Co se má stát.... (soutěžní povídka)

6.8.2022 Badstone

Příběh, který vám budu psát se opravdu udál. Je to sice už spoustu let, ale vždy když si na to vzpomenu, příjemně mně zašimrá v podbřišku. Začnu zeširoka. Tou dobou jsem byl krátce po vojně, ano, nejsem nejmladší 😂, ale chuť k milování a sexuálním experimentům mi nechyběla tenkrát, a ani teď. Pracoval jsem na stavbách jako elektromechanik silnoproudých zařízení, s pracovní dobou takovou, jak bylo potřeba. Nejednou se mi proto stalo, že u autobusu, kterým jsem měl jet, jsem viděl jen koncová světla. Nezbývalo mi tak nic jiného, než jít směrem k zimáku a pak dále po cestě směrem domů. Cesta byla zastavěnou částí a po ceduli s koncem města začínal les. Bylo jaro, les voněl a já si vyšlapoval po asfaltce. Sem tam výmol, ale to mi jako chodci nevadilo. V dálce za mnou zasvitily světla blížícího se auta. Zkusil jsem zvednout ruku s palcem nahoře a auto nic, jelo dál. Tak jsem ťapal, metry ubíhaly a druhé auto na cestě. Otočka, zvednutí ruky, palec nahoru a nic. Opět. Po sto metrech se rozsvítily brzdová světla, couvačky a auto se vrací. Hmmm, někdo se slitoval. Popoběhl jsem, otevřel dveře a tam řidička. "Jedete na Doksy?" zeptal jsem se. " Dobrý večer mladíku, jedu až na Stochov" pověděla. "Dobrý večer tedy, a svezete mně?" "Nastupte, nebo Vás mám přemlouvat?" "Tak to děkuji." Sedl jsem si dopředu, a po očku pozoroval, s kým vlastně jedu. Bruneta, hodně nakrátko, tílko s výstřihem, krátká sukně a síťované punčochy. Věk jsem neodhadl, ale byla starší. Soustředila se na řízení. Po chvilce povídá : "A to se nebojíš stopovat? Co kdyby tě někdo někam zavezl?" tykala mi, ale mně to nevadilo. "Ne, nebojím, co se má stát, tak to se stane" má odpověď ji vykouzlila na rtech lehký úsměv. Blížila se doba mého vystoupení z auta, ale nějak nezpomalovalo. Jen jsem řekl: "Tady....", ale jakoby neslyšela. Jen tak zašeptala: "Co se má stát, to se stane..." Doma mně nikdo nečekal, tak co. Dojeli jsme na Stochov. Zaparkovala u bytovky, přiložila prst na rty a udělala pšššt. Poslušně jsem ji následoval po schodech do podkrovního bytu. Klíče zarachotily v zámku a dveře se otevřely. "Boty si žije tady uvnitř, nepotřebuji aby si měly sousedky o čem povídat. Dáš si vodu, kafe nebo něco jiného? Jinak jsem Eva" řekla, natáhla ruku a čekala. "Martin a dám si to, co Vy, teda Ty." stiskl jsem jí ruku a přitáhl k prvnímu polibku. Rychlému. Mlask. Šel jsem za ní do obýváku, sedl do křesla a čekal až přijde a přinese pití. Donesla víno a sedla si na sedačku. "Bojíš se mně?" "Ne!" "Tak proč nejdeš blíž?" Ťukli jsme si skleničkama a napili. Přisedl jsem blíž, chytl ji za ruku a jemně ji na ni políbil. Usmála se. Povídali jsme si, ale fakt chvilku, protože jsme se začali líbat a pomalu svlékat. "Zhasneš?" zeptala se. "Ne, chci vidět každý kousek Tvého těla, chci vidět Tvůj výraz ve tváři!" odpověděl jsem. Sundal jsem jí tílko, položil a rozepl zip na její mini. Prohnula se, aby mi usnadnila stažení sukně. "Půjdu se osprchnout, budu spěchat..." "Já půjdu po tobě, a taky dám rychlovku..." Oba jsme se zasmáli. Odešla do sprchy.
Napil jsem se vína a nalil si znovu. Eva přišla v županu a já ji vystřídal ve sprše. Spěchal jsem. Vrátil jsem se s osuškou kolem pasu. Sedl jsem si, zatlačil na ni jemně, položil ji. Vzal jsem do rukou její nožku, hladil jsem ji a sklonil jsem se, abych políbil její kolínko, lýtko, kotníček a pohrál si s jejími prstíky, jak na jedné, tak i druhé nožce. Asi se jí to líbilo, protože dýchala trochu rychleji. Klekl jsem si vedle sedačky, začal jí líbat a šeptat, jak je krásná. Rozevřel jsem župan a poprvé spatřil její ňadra. Krásné s tmavými dvorci a vztyčenýma bradavkama. Vzal jsem jednu do úst a jazykem ji ještě dráždil. Rukou jsem sjížděl přes její ploché bříško do jejího klína. Přitiskl jsem dlaň mezi její stehna a cítil horko sálající z její mušličky. "Já tě chci v puse" pověděla a já jsem jí její přání splnil. Mazlila se s mou chloubu opravdu krásně, nejdříve jen jazýčkem objela žalud, pak celou délku i pytlík s koulema. Čekal jsem na tu chvíli, až ho zasune do svých úst a bude ho sát a rukou jemně honit. Stalo se. Nádherné chvíle. "Pojď se mnou do ložnice" a já šel. Položila mně, nalehla na mně v 69 a dál kouřila. Ani já nezahálel. Kundičku jsem měl před obličejem, roztáhl jsem ji a jazykem našel poštěváček. Nevím jak dlouho to trvalo, ale najednou se posadila na můj obličej a třela se, dokud neodezněl její orgasmus. Byl jsem mokrý od jejích šťáv. Nádherně voněla. Položila se na bok, pověděla že mohu do ní a nemusím si dávat pozor. Otočil jsem ji na čtyři, řekl, aby vyšpulila zadek. Byl jsem za ní a jedním strkem jsem ji zajel do její mokré kundičky. Vzdychala každým přírazem a netrvalo dlouho a já jsem do ní pumpoval svou dávku semene. Zadýchaní a spocení jsme usnuli v objetí.
Ráno snídaně a cesta na autobus.
Sakra, zase jeho koncová světla....

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pěkný příběh. Skvělá práce, jen tak dál.*114*
Paráda. A nejlepší na tom je ten reál *114*. A vzpomínky Ti nikdo nevezme!
Moc hezky jsem si početla a sama sebe se ptám, proč jsem nikdy žádnému stopaři nezastavila. Taková to mohla být "jízda" *3*
Moc pěkná povídka, dobře napsaná. Rád jsem si ji přečetl.