Soutěžní: Jsem v pohodě, šukám...

Už je to tady zase! Zase mě čeká to nepříjemné cestování na koleje a už to vidím. Vlak totálně narvaný, že se do něj jen tak tak vlezu, ještě ta těžká krosna! Ach jo. Kdyby aspoň jela Klára. Spolubydlící, se kterou běžně v neděli jezdím. Ale nejede. Zůstala na víkend na kolejích, měla domluvené rande. Musím ji vyzpovídat hned jak přijedu.

Byla neděle, asi půl desáté dopoledne. Seděla jsem u počítače a dívala se na odjezdy vlaků. “Pojedu o půl druhé,” řekla jsem dostatečně hlasitě, aby to bylo slyšela z pokoje do kuchyně, kde mamka vařila oběd.
“Dobře, nabalím ti kuře s rýží a maso s bramborama. A nezapomeň si vzít ještě ovoce,” řekla.
“Joooo,” odpověděla jsem trochu otráveně, protože mi v hlavě hned naskočilo, kolik ta krosna bude vážit a že se s ní zase potáhnu. Ve finále jsem ale byla ráda, protože jsem za jídlo pak nemusela na kolejích utrácet, a víc peněz mi zbylo na noční život. No jo, studentský život je v tomto směru alespoň pro mě nákladný. Ráda se bavím, ráda si dám dobrý drink, nějaké to cigárko… A na víkend odjíždím domů s pár drobnými v peněžence, na kartě taky skoro nic. Rodiče tuší, jak to na kolejích chodí. Sami na nich bydleli. To je zřejmě i ten důvod, proč mi na účet posílají týdně jen určitou částku.

S myšlenkou, že se budu zase tři hodiny trmácet v totálně narvaném vlakem s těžkou krosnou, jsem se nemohla úplně smířit. A pak mě to napadlo! Jednou mi Klára říkala, že bychom někdy mohly zkusit spolujízdu. Na koleje jezdí hodně studentů auty, mají v nich místo, takže bychom se s někým svezly. Možná i zaplatily míň než za vlak a jely hezky v klidu bez mačkání.
Úplně Kláru slyším, jak mi o tom s nadšením říkala. Že to je novodobý autostop. Domluvíme se s neznámým předem a pak jen na určitém místě přisedneme.
A jak jsem nad tím tak přemýšlela, že bych sedla do auta s úplně cizím člověkem, jen on a já, že bychom se mohli navzájem provokovat, až by to skončilo zastavením na polní cestě a rychlovkou, ta představa mě neskutečně vzrušovala. Až tak, že jsem cítila, jak jsem se vzrušila. Kundička mi začala naznačovat, že by potřebovala pořádně projet. Kalhotky mi úplně zvhly. Ostatně, ty mám vlhké docela často, protože sex miluju a jen pomyšlení na šukání, lízání, kouření a ostatní podobné věci mě hodně vzrušují. Říkám si, že dokud jsem mladá, tak bych toho měla náležitě využít a rozhodně nejsem jedna z těch, co by s klukem musela chodit x týdnů, aby mu dala. Naopak, když se mi kluk líbí, nemám problém se s ním po večeru na baru vyspat. Chtíč je holt chtíč a mladá jsem jen jednou. A když jsem navíc nezadaná, tak proč ne, proč si neužívat.

“Jdu si nahoru hodit sprchu a umýt vlasy,” houkla jsem na mamku a šla do koupelny v prvním patře, abych se mohla v klidu udělat. Ta myšlenka na stop, jízdu s neznámým člověkem a šuk mě vážně hodně vzrušila, takhle přece nemůžu fungovat!

