Dvě rusovlásky - soutěžní

12. 8. 2022 3796

Před pár dny se za mnou zastavila Simča. Je to dlouholetá kamarádka, která nyní žije v Praze. Poznaly jsme se při náboru k Policii před spoustou let. Oběma nám tehdy bylo necelých 19 let. Obě jsme už měly po střední a obě nás lákala práce u Policie. Měly jsme tolik společného, že jsem měla pocit, že jsme jako sestry. Já jsem tehdy přišla při tragické nehodě o přítele a Simča mi byla velkou oporou a hlavně díky ní jsem se z toho všeho nezbláznila. Byly jsme si tehdy blízké a podobné až moc, sdílely jsme na policejní škole společný pokoj a musím přiznat, že několikrát i postel. Když na mě přišel splín a smutek, vždy byla na blízku, aby mě utěšila, podpořila, pohladila a jednou i políbila a tehdy se mi přiznala, že ji přitahují víc ženy jak muži. Byla jsem z toho docela paf, ale časem jsem to přijala jako fakt. Naše přátelství časem přerostlo v cosi víc a byly jsme si bližší a bližší a já se nebránila. Byla v mém životě první a doposud jedinou ženou, kterou jsem "ochutnala" a bylo to skvělé. Užívaly jsme si a muži nám nic neříkali. Mě proto, že mé srdce bylo moc zraněné a nepřipravené na novou lásku a jí, protože byla tehdy prostě víc na holky. Přitom byla neskutečně atraktivní a kluci se z ní mohli zbláznit. Až se jí ale po letech do cesty postavil testosteronový motorkář Honza, jak jsem ho s oblibou nazývala, byla to láska jako hrom. Ale láska dlouho nevydržela a skončila po několika letech rozvodem, i to máme společné, obě jsme šťastně rozvedené. Jediný rozdíl je nyní v tom, že já nikoho nehledám a ona střídá mužský častěji jak ponožky. Takže první otázka při našem setkání byla, už máš konečně chlapa? Ne, nemám, odpovídám. Vždyť moc dobře víš, že nikoho nehledám. No jasně, on spadne z nebe, nebo co, že? Už se prober! Léta utíkají a jestli čekáš na prince, tak ti musím oznámit, že princové už dávno vymřeli, princezno. No, nemalovala se semnou, co si budeme nalhávat, ale protože znám tu její nevymáchanou pusu, tak jsem to mlčky přešla. Ze slušnosti jsem se zeptala a co ty? Teď momentálně někoho máš? No jasně, proto jsem se za tebou musela zastavit a všechno ti to povyprávět. A začala.. no nebralo to konce. Mluvila o tom svém novém objevu jako o modle. Seznámili se někde na nudapláži, to je jí podobné, říkala jsem si. Atraktivní byla pořád a ráda se ukazovala. V tomto jsme tedy taky rozdílné. Já na nuda pláži nikdy nebyla. To si děláš pr..., ne? Říká mi. Ne nedělám, prostě nebyla a ani po tom netoužím. Nebudu se tam nikde vystavovat a producírovat, připadala bych si fakt hloupě. Ale houby, to jsem si taky myslela, než jsem tam byla prvně. Od té doby mě to neskutečně baví a rajcuje. To ti věřím, říkám. Hele, to fakt musíš zkusit. Půjdeme klidně spolu. No, ty jsi úplně na hlavu, ne? Co řeknu dětem, že se jedu koupat na nuda? No tak je vezmeme sebou. No jsi normální, co tam ti puberťáci budou dělat? No, koupat ne? Jo a blbě čučet. Diskuze to teda byla plodná, řeknu vám. Nakonec jsem zjistila, že jsem úplně mimo a nejdu prý s dobou. Víš co, já raději skočím s košem, jo? Když už teda nejdu s dobou. Musela jsem prostě na vzduch, provětrat hlavu. Simča hned jdu s tebou, dám si venku alespoň cigárko. Cestou k popelnicím jsem o tom přece jen přemýšlela a říkám si, tak proč to