adrenalin…

Našli jsme klidné místo v polích, objali se, líbali, ze silnice na nás bylo docela vidět a i když nejsme fandové sexu na veřejnosti, tohle bylo prostě
jiné. Ohlížet se, aby nebylo vidět všechno, jestli třeba nemáme diváky… Rukou se mi dostal do klína a během chvilky mě donutil stříkat slastí. Hned, jak jsem se z toho trochu vzpamatovala jsem si klekla a kouřila ho. Já byla schovaná za autem, jen on trochu vyčuhoval. Ale to snad tak nápadné není, když
stojí muž u auta.

Opřela jsem se o střechu auta a dali jsme si sex zezadu. Když můžu přirážet, to se mi líbí! Takže to dlouho netrvalo a vybuchla jsem a užívala si to.

Pak jsme vytáhli deku a zkusili si milování vleže. Sluníčko, ještě jarní, ale pálilo jak najaté.

To ale vůbec nevadilo. Napadl mě i anální sex. Ale nebyl na něj čas. Tak zítra v soukromí. Teď si tě pokouřím a možná, třebaže na to nemáš dost času, mi dáš i sladkou šťávičku, kterou mám od tebe ráda. Snažila jsem se a on mě
odměnil. Horkou lávu stříkal až do krku. S chutí jsem polykala a zbytek ještě slízala. Vzájemné objetí, hlazení,
polibek rychle zase do běžného života.

Všimli jste si někdy, jak se člověk tlemí, když si vzpomene na hezké chvilky?
Ne? Zkuste se zkontrolovat, až vám bude hezky. Uvidíte. Úsměv jak v pomatení smyslu…

5 293 zhlédnutí 0 komentářů 24.5.2011 18:00