Už když jsem šla po schodech, zajela jsem rukou pod šortky a kalhotky a začala si dráždit klitoris. Musela jsem. Takovou nadrženost jsem už dlouho necítila. Ještě pár kroků a budu v koupelně. Rychle jsem do ní vešla, zamkla dveře, rychlostí blesku jsem ze sebe sundala oblečení a posadila se do našeho velkého sprchového koutu. Nohy jsem dala od sebe, jak nejvíc to šlo, aby se mi klitoris pořádně otevřel a ukázal. Pravou rukou jsem okamžitě zajela na kundičku a začala si s ní hrát. Ukazováčkem jsem si po ní nejdřív přejížděla pomalu nahoru a dolů. Prst jsem měla při zajetí k dírce úplně mokrý, jak jsem byla vzrušená. Rozetřela jsem si štávičku po kundičce. Krásně to klouzalo. Prstem jsem zajela na poštěváček a chvíli na něm zůstala. Střídavě jsem si ho masírovala lehce a silněji. Vzrušení ve mně sílilo. Rukou jsem sjela k úplně mokré dírce a prstem do ní zajela jako po másle. Chvíli jsem si v ní hrála, jezdila nahoru a dolů, prstem v ní vibrovala, ale nestačilo mi to. Vklouzl mi do dírky i druhý prst, konečně byla víc zaplněná. Oba prsty jsem je v kundičce měla úplně zaražené a zadeček se mi v tu chvíli začal jako na povel pohybovat. Nádherně jsem v sobě cítila, jak mě prsty při pohybech pánví krásně dráždí. Dlaní jsem si zároveň třela poštěváček… Bože, jak já bych teď v sobě chtěla pořádné péro, aby mi dalo do proto. Ani nevím, jak dlouho jsem si se sebou hrála, ale kundička byla neskutečně mokrá. A to jsem vodu zatím ještě vůbec nepustila! Počkat, dyť já šla do sprchy. Už tu vodu musím pustit…
Pouštím vodu a nastavuju teplotu tak, aby byla příjemně teplá. Proud vody hned směřuju do rozkroku. Jak jsem rozdrážděná, mám sto chutí začít při dopadech vody na klitoris pořádně nahlas vzdychat, ale musím se krotit. Cítím, že to na mě už jde, že to nebude dlouho trvat a orgasmus je tady. Celý proud vody směřuju střídavě z větší a menší dálky na poštěváček. Už budu! V posledních chvílích nechám vodu stříkat na klitoris už jen zblízka! Ano, ano, ano! Cítím, jak mi kundička pulzuje. Cítím, jak jsem mokrá, ale tohle rozhodně není voda. Rozdýchávám ten nádherný pocit, vodu nechám stékat po dlouhých vlasech, obličeji, trojkách až ke kundičce.

Když orgasmus odezněl, přišel čas na onu sprchu… Během ní jsem se zamýšlela, proč mě taková cesta na koleje vlastně už nenapadla daleko dřív, místo toho, abych se tři roky trmácela vlaky. Ať už bych jela sama, nebo s Klárou…
Osprchovaná jsem seběhla dolů do pokoje, vzala si mobil a mrkla na stránky, kde se spolujízda nabízí. Bingo! Z Mikulova do Ostravy na koleje v Porubě nabízí cestu dnes ve dvě odpoledne nějaký Leguán. A ještě má v autě dvě místa. Oukej, napíšu mu.
Zanedlouho se Leguán ozval, počítá se mnou. Super.

Čekám před vlakáčem v Mikulově, kde mě má Leguán nabrat. Je pět minut před druhou odpolední a přijíždí černá oktávka. I když se v autech nevyznám, oktávku ještě poznám. Přes sklo vidím, že ji řídí tmavovlasý kluk. Auto zastaví, řidič vystupuje.
“Ahoj, ty jsi Adéla?”, ptá se onen kluk.
“Ahoj, ano, takže ty jsi Leguán,” říkám s úsměvem. “Jo jo, ahoj, jsem Martin,” představil se. “Krosnu si hoď ho kufru a jedeme. Ještě ve vedlejší vesnici vyzvedneme jednoho kámoše a frčíme,” nastínil nejbližší trasu.
Vzala jsem krosnu, hodila ji do kufru, sedla vedle Leguána, teda Martina, a vyrazili jsme. Po cestě jsme si povídali jen tak lehce. Dozvěděla jsem se, že Leguán chodí do páťáku a na koleje jezdí autem pravidelně už dva roky. Divné, že jsem si tak hezkého kluka na kolejích, třeba v Holbě nebo Vrtuli ještě nevšimla, myslela jsem si v duchu.