nezkusit, ale půjdu někam sama bez Simči, jinak to bude ostuda až nevím kam. Než jsem se vrátila, už brouzdala ne netu a opravdu našla nějaký rybník nedaleko mého bydliště. Mrkni, vypadá to tam hezky, jedeme? Ne, to určitě ne! Hodím ti do emailu, až budeš mít chuť, tak na to mrkni a třeba si to rozmyslíš. To určitě, pomyslela jsem si. Ještě asi hoďku se Simča zdržela a pak už zase po D1 uháněla domů. Byla jsem ale ráda, že se zastavila. Probraly jsme život a tak nějak všechno, bylo to moc fajn. Jednoho horkého dne, kdy jsem vůbec nevěděla co budu dělat, protože mé dvě ratolesti měly své plány, jsem si řekla, že vyrazím někam k vodě. Sbalím rozečtenou knížku, ručník, plavky a vyrazím. Jen jsem nevěděla kam. V tom jsem si vzpomněla na Simčin email, dohledala jsem ho a mrkla na ty fotky toho "nuda" rybníka. Vypadalo to, že je celý zarostlý, že tam není vyloženě pláž, protože producírovat se tam opravdu před nikým nebudu. Zalezu si někam mezi keře a rákosí, vždy vklouznu do vody, ve vodě mě nikdo neuvidí a zase rychle na ručník a nejlépe na břicho... co kdyby náhodou šel někdo okolo. Musela jsem se těm svým myšlenkám smát. Mrkla jsem na mapu, bylo to asi 30 min. od domu, takže pohoda řekla jsem si. Sbalila jsem si tašku, hodila rychlou sprchu jako každé ráno a vyrazila jsem. Kousek za městem jsem narazila na dva stopaře, nikdy nikomu nestavím a do auta nikoho cizího neberu, ale tentokrát jsem udělala výjimku, ani nevím proč. Možná proto, že to byl takový mladý sympatický pár s baťohy na zádech a v tom vedru mě jich bylo trošku líto. Zastavila jsem u nich a zeptala se kam mají namířeno, slečna se naklonila do okénka, musím říct, že velmi sympatická slečna a říká, že do další vesnice, že je to asi tak 15 km. Jj, já jedu tím směrem také, tak nastupte. Baťohy hodili do kufru a už jme jeli. Ten mladý hoch - Martin, jak se mi představil si sedl dozadu, nasadil sluchátka, mlčky sledoval cestu a nevěnoval nám moc pozornost, slečna se mi představila jako Petra a sedla si vedle mě. Zaujaly mě její rusé vlasy úplně stejné jako mám já a měla krásně tvarovaná prsa, neměla podprsenku a pod tílkem se jí zřetelně rýsovaly bradavky, měla dlouhé štíhlé nohy a dost krátkou sukýnku. Pohled na ni mě začal vzrušovat, možná to způsobila absence sexu v kombinací s horkem, nevím. Najednou jsem cítila jak vlhnu a hlavou se mi honily různé myšlenky. Přemýšlela jsem nad tím, jestli je vášnivá, jak se o nás zrzkách říká. Ono se to jen neříká, ona je to pravda, vím to z vlastní zkušenosti. I když jsem teď bez chlapa, vášeň se z mého života nevytratila a určitě nikdy nevytratí. Když na věc přijde, umím to pěkně roztočit a užít si vše co se mi nabízí, a to na 1000%. Jsem prostě taková. Cesta byla samá zatáčka, stoupání a klesání a měla jsem pocit, že těch pár kilometrů jedu snad hodinu. Ptala jsem se Petry kam s Martinem jedou a ona, že jedou na dědečkovu chatu a že za nimi odpoledne ještě přijedou kamarádi, kteří je měli vzít od nádraží autem, ale měli nějakou poruchu, takže dorazí později. Proto šla Petra s Martinem na stopa, aby nemuseli čekat na nádraží až do odpoledne. Petra byla moc příjemná, po očku jsem ji pozorovala a přistihla jsem ji, že ona mě taky, když se naše pohledy v jednu chvíli setkaly. Ptala se kam mám namířeno já, trochu ostýchavě