Noční let

Obrovité Jumbo 747 společnosti British Airways pomalu pojíždělo po Kennedyho letišti v New Yorku. Na začátku rozjezdové dráhy pak motory zařvaly naplno, letadlo nabralo rychlost, odlepilo se od ranveje a nabralo směr na Londýn. Petr seděl pohodlně rozvalený na sedadle v business class a pozoroval vzdalující se zemi. Jakmile ale letadlo vletělo do mraků, sklopil si sedadlo, natáhl nohy a zavřel oči. Po padesátce ho už cestování unavovalo. Špatně snášel dlouhé lety, čekání na přestupech a časové posuny. Pracoval už dlouho jako expert v jedné konzultační softwarové firmě a přestože to byla firma ryze česká se sídlem v Praze, měla klienty doslova po celém světě. Cestování tak bylo už dvě desetiletí Petrovým denním chlebem.
V mládí ho cestování bavilo a do každé nové destinace se těšil. Většinou se tam kromě práce našla i příležitost k výletu do přírody, adrenalinovému sportu nebo erotickému dobrodružství. I teď se na jeho unavené tváři objevil nostalgický úsměv, když si vzpomněl na Sarah, šéfprogramátorku jedné izraelské firmy z Tel Avivu, kterou zachránil od obrovského průšvihu. Když se jí pak svěřil se svým zájmem o přírodu, vzala ho do národního parku En Gedi pozorovat volně žijící leopardy. Okouzleni tímto úchvatným zážitkem (který už, mimochodem, dnes není k vidění, leopardi tam vyhynuli) se pak romanticky milovali při západu slunce na zadním sedadle Sářina Jeepu zaparkovaném na vyhlídce nad Mrtvým mořem. Petrovy vzpomínky zaletěly i k partě kolegů programátorů z Denveru, kteří ho po týdenní dřině vzali na lyžařský víkend do Vailu, kde se on, vášnivý lyžař, nejdřív dosyta vyřádil na nekonečných sjezdovkách a večer v baru sbalil dvě pohledné, ale celkem naivní americké studentky. Po pár drinkách ho pozvaly k sobě na pokoj, kde ta více opilá hned usnula a ta střízlivější, jejíž jméno si Petr přes veškerou snahu už dnes nevybavil, se bez okolků nechala ošukat do zadku poté, co Petrovi vysvětlila, že panenství si schovává až pro budoucího manžela. Ano, cestování mělo i své lepší stránky, ale v posledních letech Petr vnímal spíše ty horší. Sexuální ani jiná dobrodružství ho už tolik nelákala a nějaká exotická šoustačka na druhé straně zeměkoule nemohla vyvážit jetlag, nevyspání a permanentní únavu. „Po návratu si promluvím s majitelem firmy a řeknu, že už budu jezdit nejdál do Vídně či Mnichova, nebo ještě lépe jen do Ústí nad Labem a Plzně, a ne do takových prdelí jako je New York nebo Singapur“, sliboval si Petr (nečinil tak poprvé, ale zatím nikdy své předsevzetí nezrealizoval).
Z pochmurných úvah ho vytrhly letušky, které začaly servírovat večeři. Jejich úsměvy a vůně marinovaného lososa Petrovi trochu zvedly náladu. Teprve teď si mohl pořádně prohlédnout svou sousedku. Byla to pohledná štíhlá tmavovláska s vlasy sepnutými do culíku, hnědýma očima a výstavními opálenými trojkami, které se draly z výstřihu jejích letních šatů a mezi sebou vytvářely hluboký žlábek, ve kterém se ztrácel jakýsi zlatý přívěšek. Petr v duchu ohodnotil ty kozy jako mistrovské (a jistě i pekelně drahé) dílo amerických chirurgů, což jim ale v jeho očích nijak neubíralo na přitažlivosti. Věk své sousedky odhadl lehce nad třicet, což se později ukázalo jako podhodnocené o deset let. Petr jí pokynul sklenkou s vínem a představil se. Cindy, jak se představila ona jemu, byla majitelkou menšího, ale prosperujícího fitness centra v New Jersey, kde zároveň pracovala jako instruktorka aerobiku. Do Londýna letěla na veletrh vybavení pro fitness, kde hodlala obnovit své poněkud zastaralé posilovací stroje. Během nenucené konverzace o všem možném Cindy zkritizovala kalifornské červené, které servírovaly British Airways, a oba se shodli, že na letu do Londýna je třeba pít něco ryze britského. Po vzoru královny se rozhodli pro Beefeater s tonikem a po dvou rundách se cítili příjemně uvolnění.