Ve vedlejší vesnici jsme nabrali ještě onoho kámoše a nabrali směr Ostrava. Ten kámoš se jmenoval Kamil. Pustila jsem ho dopředu, ať sedí na místě spolujezdce. Úplně mi vyhovovalo, že sedím sama vzadu a vidím jak cestu, tak i ty dva mé spolucestující.
Martin alias Leguán má tmavé vlasy, je docela vysoký, určitě má aspoň 185 cm a postava? Je vidět, že to není žádný povaleč. Jeho triko s krátkým rukávem odhalovalo vypracované ruce, šortky zase vypracované nohy. I Kamil vypadal dobře. Tmavé vlasy, sportovní postava… Oba kluci byli moc příjemní a sympatičtí, Leguán u mě ale zabodoval víc, ani nevím čím…

Cesta do Ostravy hezky ubíhala, nikde na silnici žádný zádrhel, kluci byli taky moc fajn společníci, bavili jsme se po cestě o všem možném. O škole, kolejích, pařbách…
“Chodíš taky do Holby, Adélo? Jsem tě tam snad nikdy neviděl,” zeptal se Martin.
“No jasně, chodím. Můj oblíbený klub. Asi si všímáš jiných holek,” odpověděla jsem lehce koketně.
“No jo, anebo si už nevšímám vůbec ničeho, protože už mám dost,” odpověděl pobaveně Martin alias Leguán.
“Ok, tak když tě tam někdy uvidím, tak tě přijdu pozdravit a uvidíme, jestli budeš zase pod obraz,” dodala jsem.
“Tak teď už si tě všimnu kdekoliv!” řekl Martin a podíval se do zpětného zrcátka. Naše pohledy se střetly a já se ně něho usmála. “Tak to jsem zvědavá!”, řekla jsem pobaveně. A sama pro sebe jsem se zaradovala, protože bylo jasné, že se mu asi zamlouvám. Jinak by to přece neřekl, ne? To je dobré znamení, on se mi zamlouvá totiž taky.

“Tak panstvo, jsme tady,” pronesl Martin, když zaparkoval před kolejemi v Porubě.
“Marťo, díky za super cestu. Dvě kila, že?”, ujišťovala jsem se o ceně.
“Jo jo, dvě kila. Díky! Tak třeba zase někdy,” řekl.
“No jasně, když zase uvidím, že pojedeš domů nebo sem, a já pojedu taky, ozvu se!”, dodala jsem a odešla jsem směrem ke své budova. Bydlela jsem na éčku, kluci na béčku. Každý ale na jiném pokoji.

Přišla jsem na pokoj, Klára ležela v posteli a četla si. “No čůůůs, dneska jsi tady nějak brzo, ne?”
“No čůůůs, a víš proč? Jela jsem stopem! Teda, ne tak úplně, tou spolujízdou, jak jsme se o ní kdysi bavily.”
“Nekecej,” řekla udiveně Klára.
“No jasně, a kápla jsem se na super kluky. A i vypadali dobře, Leguáááán alias Martin a Kamil. Prý chodí taky do Holby, tak jestli tam na ně natrefíme, tak tě představím.”
“Super.”
“A co rande, dobrý?” zeptala jsem se Kláry.
“Ale jo. Vypadal k světu, dobře se mi s ním povídalo a ještě líp se s ním šukalo,” blaženě se usmívala.
“Tak proto jsi tak spokojená, usmátá… Máš vyšukaný mozek, co?”
“Si piš,” odpověděla.
Na detaily jsem se ale neptala, i když by mi je Klára klidně řekla. Obě máme sex rády a obě se o něm i rády bavíme.