jsem ji řekla, že k rybníku na nuda, ale že jsem tam ještě nikdy nebyla a ani pořádně nevím kde to je. A ona na to, že je to kousek od té jejich chaty. Budu tě navigovat, vezmeš to kousek lesem až k naší chatě, můžeš si tam klidně zaparkovat auto, místa je tam dost. Dáme alespoň kafe za to, že jsi nás svezla a já tě pak k rybníku doprovodím. Od chaty je to kousek a ukážu ti svoje místečko, kde nepotkáš živáčka, všichni se koupou na druhé straně. Jé, tak to bude super, tebe mi seslalo samo nebe, říkám a začala jsem se smát. Petra říká, víš, že se krásně směješ? Smějí se ti i oči. Najednou mi sáhla na volantu na ruku, to mě trošku překvapilo, ale bylo to velmi příjemné, ta její teploučká ruka tak hřála a byla tak jemná a něžná. Byla jsem trochu v rozpacích. Máš krásný náramek s andělem, říká. Jj, to je můj anděl strážný. No, já mám svého anděla strážného vzadu, ale moc mě nestráží. Koukla jsem do zrcátka a viděla Martinův nepřítomný pohled. Najednou mi Petra naprosto bez obalu sdělila, že se jí líbí muži i ženy, ale ženy ji přitahují o něco víc, jako bych slyšela Simču před lety a že se jí líbím. Chvilku bylo ticho, nevěděla jsem jak reagovat. Po chvíli jsem ze sebe vykoktala, ty se mi taky líbíš a moc. No, myslela jsem si to, říká. Poznala jsem to podle těch tvých pohledů. V tu chvíli jsme dorazili na okraj lesa, konečně, pomyslela jsem si a Petra říká, tady už odboč na tu lesní cestu a pak ještě kousek a jsme u chaty. Asi po kilometru stála před námi krásná patrová chatka. Zaparkovala jsem na vydlážděném plácku a Petra říká, už jsme tady, super. Pobídla mě, pojď na to slíbené kafe. Neodmítla jsem, kafe by mi bodlo a hlavou se mi honily hříšné myšlenky. Rychle jsem je zahnala, vystoupila a šla dovnitř. Petra mě usadila na terase, dala mi limču a kafe že si dáme až spolu, že si rychle vběhne do sprchy a hned bude zpátky. Martin se rozloučil, měl po noční a říkal, že si musí chvilku dáchnout. Byl to fajn kluk, ale měla jsem pocit, že má svůj svět. No, mlaďoch, pomyslela jsem si. Chvilku jsem seděla v pohodlném velkém křesle, ale ta příroda okolo byla tak nádherná, že jsem vstala a kochala se pohledy po okolí. Jen ptáci a vůně lesa, prostě něco úžasného, úplný balzám na duši. Tak jsem se zasnila, že jsem Petru neslyšela ani přijít, byla jako myška. Najednou jsem ucítila tu její hebkou ruku na svém rameni a bylo to neskutečně příjemné. Zašeptala, neotáčej se. Já stála jako opařená, neschopná pohybu a slova. Jako bych byla najednou němá. Přidala i druhou ruku a začala mě hladit po krku a po ramenou. Byla tak blízko, že jsem cítila její dech, tak horký a vzrušený. Políbila mě do vlasů, pak na krk a na ucho. Natáhla své paže a pohladila mě přes má prsa. V té chvíli jsem měla bradavky v pozoru a v klíně velmi, velmi mokro. Byla jsem tak vzrušená a nic z toho co se dělo, jsem nečekala. Předstoupila přede mě jako víla, byla úplně nahá. Měla tak krásné tělo, ó bože, pomyslela jsem si, její prsa byla akorát do dlaní a měla tak jemnou kůži na pohled. Ještě jsem na ni ani nesáhla, jako bych měla strach, že tomu děvčátku ublížím. Byla tak mladinká a krásná, taková rusá bohyně. Prohlédla jsem si její tělo několikrát od hlavy až po paty a zase zpátky, byla nádherná a tak vzrušená a žádostivá. Na své šťavnaté broskvičce měla