Osvětlení v kabině potemnělo. Cindy a Petr sklopili svá sedadla naležato a využili nabídku letušky, která roznášela deky. Cindy zavřela oči. „Wanna sleep?“ ptá se Petr.
„Not really“, zavrtěla hlavou. Chvíli jen tak mlčky vedle sebe leželi. Petra, kterému se často jeho myšlenky – i ve vypjatých situacích nebo při sexu – rozbíhaly různými směry, napadlo, jak zvláštní to je situace. Dvanáct kilometrů nad Atlantikem tady leží vedle krásné ženy, kterou skoro nezná … Jeho ruka si dodala odvahu a našla cestu pod Cindinu deku. Cindina ruka reagovala vstřícně a obě se chytly mezi prsty. Petr po chvíli posunul svou ruku na stehno a pomalu hladil Cindy přes šaty od kolene k pasu a zpět. Pak zkusmo zajel pod lem šatů a pomalu jel po nahé hebké kůži nahoru. Cindy mu sevřela předloktí, ale nebylo to odmítavé. Petr každé pohlazení vedl výš a výš, až narazil na krajku jejích kalhotek. Jemně je odhrnul a malíčkem zajel pod ně. Z jednoho prstu se rychle staly dva a za chviličku už hladil Cindinu vyholenou mušličku celou dlaní. Cítil, jak začala nádherně vlhnout. Opatrně do ní vnikl prstem. Cindy mu zaťala nehty do kůže a tiskla si jeho ruku na svou pipinu. Petr nahmátl klitoris, rozetřel po něm její šťávu a začal ho masírovat jemným kroužením. Ve tmě viděl, jak se Cindy hryže do rtů a jak zatíná ruku do opěrky sedadla. Stupňoval frekvenci kroužení a prokládal ho hlubokým zanořením prstů do jejího lůna. Za chvíli se Cindy na sedadle křečovitě napnula, tělem jí projelo několik stahů a následně se s tichým zasténáním uvolněná sesunula zpět na sedadlo. Petr ji ještě chvíli jemně hladil, ale to už Cindina ruka hledala cestu k jeho poklopci. Petr se nadzvedl, rozepnul si džíny a trochu je stáhl dolů. Jeho pták, už notnou chvíli tvrdý jako kámen, se vymrštil ven a trčel pod dekou kolmo vzhůru. Cindy mu ho začala pomalu, zkušeně honit. Zaměřovala se hlavně na žalud a uzdičku, ale občas přejela rukou až ke kořenu. Pak se na sedadle otočila na bok čelem k Petrovi. Petr udělal totéž a doufal, že Cindy schová pod deku i hlavu a dokončí to kuřbou, kdy bude moct ocenit šikovnost jejích krásně tvarovaných rtů a vystříkat se jí do pusy. Cindy sice nebyla stydlivá, ale až takové divadlo nechtěla spolucestujícím dopřát. Místo toho zapojila i druhou ruku, vytvořila jeskyňku v dlaních a nabídla Petrovi možnost do ní jemně přirážet. Dívala se mu při tom zblízka do jeho vzrušených očí a krouživým pohybem si olizovala rty. Za chviličku Petr v jejích rukou explodoval a naplnil ji dlaně spermatem, které Cindy pak nenápadně otřela do ubrousku od večeře. Uvolněně leželi, usmívali se na sebe a oběma se hlavou honilo, že situace si žádá pokračování. Petr bojoval s pokušením vzít ji na toaletu, která je v business class přece jen o něco větší, takže šikovná dvojice tam sex v pohodě zvládne (jak si Petr pamatoval z jedné dávné cesty ze Sydney). Pak se ale rozhodl raději nepřitahovat nežádoucí pozornost spolucestujících a hlavně personálu. Cindy zvažovala, že se přesune na Petrovu sedačku, přitulí se k němu zadečkem a nechá se jemně ošukat zezadu na boku pod dekou. Nebyla ale žádná exhibicionistka a trochu ji znervózňoval černoch, sedící o dvě řady přes uličku před nimi, který se nápadně často otáčel, takže tento odvážný plán nezrealizovala.