Vybalila jsem si věci, hlavně teda jídlo, které jsem z domu vezla, lehla si na postel a přemýšlela co večer.
“Klárko, nezajdeme do Holby?
“No jasně, můžeme. Školu máme zítra na 11, vstávat nemusíme, tak klidně,” odpověděla.

Blížila se osmá hodina večerní, s Klárou jsme se začaly házet do gala, abychom mohly jít do klubu, kterému se na kolejích říkalo Holba, protože se tam točilo pivo stejné značky. Co kdyby tam byl nějaký objev, který by stál za hřích, co kdyby tam třeba přišel Leguán! Musím si vzít na sebe něco sexy, prolétlo mi hlavou. Triko s lehkým výstřihem bude dobrá volba. K němu riflovou minisukni. Namalovat se, navonět a můžeme vyrazit.

V klubu už bylo hodně lidí, ale místo u stolu jsme ještě sehnaly. Klára si dala víno, já vodku s colou. V klidu jsme popíjely, poslouchaly písničky, které se linuly z reproduktorů, povídaly si, co jsme dělaly o víkendu, Klára mi říkala detaily ze sobotního rande, sem tam se u stolu zastavil někdo ze známých, sem tam jsem pokukovala po nových objevech, takže večer příjemně ubíhal. V sobě jsem měla asi třetí vodku s colou a byla jsem tak hezky naladěná.

Když jsem u baru čekala na čtvrtý drink, někdo mi zašeptal do ucha: “Ahoj, krásko!”
Otočila jsem se a byl to Leguán, teda Martin. Musím říct, že jsem byla neskutečně ráda, že se tam objevil, ale nemohla jsem to zase tak moc dávat najevo. “Ale to jsou k nám hosté. Neříkal jsi v autě, že dneska pařit nepůjdeš?,” zeptala jsem se, ale byla jsem fakt ráda, že ho vidím. Ten kluk se mi víc než dost zamlouval.
“To jsem sice říkal. Ale něco mě sem táhlo. Někdo odpoledne říkal, že sem asi půjde. Nevíš, kdo by to tak mohl být?”
“Že by jsi tu byl kvůli tam tomu klukovi?,” zeptala jsem se pobaveně.
“Odhalila jsi mě. Jenže ten kluk si mě vůbec nevšímá, tak budu otravovat tebe,” pronesl s lehkým úsměvem. Takže já se tomu týpkovi asi vážně líbím, když přišel a našel si mě, myslela jsem si.

S Martinem jsem ztvrdla u baru docela dlouho, dali jsme asi další dva panáky a úplně jsem ztratila pojem o čase. Najednou byla půlnoc. Klára naštěstí v klubu taky potkala známého, se kterým si povídala docela dlouho, takže taky měla o zábavu postaráno.

S Martinem mi bylo fajn, byl vtipný společník, pořád jsme si měli co říct. A jemu se mnou asi bylo taky dobře, protože se ke mně naklonil, jeho tvář se dotýkala mé a do ucha mi pošeptal: “Jsem fakt rád, žes jela s náma a mohl jsem tě poznat,” a dal mi pusu na tvář. Ve mně se v tu chvíli snad všechno vzbouřilo. Posilněná alkoholem jsem cítila, jak jsem dole zvlhla, přivřela jsem oči a nechala se chvíli unášet tím pocitem. Z toho mě ale vytrhla další jeho slova. “Nechceš jít na chvíli ven?”.
“Chceš mi ukázat sbírku motýlů?,” dobírala jsem si ho.
“Co si o mně myslíš?,” řekl s úsměvem.
“Tak dopijeme a můžeš mě jít doprovodit k éčku, abych se náhodu neztratila.”

Když jsme vyšli z klubu ven, kousek jsme se od něj vzdálili, chytil mě za ruku, přitáhl k sobě a říká: “Tak tohle jsem jsem chtěl udělat snad už před dvěma hodinama,” a začal mě líbat. Vůbec jsem se nebránila, neodporovala. Kdyby po mně nevyjel on, udělala bych to já. Jeho rty byly krásně měkké, jemné. Jeho ruce mi semkly pas a přitlačil si mě ještě víc k sobě. Chytla jsem ho za zadek a lehce mu ho zmáčkla. Jemné líbání přecházelo k rychlejšímu, náruživějšímu. Byla jsem tak vzrušená! Ale tak! Kalhotky jsem měla úplně mokré.

