Siesta

Budu s vámi sdílet zážitek, který se sice stal už poměrně dávno a který byl stejně krátký jako intenzivní, přesto... k němuž se v myšlenkách jednou za čas a s potěšením vracím.
Před pandemií jsem často a rád navštěvoval kempy u vody. Znáte to, po stresu plného pracovního nasazení najednou uvolněná atmosféra, relaxace, příjemný vzduch, kluci s na pohled skvělými břišáky a holky odhalující tolik ze svých prdelek, až se sbíhají sliny. Jezero, moře... moc by na tom nezáleželo.
I léto před pandemií jsem se rozhodl vyrazit do Itálie k moři a do kempu. Kemp, který jsme si tam zvolili, sestával ze tří částí. První byla volná plocha určená obytným vozům a stanům, druhá patřila stanům s pevným základem, které pronajímal přímo kemp a nakonec tu byly malé bungalovy. Sám za sebe bych si vzal onen prostorný stan s pevným základem, ale jak jsem již naznačil, nebyl jsem tam sám. V té době jsem vyrazil s partnerkou. Nebyl to úplně zamilovaný vztah, spíš bych ho nazval situačním. Byla doba, kdy nám spolu bylo fajn, kdy jsme vzájemně uspokojovali řadu potřeb toho druhého, ale nečekali jsme od toho nic moc víc. Byla taky doba, kdy tohle skončilo a my se rozešli v dobrém.
Samozřejmě že chtěla spíše bungalov s každodenní úklidovou službou, klimatizací a vlastní sprchou. A já neměl důvod protestovat. Jen rychlý popis její osoby, kdybych snad chtěl do budoucna sdílet i nějaký zážitek s ní. Byla to malá černovláska se silnými brýlemi, které zkreslují posazení pěkných tmavě-hnědých oček, měla úzký pas, který byť nebyl ukut sportem, byl k zulíbání, prsa o něco větší, než by člověk u takto malé osoby čekal (metr pětapadesát), přesto nadchla pevným mladým tvarem a prdelku hruškovitou, kterou nešlo nemilovat. Ale tehdy byla zatvrzele nedostupná a zužitkování plodů jejího těla se bránila.
Už přesně nevím, čím to bylo. Vybavuji si, že se stalo cosi v její práci, co ji hodně trápilo a přidalo se k tomu úmrtí jejího dědečka, o kterém se dozvěděla až v Itálii. Byla tak nesvá, popudlivá a nemohla se uvolnit. A já přitom skoro žadonil o možnost užít výsadu kamenných, tím pádem zvuk tlumících zdí našeho příbytku.
Přešel týden a náš pobyt se blížil ke konci. Snažil jsem se být chápavý, avšak stále jsem se pokoušel tu a tam vsunout možnost pomilování se. Nastalo i několik situací, kdy se zdálo, že se konečně uvolnila dost, aby to bylo možné. Vždy ale nakonec ucukla.
Jedna situace už mě vybičovala k nepříčetnosti. V komplexu byl i bazén. Ne nijak velký a ne nijak hluboký, ale pro zchlazení se, když jste zrovna nechtěli jít půl kilometru k moři, dostačující. Byl jsem na hlubším okraji bazénu a moje přítelkyně se ke mně rozhodla přidat. Žluté plavečky jí slušely a vlasy měla stažené skřipcem dozadu, brýle sundané a tak houby viděla, ale byla tím nejroztomilejším krtečkem široko daleko.
Byl jsem v podřepu, abych byl ve vodě až po ramena a ona se ke mně obkročmo přiblížila. A potopila se stejně. Moje ruce instinktivně vyhledaly její boky a zadeček. A zdálo se, že ji to nevadí. A tak jsem žertovně udělal poznámku na tu či onu věc a ona se smála a já ji k sobě tisknul trochu víc. Ruka mi bloumala po jejím stehnu, přes prdelku, k bříšku a nazpět. Musela cítit, že se mi její přítomnost líbí. Navrhnul jsem návrat na pokoj. Bylo krátce po půl dvanácté a moje siesta by konečně mohla být trochu zpestřena. Zamýšlela se, usmívala se a pak... a pak si na něco zřejmě vzpomněla. Děda čichající fialky ze spodu nebo pracovní vypětí... nevím, ale řekla že si půjde číst. A nechala mě tam.
Byl jsem nadržený, podrážděný a vodou i sluncem znavený a tak jsem ostentativně rozmrzelým tónem oznámil, že si půjdu lehnout. Nebylo to nic neobvyklého, praktikoval jsem to posledních pár dní. Rychlý spánek po obědě, možná hledání zajímavého porna jako náhrada za sexuprázdnou dovolenou a pár cigaret než se vrátím k vodě. Vždy jsem se jen musel vyhnout oné uklízečce nebo uklízeči, které jsem tam v tu dobu občas potkal.
A právě tady je vhodné zmínit jednu myšlenku, která začala moji hlavou brouzdat v důsledku opakovaných modrých zážitků s mojí přítelkyní. Začal jsem fantazírovat o brigádníkovi, kterého jsem onehdy zahlédl vycházet z našeho pokoje, uklízeče, který evidentně nahradil postarší Italku. Mladého, černovlasého, snědého, vysokého klučinu. Vím, že jsem se i při jedné příležitosti netaktně zaposlouchal do rozhovoru, který vedl se sousedkou a dozvěděl se, že mu jednadvacet. Moje fantazie se zaměřovala jen na jednoduchý akt, promiňte mi tu vulgárnost, kuřby. Jak by to bylo skvělé, kdyby krom úpravy postele v našem pokoji, věnoval pár minut svého času mému penisu. Místo pobrukování nějaké melodie k úklidu, by jeho pusa tlumeně čvachtala.
