Měsíc krásné lásky

Dovolte mi, abych se podělila o nepopsatelný zážitek a poučnou zkušenost, která se skutečně stala před necelým rokem. Tato zkušenost se nestala naštěstí mně, ale mé o 14 let starší
sestře Renátě. Renáta vždy byla, je a bude energická, bezkompromisní,
dominantní a temperamentně silná žena, která ví, že se chlapům líbí a to, jak probudit všechny mužské pudy, aby z ní všichni šíleli. Je to pohledná,
sexy, vášnivá a štíhlá žena, která je uvnitř pořád ta malá a střelená holka a hlavně je to člověk, který jde přes mrtvoly a nezalekne se ničeho a nikoho. Vdaná už 15 let za svého manžela
Martina, mého švagra, s kterým mají dvě nádherné holčičky. Martin je jedinečný opak Renáty: slušný, pracovitý
workoholik se svými
,,zaběhnutými´´ rituály. Nerad chodí do společnosti a především jeho práce je jeho jediným koníčkem. Pracuje dokonce i doma v dílně a je mu jedno, zda je nějaký
svátek či nikoliv. Renáta měla jednu velmi dobrou kamarádku Sońu, přátelily se prakticky od dětství, sousedky jak se patří a hlavně moc dobré kamarádky. Než
si Renáta vzala za svého manžela Martina, ucházel se o ní jeden opravdu krásný
fešák Petr. Neustále jí nadbíhal a chtěl u ní nějakou šanci, ale ona
,,bláznivka ´´ ho odmítla jenom kvůli tomu, že si občas dal pivo a cigaretu.
Prostě ještě mladá a k tomu blbá. Tak ho tedy seznámila s její
kámoškou Sońou. Sońa popravdě není moc pěkná žena, tlustší postavy, krátké, kudrnaté, hnědé vlasy. Zkrátka taková
šeredka, která o sebe vůbec nepečuje a o kterou žádný chlap ani nezavadí. Ale asi to všichni znáte: protiklady se přitahují. Tak se tedy krasavec Petr seznámil se šeredkou Sońou a Renáta s Martinem. Nakonec se všichni vzali a pěkných pár let spolu přátelili,
jako páry, které spojuje nerozlučné přátelství. Jezdili spolu na dovolenky,
užívali si života společně. Ale abych to řekla zcela upřímně, Renátě se Petr stejně neustále líbil a naopak.
Ikdyž o Petrovi se vždy šuškalo, že je to takový ,,svůdník´´ žen. Ale abych napsala o tom, co se vlastně stalo. Před rokem měla Renáta s Martinem nějakou docela vážnější krizi v manželství. Skoro to vypadalo, že se asi budou rozvádět nebo od něho odejde.
Neustále se hádali a měli spolu nějaké
konflikty. Pamatuju si, jak si na každé rodinné oslavě vždy stěžovala na nedostatek sexu, na to, jak je Martin neschopný, že jim to neustále neklape, hlavně v posteli. Že jí
ten život s ním prostě nebaví. Jednoho osudného dne jí tedy Petr řekl, že když odejde od Martina, rozvede se se Sońou a bude s ní bydlet v pronajatém domě u své babičky a že po čase by si ji i vzal za manželku.
Renáta tedy neváhala a hned do toho skočila po hlavě. Řekla Martinovi, že je mezi nimi definitivní konec, protože se zamilovala do Petra, ale aby toho nebylo málo, ten jí oznámil, že ji už
nemiluje, ale má jí rád pouze jako bratr svou sestru. Že k ní vůbec nic necítí. Docela klišé… Tohle Renáta opravdu nečekala, ale zároveň se těšila na nový, krásný a lepší život s Petrem a svými dětmi. Byli tak zamilovaní
jako pubert´áci. Sbalila si všechny věci a odjela k Petrovi bydlet.
Jakmile se to dozvěděla Sońa, ihned se pokusila o sebevraždu. Chtěla se otrávit léky, ale ještě před tím stihla zavolat Monice,mé druhé sestře a rozloučit se s ní. Ta jí jela ihned zachránit, což se jí naštěstí podařilo. Sońa zradu své kamarádky opravdu těžce nesla. Nikdy by si nepomyslela, že zrovna Renáta,
její tak dobrá kamarádka od dětství jí přebere manžela. A že on podlehne Renátě
a opustí jí a její děti. Ale bohužel, stalo se. Petr tedy s Renátou začali bydlet spolu, ale jeho děti zůstaly u Sońi, jen občas si je brával k sobě.
Pro děti to bylo hodně těžké, přece jenom rozchod rodičů a změna bydliště na určité časové intervaly moc k dobrotě nepřispěly. Poprvé v životě jsem ale viděla sestru šťastnou a zamilovaně spokojenou. Vyprávěla mi, jak jí Petr rozmazluje, dělá večeře,
nosí kytky a jednoduše jí nosí modré z nebe. Jak k ní je tak pozorný,
obětavý a udělá vše,co jí na očích vidí. A co se týče sexu, naprostá delikatesa,
ne jak s Martinem. Prý takového chlapa
si měla vzít a byla by konečně šťastná, ale kdyby. Kdyby. Oba dva si uvědomovali, že to, co udělali takhle veřejně, nenechá okolí jen tak chladným.
Lidi si na ně začali ukazovat prstem a pomlouvali, co se dalo. Uběhl měsíc jejich společného soužití a veřejné
lásky a najednou mé mamce zazvonil telefon a v něm Renáta líčila, že od
Petra odešla a je zpět u Martina. Petr jí totiž naznačil, že nedokáže žít bez svých dětí a ona ať se vrátí k Martinovi. Totálně se psychicky zhroutil a dost ho to vzalo. Nemohl dál. Renáta se tedy vrátila a Martin byl neskutečně
šťastný. Znovu se v nich probudila láska, ano čtěte správně. Martin byl jako vyměněný manžel, pozorný, chtivý, ohleduplný, prostě k nepoznání.
Uvědomil si, co pro něj Renáta znamená a že takovou už nenajde. A Renáta si zase uvědomila, že není všechno zlato, co se třpytí, že nepotřebuje krásného, sexy, věčně nadrženého chlapa,
ale že to, co má s Martinem jako je krásný dům, vybudovaná rodina, krásné
děti a dlouhodobě fungující vztah je silnější než pouhý měsíční flirt. Zkrátka to jejich vztah o hodně posílilo. A jak dopadl Petr? Vrátil se zpátky k Soni a dětem, k jejich zpětnému životu. Přátelské styky tyto páry úplně přerušili. Martin dodnes nenávidí Petra za to, že mu přebral Renátu a Sońa proklíná Renátu až za hrob. A
takové to byly kamarádky. Jaké z toho plyne tedy poučení? Ony z toho plynou poučení rovnou dva. Tak za prvé: pokud si s někým chcete zahnout,
určitě to nedělejte takhle veřejně jako moje sestra, ale tajně, to je jasné. A
hlavně zatloukat, zatloukat a ještě jednou zatloukat. A za druhé: nikdy neseznamujte svým dobrým přátelům nebo známým člověka, který se vám líbí. Nikdy totiž
nemůžete vědět, kdo z nich Vám dotyčnou osobu může přebrat. Pak byste byli totiž hodně překvapeni a ne jen to…Ale život je prostě ,,o tom´´ a nevybírá si.