“Pojď, půjdeme jinam,” zašeptala jsem. Stačilo jít jen kousek dál, k točně autobusů a měli jsme klid. V tomto čase už žádný autobus na koleje nejezdil, nikdo tam nechodil, jen se tam sem tam zatoulal nějaký opilý studentík. Místo bylo krásně tmavé, i přes lampu osvětlující autobusovou zastávku. Ideální pro dva na povídání nebo jiné hrátky. Prostě ideální v ten moment pro nás dva, protože bylo jasné, že jen u povídání asi nezůstane.

Po cestě jsme oba tak trochu vychladli, povídali jsme si o škole, kolejích…Ale jakmile jsme přišli k lavičce, která stála na začátku točny a na kterou jen zlehka dopadala záře lampy, Martin si na ni sedl a stáhl mě na sebe. Sedla jsem si na něho obkročně a začali jsme se opět líbat. Ruce mi zajížděli ho jeho vlasů, na tvář, záda, zadečkem jsem po něm kroužila, třela jsem svou kundičkou stále ještě zahalenou v kalhotkách o jeho rozkrok a cítila jsem i přes jeho kalhoty, že je vzrušený. Stejně jako já.
“Jsem úplně mokrá,” pošeptala jsem mu smyslně. “Co s tím uděláme?”
Podíval se na mě a z otázky mu bylo jasné, že jen u líbání skončit nechci. A on u něho zjevně taky nechtěl skončit. Možná jsem ho i trochu překvapila, kdo ví. Holka, co klukovi hned dá.
Začali jsme se ještě náruživěji líbat a cítila jsem, jak jsme se oba lehce naklonili na stranu. Ze zadní kapsy vytáhl peněženku. Ruka mi sjela k jeho kalhotám a začala jsem s ní přejíždět po jeho rozkroku. Byla tam už neskutečně tvrdá boule! K jeho kalhotám mi zamířila i druhá ruka. Rozepnula jsem mu je. Nejdřív knoflík, poté zip. Rukou jsem zajela pod jeho boxerky a vytáhla péro ven. Naslinila jsem si prst a začala jím přejíždět po žaludu, uzdičce, celém péru. Přidala jsem celou dlaň a začala ho pomalu honit. Martin zhluboka oddychoval. Najednou mi chytil nohy a vstal. Držela jsem se ho rukama kolem krku a nohama kolem boků. Martinovi sjeli kalhoty k zemi, stáhl si boxerky a znovu si sedl.
Lehce dopadající světlo z lampy mi ukázalo jeho kopí v celé své kráse. Bylo nepřehlédnutelné.
Martin si nasadil kondom, dal mi na stranu kalhotky a nasměřoval péro k mé dírce. Tak moc jsem ho už chtěla mít v sobě, že jsem ho vzala do ruky a nasedla si na něho. Ano! Zaklonila jsem se lehce dozadu a užívala si, že je kundička totálně zaplněná. Martin to vycítil a nehýbal se, nechával mi chvíli si ten slastný pocit užít.
Pomalu jsem začala začala hýbat zadečkem, jezdit na něm. Cítila, jak je ve mně úplně celý až po kořen, jeho žalud byl tak hluboko!
Určovala jsem si tempo i hloubku, Martin jen seděl a užíval si to. Po chvíli mi sundal nátělník a před očima měl rovnou mé trojky, podprsenku jsem jaksi “zapomněla” na kolejích. Začal mi olizovat vzrušené bradavky, sát je… Měla jsem co dělat, abych se hned neudělala. Moje vzrušení sílilo, stejně jako vzdychání a na Martinovi bylo vidět, jak by rád převzal otěže. Postavil se i s ptákem ve mně a začal mě neskutečnou rychlostí mrdat. Klitoris se mi přitom o něj třel a já cítila, že už fakt za chvíli budu. Jenže on najednou přestal. “Tak jednoduché to mít nebudeš, ty mrško,” pošeptal. “Slez,” přikázal mi. Poslechla jsem ho.