„Business class salónek na letišti v Londýně má sprchové boxy“, vzpomněl si Petr. „Great“, přikývla Cindy a oba, unavení a s vidinou právě domluveného erotického pokračování, se pokusili využít zbytek letu ke krátkému spánku.
Po přistání chvatně zamířili do relaxační zóny. V salónku našli volný box, který byl naštěstí dost velký, neboť se předpokládalo, že cestující tam chodí i se zavazadly, a samozřejmě zamykatelný. Nedočkavě se svlékli a Petr mohl poprvé obdivovat Cindino vysportované tělo v celé kráse. Pomyslel si, že takhle nádhernou čtyřicítku snad nikdy neviděl. (To byla přesně vzato pravda i bez ohledu na to, jak Cindy vypadala. Petr nikdy ženskou nad čtyřicet neměl, a to včetně své manželky, která byla o patnáct let mladší než on.) Vzal ji za pas, jemně ji otočil čelem ke zdi a hodlal ji ošukat ve stoje zezadu. Cindy ale zavrtěla hlavou a místo toho ho objala kolem krku, vyskočila na něj, stiskla mu stehna kolem pasu a bez přípravy nasedla na jeho ztopořený penis. Začala se rytmicky pohybovat nahoru a dolů a Petr pustil sprchu jako zvukovou kulisu. Cindy si střídavě třela klitoris o jeho břicho, pak zase přirážela zepředu dozadu a zjevně si vychutnávala hluboké pronikání až po kořen. Nepřestávala ho líbat, kousat mu uši a jazykem mu ojížděla celý krk. Lecjaká dvacítka by takový tělocvik fyzicky nezvládla, ale Cindy ho prováděla ladně, jakoby bez námahy, a viditelně si to užívala. Tisíce hodin ve fitku přinášely ovoce. „Oh yes, fuck me just like that“, šeptala mu vzrušeně do ucha. Petrovi blesklo hlavou, že taková věta je od Cindy vlastně nesmyslná, protože on, Petr, ji jenom drží za zadek, zatímco veškerý fucking obstarává ona. Samozřejmě ji odpustil tuto nelogičnost a snažil se jí alespoň rukama trochu nadlehčovat. „Oh my God, I´m coming!“ Petr sice věděl, že jde o obvyklou frázi, ale ani dnes, stejně jako jindy, nechápal spojitost mezi přicházejícím orgasmem a Bohem. Rychle si zakázal své rozbíhavé myšlenky a snažil se Cindy maximálně uspokojit. Ta se najednou přestala pohybovat, vší silou ho rukama i nohama sevřela, začala se třást a z hrdla se jí vydral hlasitý vzdech, který, jak se Petr obával, musel být slyšet i přes šum sprchy.
Když v ní orgasmus dozněl, svezla se z něj a nabídla se mu zezadu. Petr ale toužil po něčem jiném. „Wanna finish on your tits“. Usmála se, klekla si na zem a rukama si stiskla své luxusní kozy tak, že mezi nimi vznikla hluboká těsná soutěska, do které Petr začal přirážet. Těsné sevření, pohled na jeho ptáka, jezdícího hluboko sem a tam, a na Cindin rozvášněný obličej způsobily, že za chviličku Petr zaplavil Cindino údolí podobně, jako kdysi řeka Colorado známou přehradu u Las Vegas.
Pod sprchou ze sebe smyli pot a sperma, oblékli se a opustili salónek. Cindy mířila k pasové kontrole, Petr spěchal na spoj do Prahy. Polibek na rozloučenou. Petr si chvilku pohrával s myšlenkou vyměnit si kontakty. Pak to ale zavrhl, protože si toho o sobě pověděli tolik, že kdyby chtěli, snadno se na netu najdou. Zároveň ale tušil, že se to nestane. Že jejich setkání bylo, jako když se potkají dvě lodě v oceánu. Pozdraví se, chvilku plují bok po boku, a pak jede zas každá svou cestou. A že to tak asi má být.