pár rezavých chloupků a jinak byla na pohled úplně hlaďoučká. Jak jsem se později přesvědčila, tak i na dotek byla jak ze sametu. Nijak jsem nereagovala, snad jen zrychleným dechem, srdce jsem měla až v krku. Co se děje, ptala se. Nechceš mě? Ale.. já nemůžu, vždyť jsi jen o pár let starší jako moje dcera, to nejde. A proč by to nešlo? Já nejsem tvoje dcera, jsem "stopařka" a strašně, strašně po tobě toužím, chci tě. Já tebe taky, ale... Žádné ale, zavři oči a "vypni mozek", prosím. Udělej to pro mě. Zavřela jsem tedy oči a nechala brouzdat její ruce a rty po mém těle. Začala mě líbat, tak vášnivě mě líbala, jako jsem to ještě snad nezažila. Líbala a nepřestávala, hladila mě a tiskla se mi do klína. Rozepla a sundala mi šaty a já tam stála jen v krajkovém prádle, ale necítila jsem se vůbec divně. Stála jsem tam tak roztoužená a vzrušená a čekala na každý Petřin dotek. Její doteky byla tak horké, tak neuvěřitelně horké.. pálily víc jak rozžhavené slunce, které se lesklo v těch jejích rusých vlasech, které teď měly jantarovou barvu. Musela jsem už otevřít oči, protože jsem měla pocit, že omdlím. Najednou její šikovná ručka jedním pohybem rozepla moji podprsenku, která mi sjela po ramenou na zem. Půjdeme na křeslo, to bude pohodlnější, nemyslíš? Ano, určitě bude, souhlasila jsem. Ještě mi stáhla dolů kalhotky, které už byly promáčené od mé šťávy, která mi stékala až na stehna jak Niagarský vodopád. Ty jsi tak krásně mokrá, to mám moc ráda. Sotva jsem dosedla na křeslo, začala mě neuvěřitelně lízat. Bylo to tak neskutečně krásné, že se to slovy nedá popsat. Jako bych se vznášela mezi nebem a zemí, její horký jazyk brouzdal po mé lasturce od klitorisu po hráz a zase zpět a když k tomu přidala ještě svou hebkou ruku a zasunula prst dovnitř, projel mým tělem slastný orgasmus. Chtěla jsem ji pohladit, dát jí najevo jak moc se mi to líbí, ale řekla mi, teď ještě ne. Teď si s tebou budu hrát já a hladila a lízala mě dál a čím dál urputněji, až do dalšího orgasmu. Tak zhluboka jsem dýchala až mi srdce málem vyskočilo z hrudníku, chvílemi jsem lapala vzrušením po dechu a ona nepřestávala a nepřestávala. Když konečně na chvilku opustila můj klín, přesunula se na má prsa a hladila je, sála, cucala a olizovala mé bradavky, připadala jsem si jako v zámku neřesti. Už jen ta představa dvou svíjejících se ženských těl, mě tak silně vzrušovala, že další orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat. Petra se přesunula za mnou nahoru a přisedla si do křesla vedle mě. Mezi líbáním mi špitla, krásně voníš a jsi tak slaďoučká, miluji chuť zralé broskve. Jazykem mi rejdila snad až v krku, jemně mě kousala do rtu a líbala ušní lalůčky. Já se chvěla vzrušením a takovým neskutečným chtíčem. Teď už můžeš i ty, zašeptala mi. Konečně, pomyslela jsem si. Teď jsem konečně měla možnost i já ochutnat její tělo, chuť i vůni její mlaďounké šťavnaté broskvičky, pohladit a dotýkat se té sametově jemné kůže a přivést ji za hranice všednosti, tak jako to ona prováděla mně. Hladila jsem ji a líbala s takovou pílí a takovou chutí. Až jsem se konečně dostala do jejího horkého a roztouženého klína, byl neskutečně mazlavý a sladký. Odsunula jsem její kolena jak nejdál to šlo a nemohla se nabažil toho pohledu na její svatyni. Byla tak "neopotřebovaná", uzoučká a drobná. Její pysky byly naprosto souměrné, přesně jako na obrázcích v učebnici biologie, pomyslela jsem si. Teď už se její šťáva řinula slabým proudem ven a já chtěla zachytit každičkou kapičku, ať nic nepřijde nazmar. Zlehka jsem ji olízla jak dítě když dostane lízátko, zachvěla se a kůže ji zčervenala, její dech se prohloubil a tep prudce zrychlil. Ještě, prosím, ještě ... víc... víc... udělej mi to.. toužím po tom. Přidala jsem trošku na intenzitě a rejdila jazykem dokola a slízávala všechen ten sladký horký nektar. Klitoris se na mě už usmíval, už vykoukl z pod kůžičky, pod kterou se obvykle schovává, ale teď toužil po doteku a já mu to dopřála. Olízla jsem ho celou plochou svého jazyka a strašně si to užívala, cítila jsem jak se chvěje. To byla neskutečná slast. Mé ruce, které Petru hladily po prsou a po bříšku se přesunuly do klína a pomáhaly mému jazyku. Za současného lízání Petřiny lasturky jsem zasunula jen na samotný krajíček jeden prst a pak přidala druhý. Patra sténala a já věděla, že se blíží neskutečný orgasmus. Za chvilku z jejího lůna vytryskl proud šťávy až mi pokropil ruku. Bylo to tak úžasné, ale na Petře bylo znát, že to ještě asi nezažila, byla trošku v rozpacích a stahovala kolena k sobě. Zastavila jsem ji a nedovolila jí to, zabořila jsem znovu svůj jazyk, teď už hlouběji a lízala a lízala jako smyslů zbavená. Vzala jsem Petřinu ruku a zavedla ji na okraj její lasturky, aby si v té šťávě smáčela své jemné prstíky. Udělala to a mě se líbilo, jak si tam rejdí a olizuje si prsty. Nevím, jak dlouho jsme si tak společně užívaly, čas byl naprosto mimo naše vědomí, bylo to tak neuvěřitelně krásné a vzrušující. A když jsme nakonec přitiskly své mokré klíny navzájem k sobě a třely se jedna o druhou, prožila jsem neuvěřitelnou vlnu několika orgasmů, obě jsme řvaly jak zvířata, snad nešel okolo žádný houbař... Po tom co jsme nechaly doznít naše vzrušení a trošku jsme se uklidnily, naznala Petra, že je čas na to mé "nuda koupání". Zašla si pro osušku, já na sebe zpět hodila šaty, spodní prádlo uklidila do tašky a vyrazily jsme k vodě. Bylo to od chaty opravdu kousek, šly jsme mlčky a asi jsme obě ještě zpracovávaly předchozí nezapomenutelné okamžiky. To Petřino místo u vody bylo opravdu skryto před zraky všech ostatních. Položily jsme na zem ručníky a vlezly do vody, trošku jsme se ochladily, malinko zaplavaly a vrátily se zpět na břeh. Obě jsme se shodly na tom, že nic tak intenzivního, nádherného a nepopsatelného ani jedna z nás ještě se ženou nezažila. Ještě chvíli jsme ležely vedle sebe a jen tak lehce se navzájem dotýkaly a hladily. Petra se po chvilce zvedla, políbila mě a se slovy, až se pojedeš zase koupat, klidně si zaparkuj u chaty a když tady budu, tak si můžeme dát kafe... šibalsky se usmála a odešla. Já ještě zůstala a užívala si koupání a odpočinek po tak krásném zážitku. Když jsem se vracela zpět k autu, stálo u chaty už auto Petřiných kamarádů a z otevřeného okna v podkroví se ozývaly vzrušující zvuky, sténání a hekání.. hned se mi vybavilo dnešní nezapomenutelné a krásné dopoledne s Petrou. Vzrušená a s vlhkým klínem jsem raději nasedla do auta a odjela.... cestou jsem si říkala, že doma své vzrušení "dokončím"... nejlépe v příjemně teplé vaně plné voňavých bublinek...