Vzal mě za ruku, opřel o lavičku, ruce položil na boky a tvrdě do mě zezadu zajel. Vykřikla jsem, jak to bylo úžasné! A začal mě šukat. Kozy se mi houpaly, jak neskutečně rychle přirážel. Jeho pytel mi při přírazech dráždil poštěváček a oba jsme byli vzrušení na maximum. Chytil mě za vlasy a lehce za ně při tvrdých přírazech tahal. Jako zbavená smyslů jsem vzdychala, jak se mi to líbilo, a to Martina rajcovalo ještě víc. I on začal vzdychat, v přírazech ještě víc zrychlil, až mi zasadil poslední dva neskutečně tvrdé. Při tom posledním zůstal nehnutě ve mně, celý udýchaný, a já cítila, jak ve mně jeho pták pulzuje. Nechala jsem ho v sobě docukat. “Bože, to bylo skvělé!”, dostal ze sebe a bylo mu jasné, že teď jsem na řadě ještě já!
“Sedni si na lavičku,” přikázal a já ho mileráda poslechla, protože moje udělání už bylo na spadnutí. Roztáhla jsem nohy, on si klekl, a před obličejem se mu ukázala vyholená, úplně mokrá kundička. Jazykem si mi ji začal projíždět. “Jsi neskutečně mokrá, to je krása,” řekl a lízal veškerou mou šťávičku, která se z kundičky vzrušením drala. Když už měl tu největší dávku slízanou, začal si hrát s poštěváčkem. Jazykem po něm přejížděl ze strany na stranu, nahoru a dolů, nasával ho, byla to pro mě slast. “Strč mi do mě prsty,” poradila jsem mu, protože jsem chtěla mít kundičku zase naplněnou. Věděla jsem, že když mi ji bude lízat a zároveň v ní bude jezdit prsty, udělám se.
Strčil mi do kundičky nejdřív jeden prst a jezdil s ním tam a zpátky a lízal poštěváček. Zanedlouho přidal druhý prst, zrychlil v pohyby jazykem i prstění a já cítila, že to za mě jde. I on to poznal na mém vzychání. “Už budu,” dostala jsem ze sebe ve chvíli, kdy mi začala kundička signalizovat, že se blíží ten výbuch. Začala jsem hýbat pánví a sama si tak trochu určovat, kde mě bude lízat. Nohy se mi začaly chvílemi třást… A je to tady. Vykřikla jsem slastí, že to muselo snad být slyšet až na koleje.
Kundička mi začala pulzovat a valila se z ní další várka šťávičky. Martin pochopil, že dílo je dokonáno. Slízával ji a já se dívala, jak pečlivě a jemně se o moji citlivou kundičku stará.
Vstal, naklonil se nade mně, rukama se zapřel o lavičku a začali jsme se líbat. I já jsem chtěla cítit chuť své šťávičky.
Posadil se vedle mě, stále ještě s kalhotama u bot, pérem venku, opřela jsem se o něho a oba jsme oddechovali. Spokojení, udělaní.
“Děkuju za udělání, Leguáne,” narušila jsem ten klid a řekla jsem koketně. “Bude se mi dobře spát.”
“No, kvalitní šuk to byl, šikovná holka,” řekl s úsměvem. “To by mě teda nenapadlo, že ošukám tu hezkou holku z auta jen pár hodin po seznámení,” řekl pobaveně.
V tu noc jsme si to rozdali ještě dvakrát, ale už u něho v pokoji. Jeho spolubydlící totiž jezdil na koleje až v pondělí.
Kláře jsem poslala esemesku, aby se o mě nebála: “Jsem v pohodě, šukám na béčku."