No, vzpomněl jsem si na to i tehdy, když jsem se naštvaně vracel do bungalovu. Vytáhl jsem peněženku a připravil si deset euro. Takové pěkné dýško, kdybych ho náhodně zastihl zrovna v našem pokoji. A skutečně, když jsem dorazil k našim dveřím, zjistil jsem, že jsou otevřené a venku postává vozík úklidu. Srdce se mi rozbušilo celkem rychle, ale řekl jsem si, že to zkusím.
Vešel jsem do pokoje a zavřel venkovní dveře. Překvapeně se otočil a lámanou angličtinou mi vysvětlil, že uklízí. Ubezpečil jsem ho, že rozumím a že odvádí dobrou práci. Z kapsy jsem vyndal desetieurovku a podal mu ji. S taktem někoho, kdo je zvyklý dostávat tu a tam dýško, si ji vzal a usmál se. Měl krásné bílé zuby. Rovné a zdálo se, že bělené. Pokračoval jsem v komplimentech a řekl jsem, že je radost vidět tak pěkné mladé kluky při práci a přitom jsem ho sjel pohledem znalce. Zasmál se nervózně, ale souhlasil a já věděl, že tehdy nastal ten zlomový okamžik, kdy buď budu pokračovat v dalším kroku svého plánu a nebo odejdu předstíraje, že jsem si chtěl pouze vzít knížku a dveře jsem zavřel bezděčně.
"Kdyby sis chtěl trochu přivydělat..." načal jsem, ale hlas se mi zadrhl. "Teda... kdybys měl být zájem, mám tu padesát euro, kterými bych mohl ocenit tvoje služby." Nastalo ticho a přestože jsem si nebyl jistý, jestli se nenaštval, nebo jestli mi vůbec rozuměl, zdálo se, že přemýšlí. Pohledem i přejel k zamýšlenému cíli mého návrhu a já jeho domněnku přikývnutím potvrdil. Polkl, otočil se na zavřené dveře (zavřené byly stále) a šeptem mne opravil: "Myslel jste sto euro." Nějak nevím ani zpětně, jestli už těch padesát bylo málo, přiměřeně nebo hodně. O italských službách tohoto charakteru jsem v té době nepřemýšlel. Já souhlasil.
Předal jsem mu sto euro z knížky z batohu a čekal jsem. Kleknul si a já se opřel o rám postele... Už jen ta myšlenka a jeho dotek přes kraťasy způsobily okamžitou pohotovost. Osvobodil ho a jal se konat. Nevypadalo to, že je moc zkušený v téhle oblasti služeb. Nejprve jaksi ochutnal špičkou jazyka obnažený žalud, posléze vyzkoušel tíhu mého penisu na svém jazyku a nakonec ho nechal zajet překvapivě hluboko. Asi se přecenil, protože mu vytryskly slzy a vydal zalykající sten, ale rychle se přizpůsobil a pokračoval. S postupem času byl vynalézavější, používal zuby k dráždění žaludu a jazyk k jeho detailnímu prozkoumávání, vytvářel podtlak, když chtěl vynahradit to, že nechce jít moc hluboko. Přitom se ale zdálo, že nemá dávivý reflex a nebo že se zvykem a opakováním jeho intenzita poklesá. Díky tomu jsem si dovolil ho chytnout za vlasy a trochu tu hloubku, stejně jako rychlost určit sám.
Spoustu variací, které byly nejprve zvláštní, pak zvláštně příjemné, nakonec slastné, vyzkoušel. Hádám, že mnoho z toho viděl. Někde viděl jak jiné dívky nebo chlapci dělali na videích různé věci a nyní je mohl zkusit i on sám. Sál, lechtal jazykem, skoro až kousal, lízal po celé délce, vydával vzdechy. A já se blížil konci. Chytil jsem ho za hlavu oběma rukama a strčil mu ho hlouběji do krku. Nejprve se chtěl vzpouzet, ruce připravil k odstrčení, ale zjistil zřejmě, že to není nutné, a tak se jen lehce dusil a vydával čvachtavé zvuky, dokud jsem se neudělal.
Chtěl jsem se udělat ven, ale první stah spolu s výstřikem ještě vešel do úst. Pak už jsem ovšem jejich směr směřoval na tvář. Dopadly na rty, líčko a bradu. Byl to bouřlivý orgasmus. Znásobený adrenalinem z místa i účastných osob a stejně tak oddalováním toho vyvrcholení. Myslím, že si to užil i on.
Po omytí šel pokračovat ve své práci. Já nemohl spát, tak jsem si přečetl pár kapitol z knížky a nakonec se v dobré náladě odebral probudit přítelkyni podřimující u bazénu. Mému snědému kamarádovi jsem v dalších dnech do odjezdu v pokoji nechal vždy nějaké spropitné, ale o nic víc už jsem neusiloval. Vzpomínka na tu příjemnou siestu mě od té doby provází.